Aktualizováno v pondělí 2. 7. 2018 v 1:00 hodin.

„Hele, jestli nechceš zmoknout, tak si přibal pláštěnku!“ Pátý ročník Aerodromu, který se poprvé koná na letišti v Panenském Týnci, odstartoval včera za doprovodu padajících kapek deště.

Parkway Drive

Z dálky jsou slyšet jen jemné zvuky, a i když se pomalu přibližuju po dlouhé příletové dráze, pořád mnou hudba neduní. To se ale změní, jakmile stojím před stagí. Zvukaři odvedli svou práci dobře, a ačkoliv se tu vyjímají pódia čtyři, jedno druhé ani trošku neruší. Dvě hlavní scény se totiž ani časově nepřekrývají, takže stihnete skoro všechno.

Bullet For My Valentine

A taky že je co! První den odstartoval zlehka, ale už tak stál za to. Festival otevřela Celeste Buckingham, diváky příjemně překvapila japonská heavymetalová skupina Crossfaith a nadšení byli také z amerického tria PVRIS (fotoreport z koncertu PVRIS z pražského Music Baru si můžete připomenout zde). Americká křesťanská post-hardcorová kapela UNDERØATH se s tím moc nemazala a jen občas se řev a tvrdé tóny vlily do jemnějších hudebních linek. A zase začalo pršet.

UNDERØATH

Výrazně klidnější (a možná až monotónní) vystoupení předvedla britská indie rocková skupina Glass Animals (fotoreport z koncertu Glass Animals v pražském klubu ROXY najdete zde). Čtyři chlapi na pódiu a k nim… obrovský zlatý ananas, který se ke konci proměnil v DISCO ANANAS. Kapela používala dokonce i chrastítka v podobě ananasu. A samozřejmě nechyběla ani písnička Pork Sod; publikum se spokojeně pohupovalo, když zazněl refrén „Pineapples are in my head, got nobody ‚cause I’m brain-dead.“ Zpěvák Dave Bayley se diváků nebál, seskočil z pódia a rozvířil tančící kolečko, čímž všechny pěkně probral.

Glass Animals

S ustupujícím deštěm a přibývajícími lidmi jsem začala opravdu oceňovat obrovské obrazovky, které byly u všech stagí. Obraz na nich byl kvalitní – jako kdyby stál interpret hned vedle vás. A když už jsem u těch pozitiv, musím vyzdvihnout i vratné kelímky na pivo, za které si sice připlatíte, ale o dost snížíte počet pošlapaných plastů všude na zemi. A o ty zbytky, kterým se festival i tak nevyhnul, se starali muži na čtyřkolkách, kteří všechno uklidili. Na Aerodromu se člověk netopí v odpadcích.

Po klidných Glass Animals nastoupila velšská heavy metalová kapela Bullet For My Valentine. Kapela hrála starší písně, zazněl ale například i nový song Letting You Go z nové desky Gravity. Odvážlivci začali létat nad hlavami ostatních diváků.
Ve stejný čas se na malém pódiu Evropy 2 představila skupina Eddie Stoilow. Ta neukázala žádné výstřednosti a vystačila si s minimem.

Bullet For My Valentine

Tanec na pódium přinesla až dánská zpěvačka a textařka . A protože se začalo stmívat, i publikum se pořádně rozvlnilo. Počasí Aerodromu ale zase nepřálo, a tak už vím, jaké to je tancovat mezi kapkami deště. MØ se ke konci neohroženě odevzdala do rukou publika a razila si cestu nad hlavami diváků tam a zpátky. Rozloučila se se svým hitem Final Song.

Rozhodně nejzajímavější výpravu měla australská skupina Parkway Drive. Letištěm se rozhostila tma a zima. S tím si ale kapela uměla poradit. Zmrzlé návštěvníky pořádně rozehřály ohně, které tryskaly z pódia. Peklo se probouzí a v kotli to vře. Masivní kulatá konstrukce, ve které byl uvězněný bubeník, se ke konci začala otáčet a já si říkala, jaké to asi je – bubnovat hlavou dolů. Parkway Drive předvedli skvělý výkon, jen je na chvíli zradil zvuk – jedna z kytar přestala hrát, ale to se rychle napravilo.

Parkway Drive

Ektor dovedl zaplnit prostor pod komorním pódiem Evropy 2 svými fanoušky, kteří si jeho texty rapovali s ním. Spolu se svým DJ pouštěli starší známé pecky, ale i věci z alba Alfa, které vyšlo vloni.
Blíží se půlnoc, všude se rozprostírá trávový odor a to znamená jediné – za chvíli přijde Wiz Khalifa, vlastním jménem Cameron Jibril Thomaz. Po motivačním videu, jenž se promítalo na plátně, už přichází v květované mikině a s obřími nafukovacími jointy.

Hlavní téma jeho tvorby je zřejmé i z projekcí, které vystoupení doplňují. Ani publiku vůně marihuany nevadí a song Young Wild and Free spokojeně zpívá s Khalifou. Po několika méně známých písních přichází Black and Yellow, který ho proslavil a očividně ho zná i Panenský Týnec. Pokud jsme si mysleli, že obří nafukovací jointy na začátku vystoupení byly obří, naprosto jsme se mýlili.

Wiz Khalifa

To, co přišlo po chvíli, to byly gigantické nafukovací jointy! Lidé si posílali asi třímetrové balonky symbolizující tuto tolik diskutovanou rostlinku. Vystoupení Wize Khalify bylo tak svým způsobem tematicky monotónní, ale to rozdováděnému publiku nevadilo. Nevadil mu ostatně ani obrovský liják, který se přihnal, když zazněla slova „It’s been a long day without you my friend and I’ll tell you all about it when I see you again…“
Ano, byl to opravdu dlouhý den. Aerodrome v Panenském Týnci ale teprve začal. Dnes mě probudilo sluníčko a na programu jsou jména jako Milky Chance, Portugal the Man, Halestorm, Stone Sour a také hlavní hvězda večera – Lana Del Rey. Ale o tom zase zítra…

„Hele, večer ti bude zima, ale teď je to na kraťasy.“ Sluníčko vysušilo zabahněné letiště, diváci si lehli do trávy a poslouchali příval dalších hudebníků. Druhý den Aerodromu byl snad ještě víc nabitý než ten první a všechno směřovalo k hlavní hvězdě večera, kterou byla Lana Del Rey. Ani její vystoupení se ale neobešlo bez komplikací.

Lana Del Rey

Druhý den festivalu Aerodrome otevřelo duo francouzské elektronické scény Ofenbach, které je známé především pro svůj song Katchi a Be Mine. Menší skluz přinesla kapela Oscar And The Wolf, a tak i německé hudební duo Milky Chance, které mělo pódium po nich, začalo hrát asi o deset minut později. Není to zas takový prohřešek, ale včera se všem dařilo držet časy v programu téměř naprosto přesně, dnes už bychom si hodinky podle festivalu řídit nemohli.

Milky Chance

Atmosféra u Milky Chance byla nicméně skvělá, zvedli spoustu lidí, kteří na ně před tím jen koukali vsedě, aby se s nimi houpali do pohodové hudby. Nezapomněli samozřejmě zahrát ani píseň Stolen Dance a vůbec – jejich vystoupení předznamenalo začátek moc fajn hudebního večera a vnesli naprostou pohodu do slunného dne.

Lana Del Rey

Na stage Evropy 2 přišel se svou nakažlivě dobrou náladou český písničkář Voxel. Jeho vystoupení mělo všechno, co má i on – klobouček, kytaru, úsměv… Kromě svých písniček zahrál 21 songů, které pasují na 4 akordy. Tenhle mišmaš má na YouTube skoro dva a půl milionu zhlédnutí.
Americká rocková skupina Portugal. The Man sice diváky moc neroztancovala, ale zato dokázala dobře skloubit pomalejší notu s energičtější hudbou a kytarovými sóly. Při její nejznámější písničce Feel It Still, kterou hráli jako poslední, se ale v půlce úplně vypnul zvuk a kytarista naštváním zahodil kytaru.

Portugal. The Man

Halestorm, kteří jsou od svého vzniku v roce 2009 téměř neustále na turné, to s publikem opravdu uměli. A to zejména „drsná“ zpěvačka Lzzy Hale, která ale ukázala i svou něžnější stránku ve skladbě Dear Daughter, kdy byla na pódiu úplně sama a doprovázela se na klávesy. Halestorm na konci koncertu nešetřili a publikum obdarovali velkou spoustou trsátek a paliček.
O tento čas se s Halestorm pral český rapper Marpo & TroubleGang. I pod jeho pódiem bylo narváno a z jeho vystoupení sršela energie. Už včera jsem si všimla, že projekce hudebníků u stage Evropy 2 nejsou tolik realistické jako u ostatních pódií, ale oplývají větší dynamikou a připadají mi víc „na efekt“.
CHVRCHES se zpěvačkou v růžové sukýnce, která se točila, div se jí hlava nezatočila, se sice snažili, ale nijak nezaujali. Alespoň mě ne. A tak jsem šla na průzkum gastronomických možností festivalu. Najdete tu všechno a hlady nebudete – pokud tedy máte dost peněz. Burgery, palačinky, zapečené bagety, hranolky, nudle… Ani o nápoje není nouze, jen v těch našich bezkontaktních QR kódech, kterými se platí, musejí být neustále nějaké koruny a ty tu opravdu rychle mizí.

CHVRCHES

Americká kapela Stone Sour se představila hned v několika polohách. Jejich hudba je rozmanitá, což potvrdil i frontman Corey Taylor, kterého můžeme znát zároveň z kapely Slipknot: „Není moje chyba, že ostatní kapely hrajou jen jeden styl hudby. My hrajeme prostě to, co chceme a baví nás to.“ A nutno podotknout, že to dělají dobře. Corey Taylor ke konci přiběhl s českou vlajkou a do diváků střílel konfety.

Stone Sour

Ve stejnou dobu na jiném místě – tuzemská kapela Support Lesbiens. Začali s nejnovějším hitem Brighter Day, pokračovali přes Movin‘ On, zahráli i českou písničku Pohádka… A mě už podruhé mrzí, že jsou dvě dobré kapely ve stejný čas.
Slunce začalo zapadat, měsíc se na obzoru víc a víc vyjasňoval, stage pro Lanu Del Rey, která nalákala spoustu diváků, je postavená. Lana má asi deset minut zpoždění, pak přichází v bílých šatech Adidas, které mají i kapsy. Ačkoliv jsou její písně spíše chladné, ona sama tak nepůsobí – alespoň občas. Zpívá i na zemi, na pódiu jsou s ní dvě tanečnice, které se zkrátka chtějí zalíbit. A pak to přijde – pokazí se zvuk. Lana, která do teď měla úplně vážnou tvář najednou vykřikla: „Hej, to byl můj nejvíc sexy song a něco se podělalo! Ale tak… aspoň vám to dozpívám.“ Lana se nebála ani zapálit si cigaretu na pódiu nebo lehnout na klavír, to byl ale konec „výstředností“. Zazněly její nejznámější skladby Summertime Sadness, Young and Beautiful, Video Games…

Lana Del Rey

Lana Del Rey se v České republice ukázala jednou – v roce 2013. Letos má jen dvě festivalové zastávky – jednu na Aerodromu a druhou na festivalu Sziget v Maďarsku. Dalo by se tedy říci, že její koncert je pro nás vcelku vzácnost. Když asi patnáct minut před koncem sešla k první řadě a začala se fotit s fanoušky, byli z toho nadšení. Znamenalo to ale zároveň to, že koncert má zvláštní, neohraničenou pauzu, nebo ještě zvláštnější konec. Musím ale uznat, že se mi spalo o něco klidněji než po včerejším Khalifovi. Byl to vlastně hezký koncert na dobrou noc.
No a teď už nás čeká poslední den Aerodromu – Kodaline, Hollywood Undead, The Kills, Limp Bizkit, Nine Inch Nails, Macklemore a další. A naštěstí – je zase hezky!

„Hele, dneska je sice hezky, ale fouká to dost.“ Závěrečný den hudebního festivalu Aerodrome odpoledne žádný velký nářez (až na kapelu Skindred) nepřinesl, zato večer byl nadupaný. Dvě velké stage rozezněly kapely Hollywood Undead, Nine Inch Nails, Limp Bizkit a vrcholem večera byl naprosto skvělý Macklemore.

Macklemore

Třetí den festivalu otevřel bývalý frontman britských Gallows a Pure Love Frank Carter. Následovali Eskimo Callboy. Pak na scénu přišla anglická alternativní rocková skupina Nothing But Thieves. Rock to byl nicméně velmi klidný a krásně se u nich leželo na trávě.

The Kills

Velšská skupina Skindred, která potom ovládla druhou stage, bych označila za úlet, který mě fakt bavil. Nepřehlédnutelný Benji Webbe v čele a kombinace rocku, punku, metalu a raggae – zkrátka něco, co tu za celé tři dny ještě nebylo.

The Kills

Zato irská kapela dříve známá jako 21 Demands, která nyní vystupuje jako Kodaline a poslední dobou do uší posluchačů proplula zejména písní All I Want, publikum spíše uspala a naladila nás na melancholickou notu.

Limp Bizkit

V té pokračoval na vedlejším pódiu Evropy 2 i český rapper Lipo, který se o sobě nebál prohlásit, že mu melancholické songy jdou dobře. Drsňák to rozhodně není.

Body Count

Rapmetalová ikona Body Count, v jejímž popředí stojí Ice-T, byla spíše pro příznivce tvrdší hudby. Rozmanitost festivalu Aerodrome v určitých ohledech může být nevýhodou, protože se tu představily kapely, které jedni milovali a ti druzí zákonitě nesnášeli, ale věřím, že ta pestrost, kterou festival nabídl, byla objevná a každý si prostě přišel na své.

Maclemore

Britsko-americké duo The Kills pokračovalo v klidnějších hudebních linkách a nepřineslo žádné velké vzrušení. Počet návštěvníků se ale začal rapidně zvedat, byl rozhodně nejvyšší za všechny tři dny.

The Kills

Ve stejnou dobu se v Óčko Trucku představil herec, muzikant a stand-up komik Vojtěch Záveský neboli Vojtaano. Od něj můžeme znát titulní píseň Lavina k seriálu Lavi. Nutno podotknout, že prostor před Óčko Truckem snad ještě nebyl tak plný jako teď.

Hollywood Undead

Diváky konečně pořádně rozproudila kapela Hollywood Undead, která vznikla v Los Angeles v roce 2005. Ze začátku svoje tváře skrývali za maskami, ty pak ale odhodili a na pódium přizvali i šestiletého Jeníčka, který jim to pomohl rozjet. Tahle směsice rocku, hip-hopu a industrialu si v Panenském Týnci rozhodně našla své příznivce.

Nine Inch Nails

Nine Inch Nails, kteří do České republiky zavítali popáté, nabídli dunivý světelný a hudební zážitek, který doplňovaly dynamické projekce kapely. Nebáli se přitvrdit, rozloučili se ale pomalou a procítěnou písní Hurt.

Nine Inch Nails

Americká skupina Limp Bizkit pořádný nářez předznamenala už prvním songem – jejich hitem Rollin’. Výrazný frontman Fred Durst publikum neskutečně rozdováděl, všichni tancovali a vyřvávali si hlasivky.

Limp Bizkit

To nejlepší mělo ale teprve přijít. Ben Haggerty neboli Macklemore. Ten si publikum získal hity jako These Days, And We Danced, Thrift Shop a nezapomněl ani vyzdvihnout, že se všichni cítíme Glorious. Několikrát řekl, že Praha je jedno z jeho nejoblíbenějších měst a kdyby mohl, koupil by si Hrad a bydlel tady. Zřejmé bylo taky to, že nemá rád Donalda Trumpa – nezapomněl totiž ani na svůj song Fuck Donald Trump a když uváděl píseň Same Love, zmínil, že lidská rozmanitost je to, co je na lidech krásné a proti tomu právě Trump stojí.

Macklemore

Macklemore byl asi nejlepší tečkou, kterou jsme za těmito třemi dny mohli udělat. Panenský Týnec, který je známý především pro svůj nedostavěný chrám, jehož klenbu tvoří samo nebe, zase dlouho něco takového nezažije. Nutno ale říct, že festival Aerodrome má právě tady dobře našlápnuto i do dalších let. Až na několik zvukových nedostatků prakticky nemám co vytknout. Za krátkou nepřízeň počasí nebo drahé pivo pořadatelé nemohou, a tak doufám, že Aerodrome v Panenském Týnci nebyl poslední, ale naopak první vlaštovkou takovéhoto velkého hudebního festivalu tady na letišti.

AERODROME FESTIVAL 2018 – DEN PRVNÍ
AERODROME FESTIVAL 2018 – DEN DRUHÝ
AERODROME FESTIVAL 2018 – DEN TŘETÍ