Již nějakou dobu probíhá v Tančícím domě výstava zaměřená na období První republiky. Doba spojovaná s vybranou etiketou a elegancí je dnes mnohdy glorifikována více, než se sluší. Nedá se jí však upřít stylová móda 20. a 30. let, řada významných osobností ani určitá úroveň gastronomie.

Výstava nazvaná 13 komnat První republiky je rozdělena do třinácti tematických sekcí. Ty se rozkládají ve čtyřech patrech, přičemž to nejnižší je věnováno operní divě Emě Destinové. Kromě její figuríny, zapůjčené z muzea voskových figurín Grévin, zde můžete obdivovat i nábytek, kterým měla vybavený byt. Na stěnu je pak promítán dokument o jejím životě a talentu. O patro výš bylo možné nahlédnout na několik dobových oděvů, povětšinou vypůjčených (stejně jako několik dalších věcí) z archivů České televize. Opět se zde promítal dokument, tentokrát o obuvnickém řemesle, které v době První republiky reprezentoval Tomáš Baťa. V přízemí jste nalezli všehochuť od hraček přes etikety výrobků a sport po literaturu a podnikání. První patro bylo věnováno umění – filmu, divadlu, spisovatelům a básníkům. Ač se na první pohled může zdát, že výstava je nabitá exponáty a je na co se dívat, musím tomu bohužel dát za pravdu jen částečně. Sice je nač se dívat, ale soudím, že méně je někdy více. Koncepce výstavy mi přišla poněkud nešťastně řešená a ačkoli chápu, že záměrem nejspíš bylo obsáhnout první republiku co nejšířeji, výsledkem je jen povrchní podívaná. Výstavě by slušelo se zaměřit jen na jeden či dva aspekty a ty pojmout více do hloubky. Je však otázka, zda by to bylo možné – není koncepce výstavy výsledkem nedostatku dostupných dobových exponátů? Není to ten důvod, proč vznikla takto roztříštěná expozice? To se můžeme jen dohadovat. Osobně mi také chyběly u některých věcí popisky, člověk se tak mohl jen domýšlet, na co přesně se dívá. A chybělo mi například i vysvětlení, proč bylo spodní patro věnováno právě Emě Destinové. Byť je to bezesporu dáma hodná pozornosti, která je navíc vyobrazená i na jedné z bankovek, proč právě ona? Vždyť první republika se osobnostmi a talenty hemžila, tak proč právě Destinová? Díky svému zajímavému osudu a perličkám ze života, jež mohly být v popisku vyprávěny? Nebo jen proto, že její figurínu byl Grévin ochoten zapůjčit? S největší pravděpodobností výstavě i jejím kurátorům křivdím, bohužel takto to opravdu na návštěvníka působí…   výstava PRVNÍ REPUBLIKA @ Tančící dům, Praha