V divadle A studio Rubín měla premiéru inscenace Thelma a Selma. Název vám může připomenout slavný film Thelma a Louisa, road movie z roku 1991. Nebo sestry Petty a Selmu Bouvierovy ze seriálu Simpsonovi. V obou případech se rozpomínáte správně – Thelma i Selma mají se svými jmenovkyněmi určité společné vlastnosti.

Také Thelma a Selma se vydávají na cestu. Chtějí znesvětit a pošlapat i ten poslední kousek půdy, který patří jen mužům. Thelmin manžel se pravidelně s dalšími samci lidského pokolení uchýlí do ústraní, kde popíjejí a užívají si chvilky bez žen. Jenže tahle cesta není cíl a Thelma je zklamaná z pohledu, který se jí naskýtá. Místo velkolepého území, jež právě dobyla, tu je jen srub a plácek smrdící močí. Pouť tak pokračuje, od této chvíle však ryze duchovní. Stejně tak Selma, silně emancipovaná žena a vášnivá kuřačka, se musí tázat, zda jí její svobodný život opravdu vyhovuje.

Inscenace Thelma a Selma je spíš komická, nicméně v sobě nese prvky dada, ale také určitou hořkost. Diváka donutí nejen se smát, ale i zamyslet se nad dnešní genderovou úlohou člověka. Z jedné strany se řeší, jak je žena utlačovaná a nedoceněná, když bere menší plat než muž, na druhou stranu vznikají feministická hnutí, jež se ženstvím mnohdy mohou mít pramálo společného. Prase aby se v tom vyznalo. Natož ženská. Natož chlap. Nejzajímavější myšlenkou, jež během představení zazněla, je, že muži i ženy tápou.

Emancipací byly setřeny tradiční role a nikdo tak neví, co má dělat. Může muž vůbec požádat ženu o ruku? Není to příliš konzervativní, svazující a zpátečnická tradice? Stojí žena vůbec o svatbu? Základem dobrého stand-upu a dalších komických žánrů je uvěřitelnost. Divák musí uvěřit, že něco takového je možné, a ještě lépe podobnou situaci i v životě prožít. A tato inscenace reflektuje něco, co je nejvděčnějším tématem pod sluncem a co každý z nás rozhodně už prožil. A tím je rozdíl mezi muži a ženami.

Samozřejmě velkou výhodou této inscenace také je perfektní herecké obsazení. Alena Štréblová, Pavlína Štorková i Petr Šmíd jsou ve svých rolích opravdu dokonalí. Těžko říct, zda byl lepší monolog Aleny Štréblové o lásce Skotačivé laně a Černého vlka, jež se vytratila neznámo kam, nebo monolog Pavlíny Štorkové ve stylu „on řekl… a pak ona řekla… a on zase řekl…“. Zapomínat samozřejmě nesmíme ani na Petra Šmída, jehož postava byla spíše abstraktní, jasně však zastupovala mužský protipól. Ani on za dámami nezaostával, byť mu jeho role nedávala takový prostor jako role Thelmy a Selmy svým představitelkám.

Jako u dalších menších divadelních scén ani zde nebyl prostor pro honosné a nákladné kulisy. Srub postavený z palet, ohniště a pár dalších rekvizit však bohatě stačilo. Diváka aspoň scénografie nerušila od hereckých výkonů a hudby, již produkoval Petr Šmíd přímo na jevišti. Jediné, co by se dalo představení vytknout, jsou sprostá slova. Ne, že by mi vadila, ale na určitých místech zkrátka neseděla. Jinak jsou ale Thelma i Selma naprosto skvostné.

 

Divadlo: Thelma a Selma

Text: Dagmar Radová
Režie: Jiří Ondra
Výprava: Jana Hauskrechtová
Hrají: Alena Štréblová, Pavlína Štorková, Petr Šmíd
www.astudiorubin.cz

PŘEHLED RECENZE
Režie/Dramaturgie
10
Zpracování
10
Výprava
10
Herecké výkony
10
Soňa Hanušová
„Je více filosofie v láhvi než ve všech knihách.“ Louis Pasteur