„Na začátku byl muž a žena, ale pak se objevily komplikace.“ Dating v osmi je nejnovější počin Adély Laštovkové Stodolové, která se problematikou, ale i zábavností vztahů mezi muži a ženami zabývá kontinuálně. Kromě trilogie Malá smrt, Muži a Ženy se tomuto tématu okrajově věnuje i v inscenaci Fénix, na rozdíl od něj však není Dating v osmi zaměřen výhradně na pohyb a tanec, ale činoherně. Což činí inscenaci čitelnou a srozumitelnou. A zábavnou, to především.

Charakteristikou této inscenace je skromnost. Není třeba velkého jeviště, stačí pár řad v divadelní kavárně. Není třeba honosné výpravy, soustřeďte se na herce. Není třeba ztrácet čas, celý příběh se odehraje během padesáti minut. A musím říct, že vše zmíněné inscenaci jen prospívá.

Nejgeniálnějším tahem je však samotný námět. Muž a žena. Oba se chystají na rande. Přípravy, očekávání, myšlenky. A zde se ke slovu dostávají naše další já. A troufám si říci, že každý je alespoň zčásti důvěrně zná. V ženě tak stále dříme puberťačka, která nás s rrromantickým rrrozcuchem upozorňuje na to, že Keira Knightley je v každé z nás a stěžuje si, že se žádný z chlapů nevyrovná tátovi.

Je to ta část ženy, která touží po dovolených na Bahamách, Audi a diamantech. Druhým já ženy je Matka. Ta neustále přemýšlí, jestli vytáhla prádlo z pračky, jestli mají děti úkoly do školy, že se musí uvařit guláš na neděli a umýt okna. A poslední postava, oděná v kalhotách se šlemi a popíjející víno, srší pesimismem a cynismem a dopředu předpovídá, jak tohle rande dopadne. Na hovno, jako všechny ostatní.

Mužských já není o nic méně. V každém chlapovi je malý kluk v tričku s Tintinem a angličákem v ruce, který by chtěl někoho, kdo mu pomůže spočítat hvězdy. Dále romantický seladon, který slíbí hory, doly, zlatý les, vše opraví a květiny nosí pravidelně… nebo aspoň to tvrdí na prvním rande. A samozřejmě Don Juan, Don Kanec. Ta část muže, které jde jen o jedno. JEDNO jediné. A všichni tihle lidé, tato další já, se vypraví na rande. Je jasné, že poslouchat jejich rady ne často přinese ovoce, spíše naopak. Jak tohle dopadne?

Ústřední dvojici tvoří Jan Meduna a Eva Hacurová. Oba oblečení ve střízlivé černé poslouchají řeči svých bláznivých a o vlastní pravdě přesvědčených já. Samozřejmě názor jednoho z nich se naprosto odlišuje od představ těch zbývajících a ukočírovat je vypadá jako nadlidský úkol.

Klišé představy o vnitřních postavách (které však zase tak klišé nejsou, že?) ženy i muže jsou zobrazeny s humorem, který střílí do obou řad. Herecky (a nejen herecky) je inscenace mimořádně vyvážená a je radost jednotlivé postavy sledovat. Ostatně byla by škoda, kdyby tomu tak nebylo, vzhledem k tomu, že celý Dating v osmi je postaven jen a právě na hercích. Žádné kulisy, minimum rekvizit. Žádné reprodukované zvukové efekty, vše si musí herec obstarat sám. A taky obstará. Pantomimicky, svépomocí, s pomocí kolegů.

Zaměření Adély Laštovkové Stodolové na pohybová či taneční divadla se promítne i zde. Byť je inscenace převážně činoherní, nechybí částečná choreografie. Dating v osmi se proto nebojím nazvat excelentní inscenací v každém směru, dokonale vyváženou, nepřestřelenou, vtipnou i moudrou. Zkrátka zařazuji ji do šuplíku inscenací, které bez obav doporučím i „divadelním barbarům“. Nemám totiž strach, že by se jim to nelíbilo.

Divadlo: Dating v osmi

Námět, režie, choreografie: Adéla Laštovková Stodolová
Kostýmy: Eva Suchánková
Hudba: Petr Kaláb a výběr
Hrají: Jan Meduna, Eva Hacurová, Veronika Lazorčáková, Lenka Veliká, Marie Turková, Jakub Tvrdík, Jiří Wohanka, Čeněk Koliáš
www.divadlovdlouhe.cz

PŘEHLED RECENZE
Režie/Dramaturgie
10
Zpracování
10
Výprava
10
Herecké výkony
10