Komiksový svět Artefaktů: Bujná Witchblade

Vítejme ve světě Artefaktů a připravme se na vizuální hody, které definovaly styl „image like“ kresby. Vydavatelství Comics Centrum pojalo Witchblade Kompendium jako knižní artefakt (ehmm, lepší slovo mne nenapadá). Po Kolosálním Conanovi mám v rukou od Comics Centra už čtvrtý gigantický titul. Gigantický jak formátem, tak rozsahem.

Se světem Artefaktů se český čtenář už v minulosti mohl seznámit. Po malých soustech v magazínech Crew 11 (Tomb Raider/Witchblade, Crew, 1999), Crew 17–19 (Darkness/Batman, Crew, 2001–2002) a Comics 1–4 (Tomb Raider/Witchblade, Calibre Publishing, 2001). Větším soustem byl první book Darkness (Calibre Publishing, 2001), který se mi tuze zamlouval. Před Darkness chtělo Calibre Publishing (dnešní Comics Centrum) vydat první book Witchblade, ale u amerického studia Top Cow narazilo na nepřekonatelný problém – ztratili data v tiskové kvalitě, která se nenašla dodnes. Proto je pár sešitů v Kompendiu ve viditelně horším rozlišení.

Sympatickým skutkem zůstává, že Comics Centrum, byť pod jiným názvem, svůj slib po více než deseti letech splnilo. Pravda, díky čtenářům, kteří si Witchblade u Comics Centra předplatili, ale to nic nemění na faktu, že daný slib by splněn.

Witchblade v USA začala vycházet u studia Top Cow v prosinci roku 1995 a po dvaceti letech byla ukončena 185. sešitem. Když si to člověk spočítá, zjistí, že až na pár výjimek vycházela každý měsíc. Historie studia Top Cow stojí za zmínku. V roce 1991 odešlo z tenkrát největšího vydavatelského domu Marvel sedm autorů, především kreslířů. Šest z nich si založilo svá vlastní studia a pod společnou hlavičkou Image začalo vydávat své projekty. A to velmi úspěšně.

Podstatným rozdílem v porovnání s podmínkami v Marvelu je přístup k autorským právům. U Image práva nevlastní vydavatelství, ale autor. Je to podobný princip, na jakém funguje vydavatelství Dark Horse. A o práva na své charaktery a svobodnou tvorbu klukům šlo. Nejvíce z vlastnictví práv vytěžil Todd McFarlen (autor Spawna), který si založil svoji firmu s kvalitními a propracovanými figurkami McFarlane Toys. Pro recenzi kratší pohled do historie stačí, jestliže se mezi vámi najde informací chtivý čtenář, odkáži ho na webovky Comics Centra, kde se o historii Image rozepsal pan Dort. Pro nás je podstatné studio Top Cow a jeho zakladatel Marc Silvestri.

Malou perličkou jest, že po odchodu autorů klesla společnosti Marvel akcie o tři dolary. Až takovou moc sedm autorů tenkrát mělo – žádný béčka.

Marc Silvestri patří k duchovním otcům Witchblade a universa Artefaktů. Koncept je velmi podobný Marvel universu, i když pochopitelně ne s takovým množstvím charakterů. Základním kamenem je třináct Artefaktů, které ve stejném prostředí/vesmíru/universu existují. Artefakty nejsou pouhými nástroji, ale mají svoji vlastní inteligenci. Primárně se snaží najít vhodného hostitele, se kterým chtějí navázat symbiotický vztah.

Je to podobné jako s mečem Excalibur a králem Artušem. Jen si představte, že Excalibur má své vlastní cíle, občas s Artušem diskutuje, občas nad ním převezme kontrolu. Nemám prostor se zabývat popisem všech Artefaktů (délka článku není nafukovací a už teď je to darda), pro naše účely bude bohatě stačit pouze okrajově zmínit Darkness a Angelus, podrobněji Witchblade.

Podle mytologie universa Artefaktů je Darkness jednou z prvních dvou sil ve vesmíru, která představuje zlo. Jejím nositelem je vždy muž, dědí se z otce na syna. V momentě, kdy se potomek dožije svých 21. narozenin, Darkness opouští svého původního nositele. Jinými slovy, jakmile nositel Darkness oplodní ženu, může si začít stříhat metr.

Angelus je druhou základní silou ve vesmíru zastupující dobro a jejím nositelem je vždy žena. Angelus a Darkness, dvě základní síly ve vesmíru, spolu bojují. A aby to bylo zajímavější, mají dceru – Witchblade. Nejčastěji Witchblade vypadá jako rukavice. Může svoji podobu změnit na méně nápadný náramek, v případě ohrožení na své hostitelce vytvořit přiléhavé a neprostupné brnění, kterému z rukou šlehají ohnivé paprsky. Čarodějnice jako vyšitá. Výborně, základy máme, můžeme se pustit do recenze Witchblade.

Witchblade Kompendium: Kniha 1 obsahuje prvních 25 čísel sešitové série Witchblade a vychází z US vydání Witchblade Compendium Volume I (Image Comics, 2006), které má zhruba poloviční formát než česká mutace, ale dvojnásobný rozsah – místo pětadvaceti sešitů padesát. První, co zaútočí po otevření knihy na naše smysly, je vůně čerstvého a plnoplošného ofsetového tisku, druhým vjemem je nepřehlédnutelné vizuálno. Kresba Michaela Turnera je precizní, detailní, s vykresleným backgroundem a výrazně barevně kolorována.

Každý chlap v universu Artefaktů má dva metry na výšku, gigantická ramena, svalnatou postavu, ostře řezané rysy a každá ženská má dokonalou postavu s pasem o obvodu 50 centimetrů. Pravda, postavy jsou lehce disproporční, ale to k tomu patří. Tím „lehce“ míním to, že dvoumetrový chlap má nohy dlouhé 150 cenťáků.

Ne nadarmo se specifickému stylu kresby a coloringu později podle stylu vydavatelství Image začalo říkat „image like“ kresba. Na mne více než kresba fantasticky zapůsobila skladba panelů na stránce. Naprosto volný styl, který přesto přehledně vypráví příběh, a to s prakticky neustálým pózováním charakterů. To neberte jako výtku, kresba se někomu líbit může, někomu ne, ale volné rozvržení panelů je jednoduše práce mistra.

Horší je to pro mne se scénářem. Děj se mimo jednoho historického sešitu odehrává v New Yorku zhruba devadesátých let (tedy pro autory současnost). Nositelkou Witchblade se stane policejní důstojník Sara Pezziniová, která si dle mého soudu ve směsi detektivky, městské fantasy, hororu a červené knihovny s Witchblade neví rady. A scénáristé jí život neulehčí. Po dvaceti pěti sešitech mohu na plná ústa říci, že hlavní hrdinka je mi krutě nesympatická. Za prvé, Witchblade v pojetí Sary Pezziniové na zlé věci, které se dějí, pouze reaguje. Nemá iniciativu, a to se mi nezamlouvá, protože tím se dostává do role oběti.

Za druhé, má neustálou, opravdu mocnou, potřebu se svými vnitřními monology seznamovat čtenáře. Jsou to tuny textu, které vždy vedou ke stejnému závěru – s někým si bude muset promluvit a „problém“ vyřešit. Věřte mi, ke kýženému dialogu jen tak rychle nedojde, v některých případech k němu nedojde nikdy. A když už na dialog dojde, tak je násilně přerušen ve stylu klasické rozpravy nad čajem: „Rozhodl jsem se, že bez jakýchkoliv vytáček a kudrlinek vám teď hned prozradím, kdo je vrahem. Nemějte mi za zlé, že jsem čaj přinesl pozdě, ale mám novou služebnou a ta stále neví, kde je konvička na můj černý čaj. To víte, služebnictvo.

Hmmm, ten čaj je vynikající, jen má takovou podivnou pachuť. Vrahem je…“ A řečník umře. Ubíjející! Je možné, že si scénáristé zatím osahávají nové universum a sami si nejsou jisti cestou, kterou se mají vydat. Vždyť Darkness se „narodí“ v desátém sešitě Witchblade. Možná bude v dalších boocích ze světa Artefaktů scénář propracovanější. Kontinuitě scénáře nepomohl ani crossover mezi Witchblade a Darkness, který se odehrál na konci osmnáctého sešitu. Část děje se z Witchblade přesunula do série Darkness, která zatím v češtině nevyšla.

Místo v Jižní Americe je Sara najednou v muzeu s plešatým a uřvaným týpkem. Vůbec nemám tušení, co a proč se děje. Proti fintě US vydavatelů, kteří vzájemně podporují své komiksové série, nic nemám, ale samostatné Witchblade crossover podle mne ublížil.
Kdyby Witchblade nevyšla v nádherné edici, ale pouze jako brožovaný book, tak se musím přiznat, že bych si ji velmi pravděpodobně nekoupil.

Přeci jen se svým zaměřením na dobrý scénář bych vyvinuté, polonahé ženštině na obálce příliš nevěřil. A zatím musím za sebe říci, že bych dobře udělal. Sara Pezziniová je v prvních 25 sešitech vyčerpávající. Na druhou stranu ale musím konstatovat, že universum Artefaktů mne zaujalo svým potenciálem. Jestli půjdu do další knihy, kterou by měla být opět Witchblade, si nechám projít hlavou, ale jak se znám, tak když už mám první knihu, zkompletovaní neodolám.

Mimo papíru Witchblade zabrousila i do kouzelné bedýnky v hraném detektivním seriálu pro stanici TNT, který byl po dvou sériích ukončen, a v anime verzi Witchblade, která ale s naší komiksovou Sarou nemá už nic společného – děj se odehrává v Japonsku 22. století.