- Reklama -

Žít věčně nikdo naštěstí nebudeme. Přemýšlet o tom, co se s námi stane, až nám zazvoní hrana, asi není momentálně na seznamu našich buzer lístků, i když ti hloubavější z nás už možná plány spřádají. Díky zajímavé myšlence projektu Ke kořenům tří studentek Masarykovy univerzity budete mít možnost po smrti okysličovat další generace a schovávat u sebe veverky.

Jelikož Kulturio zaujala myšlenka projektu, že odpočívat v pokoji se dá i jinak než „v hotelu s křížkem nad hlavou“, jak zpívá kapela Buty, a nebo v urně na polici, rozhodli jsme se oslovit autorky projektu a zeptat se jich, co je to vlastně eko pohřeb a proč je moudré stát se po smrti stromem. A že se nejedná o nějaký úlet, svědčí letošní ocenění Social Impact Award, které za svůj počin Blanka Dobešová, Alžběta Šimčíková Živá a Monika Suchánská získaly.

Ke kořenům

❖ Otázka na úvod. Kudy vedla cesta Ke kořenům? Kdy a kde se zrodila myšlenka vašeho projektu?

Naše uvažování nad ekofunebráctvím začalo na Katedře environmentálních studií. Její vedoucí Bohouš B. několikrát truchlil nad tím, že v ČR neexistují žádné pořádné radikální ekologické organizace. My ale každopádně radikální jsme – slovo „radikální“ je totiž od latinského slova radix, tedy kořen. Radikální hnutí se projevují tím, že nezůstávají na povrchu, ale spouští se ke kořenům problémů. Ústředním záměrem Ke kořenům je oživit a ozelenit české pohřební rituály, které čím dál tím víc skomírají – kremace bez obřadu se tiše stávají standardem. Chceme české pozůstalé povzbudit, aby pohřeb nenechávali na pohřební firmě a sami jej aktivně utvářeli. Rituály posledního rozloučení mohou být stejně kreativní, osobité a smysluplné jako svatby. Jsou to klíčové přechodové rituály. Mohou vás zasáhnout, proměnit a obrátit k tomu, co je důležité.

Když se lidé setkají s ekologickým pohřebnictvím, jsou často okouzleni tím, že se po smrti mohou stát stromem, či je zaujme nevšední rozmanitost a vkusnost přírodních uren a rubášů. To jsou podstatné věci, které vytvářejí alternativu ke konvenčnímu pohřebnictví. Principy ekologického pohřebnictví jdou ale ještě hlouběji, ke kořenům blízkých vztahů, i ke kořenům sebe sama. Nenápadně tak reagujeme i na ekologickou krizi, když přiživujeme obrat k nekonzumním hodnotám. Setkání se smrtí totiž dokáže člověkem dost otřást – přehází mu životní priority, a když se to podaří, tak z něj setřese konzumní balast a dovolí mu naplno si uvědomit vzácnost života. A to nejen toho lidského. Ale taky třeba vzácnost života dubů, lišejníků, rorýsů, či slepic.

❖ Dnes již klasické pohřby, kdy je tělo uloženo do země, moc „nefrčí“. Co mě ale udivuje, je fakt, že se od pohřbů upouští celkově. Nebály jste se, že o váš nápad zkrátka nebude zájem? Češi asi přemýšlí jinak, než například lidé v Británii, kde „přírodní pohřbívání“ není nic neobvyklého.

My jsme se ničeho nebály, i kdyby naše iniciativa vedla pouze k tomu, že pod svým oblíbeným stromem skončí jen jedna z nás, tak by to stálo za to (smích). Nebojíme se, že by o to nebyl zájem, protože ta myšlenka, že by člověk mohl být pohřben pod stromem, je lákavá pro mnoho lidí, nejen pro ty, co mají zelenou identitu. Ve Velké Británii začalo přírodní pohřebnictví teprve v 90. letech a nyní je tam už 300 přírodních hřbitovů. Věříme, že za dvacet let u nás bude ekopohřebnictví stejně oblíbené a lidé se zcela běžně budou nechávat pohřbít pod jabloň či dub.

Navíc jsou lidé u nás očividně nespokojení s tím, jak vypadají obřady v krematoriích. Monika dělala dotazníkový výzkum ke své diplomce, ve kterém se jasně ukázalo, že lidem připadají konvenční obřady s frázovitými řečníky a výzdobou z umělých květin příliš formální, odosobněné a někdy i nevkusné a trapné. Řada lidí by uvítala nějakou smysluplnější alternativu.

Ke Korenum

❖ Jak celý proces vypadá? Kolik by to stálo?

Ideální je nás kontaktovat, ještě dokud jste naživu:). Můžete se s námi sejít a naplánovat si vlastní pohřeb podle svých představ. Je to neobvyklá sebepoznávací zkušenost a navíc tím dost pomůžete svým potenciálním pozůstalým. Nebo nás můžete kontaktovat, když ve vašem okolí někdo umírá a chtěli byste mu pomoct vyjádřit a naplnit jeho poslední přání týkající se pohřbu. O takových kreativních Do It Yourself pohřbech, které spíše než pohřebka organizují blízcí pozůstalí, chystáme workshopy a přednášky.

Když se vám nepodaří ozvat se nám ještě za života vašeho blízkého člověka, neváhejte se nám ozvat po jeho smrti – ideálně ještě předtím, než navštívíte pohřební firmu. Pohřebky mají v České republice na organizaci pohřbu monopol a naservírují vám konvenční pohřeb, aniž by vám daly vědět o alternativách. My tenhle monopol chceme nabourat tím, že vám dáme dostatek informací o tom, jaké máte možnosti. Povíme vám, jak probíhá jednání s pohřební firmou a jaká rozhodnutí vás čekají.

Můžete se tak svobodně a informovaně rozhodnout, jaké služby využijete od pohřebky, co vám může nabídnout ekopohřebnictví, a co si třeba sami zajistíte kreativně, svépomocí. Ve výsledku to pak může vypadat tak, že pohřebka zajistí kremaci, od nás načerpáte povzbuzení a inpiraci pro to, jak vytvořit parte, či kde sehnat citlivého řečníka, sami svážete smuteční kytici z květin ze zahrady a další pozůstalé přátele můžete požádat třeba o zajištění hudby.

A pokud byste chtěli uskutečnit poslední rozloučení přímo na přírodním hřbitově pod širým nebem a uložit popel ke kořenům stromů, máte tuto možnost v Lese vzpomínek – prvním českém přírodním hřbitově. Od října tam budou probíhat prohlídky, při kterých si můžete vybrat svůj památečný strom.

A jak by to bylo cenově? Rozhodně vám umíme poradit, na čem můžete ušetřit při jednání s pohřebkou a ušetřené peníze pak můžete dát do smysluplnější formy rozloučení – místo náhrobku můžete zasadit strom, místo nákladných věnců a květinových darů můžete věnovat peníze dobročinné organizaci, místo pronájmu za obřadní síň v krematoriu se můžete rozloučit na louce či v lese, a pak uspořádat nezapomenutelnou smuteční hostinu.

❖ Jak vypadá (jak přemýšlí) člověk, který se rozhodne pro přírodní pohřeb? Víte již o někom, kdo projevil zájem o možnost tohoto typu pohřbu?

Už jsme se setkali s rozmanitými lidmi, kteří když o tom slyšeli, tak řekli, že se těší, až budou po smrti ležet pod stromem :). Nicméně si myslíme, že nejsme úplně mainstreamová záležitost, že jsme undergroundové hnutí, neboť kořeny rostou pod zemí.

❖ Co vás osobně zaujalo na myšlence „stát se po smrti stromem“?

Vidíme naději v tom, že smrtí můžeme udělat ještě něco dobrého – vytvořit místo pro nový život a nabídnout tak pozůstalým pěkné procházky přírodou.

Ke Korenum

❖ Teď jsou v kurzu věci, které jsou eko a bio. Za dvacet let to může být jinak. Máte nějakou vlastní představu, kam se v tomto směru bude lidstvo ubírat?

Pro nás snaha „žít lehce na Zemi“ není móda, spíš životní styl, který nás naplňuje a baví. Pozorujeme kolem sebe, že lidé stále víc přicházejí na to, že šetrný životní styl přináší hodně chytrých radostí. Věříme, že za dvacet let tu bude nejen víc památečních stromů, ale také víc cyklostezek, Rekol, recyvýrobků, houpacích sítí, vegerestaurací, komunitních zahrad či víc kreativních míst k setkávání a rozjímání.

❖ Jaká nejzajímavější pohřebiště jste během své cesty za projektem navštívily? Můžete našim čtenářům doporučit nějaká pozoruhodná místa?

Sice jsme navštívili anglické a německé přírodní hřbitovy, ale paradoxně bychom vám doporučili místo, na kterém se nepohřbívá, ale které nás nadchlo. Jde o Yorkshire sculpture park, je to malebné anglické panství, ze kterého udělali rozsáhlou open-space galerii, kde svá land-artová díla vystavuje třeba Andy Goldsworthy.

Inspirovalo nás to při tvorbě Lesa vzpomínek, který bychom rády také pojaly jako venkovní galerii. A když už budete v Yorkshiru, zastavte se také v městečku Todmorden, kde místní obyvatelé sází zeleninu všude, kde je to jen možné – na zastávkách, před policejní stanicí a také na hřbitově.

❖ Pracujete ještě na nějakých zajímavých eko projektech?

Kromě zakládání prvního českého hřbitova jsme stály u zrodu lesní školky Dobroděj. Také rády připravujeme veganské občerstvení – vaříme či pečeme, ale zatím víc na svatbách, než pohřbech.

❖ Je něco, co byste rády vzkázaly lidem, kteří uvažují nad možností ekologického pohřbu?
Pokud preferujete pohřeb do země, zvažte, v čem uleháte do rakve… nylonky netlejou! Tak pokud chcete být hezká kostřička a ne mýdlo, volte pohodlný eko-outfit, například konopí, či len.