Podzimní Czech Design Week nabídl velkou rozmanitost vystavovatelů. V nabídce bylo vše od zubního kartáčku přes oblečení na kolo až po sexy gramofony. Rozhodně se bylo na co dívat i přesto, že akce svou velikostí nemůže konkurovat obřímu Designbloku. A nebo právě proto?

Czech Design Week jsem letos navštívila poprvé. Oficiální stránky se chlubí představením 150 designérů/značek/studentů, mezinárodní účastí a rozmanitostí. Vyjdu dvě patra a vstupuji do prvního pokojíčku. „Dobrý den, mohu vám představit naše světlo LUXA light?“ „Jo, proč ne. Povídejte.“ Kluk se rozpovídá. Na začátku, když zmíní, že má lampa konceptuální přesah, lehce nakrčím nos. Mám k tomuto spojení v poslední době mírnou averzi, ale nakonec se ukáže, že je to velmi vtipná a chytře vymyšlená věc.

LUXA light

Lampička je vyrobená z průmyslové luxfery. Tvarem připomíná malou televizi a na té podobnosti i staví. Bouchnutím do rámu se totiž lampa rozsvítí. Geniální, jednoduché, použitelné. Navíc lze dotekem také nastavovat i jas. Ten kluk, který mi o ní povídal, byl sám autor, Lubomír Dobrovolný, student Mendelovy univerzity. Jeho výrobky naleznete pod značkou OBJEKT Vintage Design Furniture a i přesto, že jsou zatím jen dva, rozhodně stojí za pozornost. Příjemný start, pomyslím si, poděkuji za výklad a pokračuji chodbou vstříc dalšímu dobrodružství.

LUXA light

Jak jsem se tak procházela po patře, musela jsem uznat, že výběr byl opravdu rozmanitý. Našli jste zde vše od nábytku přes šperky, bio mýdla až po ty sexy gramofony. U nich se pozastavím. Jsou nádherné, fantastické a dokonce i dobře hrajou, jak jen to ve třech stupních nad nulou jde. 440 Audio je rodinná firma zabývající se výrobou luxusních gramofonů na zakázku z přírodních materiálů v minimalistickém designu. Sklo, bronz, železo, dřevo, dle chuti. Musím říct, že to byla jedna z nejvýraznějších vystavených věcí.

Gramofon 440 Audio

Pohrávám si s myšlenkou, že si na jednoho z těch krasavců našetřím. Tím pádem potřebuji ne prasátko, ale spíš pořádný prase. Cena gramofonu totiž začíná na cifře s pěti nulami…
Utřu tedy slzičku nad verzí ze safírového skla a pokračuji k vánočním ozdobám od značky Supergems. Krásné, jemné, fresh and young, jak se píše na vizitce. Na svědomí je mají dvě studentky Le Hami Nguyen a Anna Semancová. Pokud sháníte něco pěkného, malého a milého pod, nebo na stromeček a tento článek čtete při usrkávání čínské polévky aka chudý student, zbystřete.

Supergems

Cena jedné ozdoby začínala na 150 Kč. A čím víc jich koupíte, tím se cena za kus snižuje. Všechno je to samozřejmě ručně foukané sklo. Navíc podpoříte dvě začínající designérky. A to karma vždycky cení.

Two Lines

Posledním designérem, o kterém se chci více rozepsat, je Jiy Eon Lim a její značka Two Lines. Na tuto akci přinesla kromě hotových výrobků celé své studio. Vyrábí krásné kožené peněženky, brašny a doplňky. Ručně barvené, každý kus originál. „Má idea je vytvářet kvalitní, pečlivě vyrobené věci s dobrou, odpovídající cenou.“ Jiy Eon Lim působí velmi mile a trochu mi připomíná mého kamaráda Pavla Dobrovolného (mimo jiné také jeden z vystavujících v rámci Ateliéru designu oděvu v Plzni) svou upřímností a nadšením. Výrobky navíc začínají na opravdu zajímavých cenách.

Design oděvu Plzeň

Malou peněženku pořídíte zhruba za 1 000 Kč.
Samozřejmě, že tohle je jenom zlomek celého Design Weeku. Za zmínku by dále určitě stály také Jana Hejdová a její kolekce svítidel z CORIANu, batohy BRAASI a zajímavý projekt Dovýroby, který pořádá workshopy a výlety s malými skupinkami lidí do ateliérů, výroby a různých studií.

Dovýroby

Dále mě také potěšilo představení kartáčku od Yonilife a účast ateliéru Šperku a kovu a Designu oděvu z Plzně. A takhle bych mohla pokračovat.
Jak už jsem na začátku zmínila, Czech Design Week se co do velikosti Desigbloku nevyrovná, ale kvalitou konkurovat určitě může. Cítit je i opravdu velká podpora studentů, která je myslím pro začínající designéry velmi důležitá.

Navíc opravdu oceňuji malost akce v dobrém slova smyslu. Hybernskou totiž zvládnete projít přibližně za dvě hodiny, nebolí vás nohy a nestane se vám, že byste po odchodu přemýšleli, zda někdo ty odpadky u popelnice jen ledabyle pohodil, nebo jestli je to nějaká konceptuální instalace. Což se na Designbloku klidně může stát. Zkrátka tohle nevyřčené heslo „méně je více“ se mi líbilo ze všeho nejvíc.