Povinná literatura. Slovní spojení, které se stalo noční můrou ne jednoho středoškoláka. Já sama jsem při studiu na gymnáziu zpočátku v četbě klasické literatury neviděla smysl, čím více jsem se s ní však oťukávala, tím více jsem v ní nacházela zalíbení. A dnes? Už čtu převážně jenom tento žánr. V knihách zařazených na seznam doporučené četby nalezneme mnoho nadčasových myšlenek, které možná začnou dávat smysl až s přibývajícím věkem, ale o to krásnější je se k příběhům v nich napsaných vracet. Které jsou však ty nejlepší?
Velký Gatsby – Francis Scott Fitzgerald
Velkolepý způsob života, mýty opředený boháč a jedna hluboká láska, které do cesty vstoupila první světová válka. Kniha Velký Gatsby líčí příběh stejnojmenného hrdiny a krásné Daisy. Vypravěč Nick Carraway nám umožňuje nahlédnout do 20. let minulého století a spolu s ním a hlavními postavami zažijeme iluzi amerického snu, který je spíše než na citech a opravdových hodnotách založen na povrchních a materiálních věcech.
„A tak sebou zmítáme dál, lodě deroucí se proti proudu, bez přestání unášeni zpátky do minulosti.“
1984 – George Orwell
Nadčasovost. Právě toto slovo jasně a stručně vystihuje romány George Orwella. Ať už se jedná o Farmu zvířat nebo právě 1984, v obou případech můžeme mezi řádky vyčíst krutost a zvrácenost totalitních režimů. Antiutopický román 1984 přenese čtenáře do země Oceánie, v jejímž čele stojí Velký bratr. Britský autor zde naprosto mistrně vykresluje jednotlivé principy fungování totalitarismu a jeho díla by měla sloužit jako obrovské varování.
„To, že je v menšině, a že je možná jediný, z něj ještě nedělá šílence. Je pravda a nepravda, a když se člověk drží pravdy, třeba proti celému světu, není šílený.“
Na cestě – Jack Kerouac
Představitelé generace beatníků a jejich literární počiny mě fascinovaly už v hodinách literatury, a právě kniha Na cestě od Jacka Kerouaca byla prvním dílem z povinné literatury, po kterém jsem dobrovolně sáhla. Bohémský způsob života, neexistence pravidel, alkohol, drogy a spousta dalšího. Jedním slovem svoboda. Tu zažívá také Sal spolu s Deanem, jejichž životy se na cestě napříč Amerikou několikrát protnou. Jejich tuláctví se právě díky nespoutanosti mění v nevšední dobrodružství, jež je částečnou autorovou autobiografickou zpovědí.
„…jediní opravdoví lidi, co znám, jsou blázni, blázni do života, ukecaní blázni, cvoci k spasení, ti, kteří chtějí mít všechno – a hned!, kteří nikdy nezívají a neříkají věci-co-se-sluší, ale hoří, hoří, hoří jako ta báječná rachejtle…“
Noc na Karlštejně – Jaroslav Vrchlický
Divadelním hrám se může spousta studentů vyhýbat, avšak není se čeho bát. Právě drama se čte nejsnadněji, jelikož je psáno formou replik, které jsou často krátké a jednoduché. Jedním z dramatických počinů z pera českého autora je Noc na Karlštejně. Příběh o tom, jak se na hradě Karlštejn i přes zákaz Karla IV. v jednu noc ocitne ne jedna žena od Jaroslava Vrchlického zná téměř každý díky jeho filmové adaptaci. A tak příště místo ovladače od televize zkuste vzít do rukou knihu. A protože je opravdu tenká, zvládnete ji přelouskat i za jeden večer.
„Kde jednou ujme se símě nedůvěry, tam rychle bují v strom, jímž nezatřese více vánek moudré rozvahy, neřku-li, by jej z kořene vyvrátil.“
Jana Eyrová – Charlotte Brönteová
Román jedné ze sester Brönteových Jana Eyrová může odrazovat svojí velikostí, jelikož se jedná o poměrně obsáhlý svazek s více než 500 stranami, avšak po přečtení poslední věty nebudete času, který jste s knihou strávili, ani trochu litovat. Hlavní hrdinka se retrospektivně vrací k různým částem svého života, kdy největší část vyprávění zabírá vývoj vztahu s panem Rochesterem. Příběh Jane nám připomene, že osud mnohé lidi nešetří a občas dokáže být hodně krutý, o to více silnější se však lidé poté stávají.
„Život je příliš krátký na to jej prokládat nenávistí.“
Na západní frontě klid – Erich Maria Remarque
Pokud máte rádi válečnou tématiku, jasným favoritem by pro vás měl být německý autor Erich Maria Remarque. Jeho nejznámějším svazkem se stala kniha Na západní frontě klid, která pojednává o vytržení mladých chlapců z běžného života a následném narukování na frontu. K vylíčení krutosti války využívá autor nikoliv boj, avšak postupné působení celé situace na psychiku vojáků. Hlavním hrdinou románu je Paul Bäumer, kterého zážitky z výcviku i zákopů přemění ve zcela jiného člověka. Vše pro něj totiž pozbyde smyslu.
„Vidím, jak národy jsou štvány navzájem proti sobě a mlčky, nevědomě, pošetile, poslušně, nevinně se pobíjejí. Vidím jak nejchytřejší mozky světa vynalézají zbraně a slova, aby se to dělalo ještě rafinovaněji a ještě déle.“
Pygmalión – George Bernard Shaw
Široký úsměv se vám na rtu zajisté objeví při četbě komedie Pygmalión. Osud Lízy, která využila náhodného setkání s profesorem Higginsem a dokázala se z drzé dívky, jíž byla vlastní ulice, během půl roku přeměnit v dámu, poukazuje na pokrytecké rozdělení společnosti. Na druhou stranu se její proměna stává důkazem toho, že díky snaze a píli může člověk dokázat cokoliv. I to, po čem touží v nejskrytějším koutku duše.
„Co jiného je život než série hloupých nápadů? Potíž je na ně přijít. Jenom nepromeškat šanci: nenaskytne se každý den.“
Pýcha a předsudek – Jane Austenová
Každá romantická duše, která věří v pravou lásku, ocení ikonický román Jane Austenové s názvem Pýcha a předsudek. S Elizabeth Bennetovou a panem Darcym se přeneseme na anglický venkov koncem 18. století, který je zde mnohokrát barvitě vylíčen, a pronikneme do tajů sbližování dvou lidí. Jedná se o dokonalý odraz své doby, občas až s ironickým podtextem. S vlastní pýchou a předsudky se totiž potýká každý a ani před více než dvě stě lety tomu nebylo jinak. Autorka se proslavila silnými ženskými hrdinkami a stejně je tomu i u Elizabeth, která je tak trochu rebelka a nebojí se řídit svým vlastním přesvědčením. V knize se však setkáme s velkou spoustou rozličných postav, jejichž charaktery nás mnohdy až zaskočí.
„Ohlížej se nazpět jen tehdy, přináší-li ti to potěšení.“
Oliver Twist – Charles Dickens
Jméno Oliver Twist se mnohým mohlo vrýt do paměti při sledování českého filmového muzikálu Rebelové a některé třeba inspiroval také k četbě této knihy. Pokud ne, rozhodně byste po ní měli sáhnout. Příběh pojednává o desetiletém sirotkovi, který se i přes to, že se dostal do nesprávné společnosti, snaží chovat podle určitých morálních hodnot. Situace, do nichž se dostává, se často zdají bezvýchodné a vy byste dali cokoliv za to, abyste mohli hlavnímu hrdinovi nějakým způsobem pomoci. Občas z příběhu srší čiré zoufalství a depresivní atmosféra, brilantní propracovanost a košatost jazyka se však autorovi nemůže upřít.
„Jsou opravdu také knihy, u kterých jsou hřbet a desky zdaleka to nejlepší, co na nich vůbec je.“
Jak je důležité míti Filipa – Oscar Wilde
Jak je důležité míti Filipa je odlehčená komedie o třech dějstvích plná sarkasmu, britského humoru a replik, které můžeme nazvat bonmoty. Autor Oscar Wilde čtenáři ukazuje, kdo je tady mistr v hrátkách se slovy a vy budete neustále žasnout, jaké paradoxní situace si spisovatel pro hlavní postavy připravil. Jedná se o nenáročné čtení, k jehož poslední stránce se dostanete během chvilky, budete se k němu však rádi vracet, jelikož množství životních mouder je zde snad nevyčerpatelné.
„Pravda je málokdy čistá a jednoduchá není nikdy. Jinak by byl moderní život velice nudný.“
