Únorový svátek všech zamilovaných mnozí považují za novotu, jež k nám dorazila z Ameriky. Celá řada zvyků opravdu pochází z této země a pomalu zakořeňují i u nás. A díky snahám obchodníků jej dnes můžeme vnímat jako čistou komerci a oslavu konzumerismu. Původ oslav sv. Valentýna však sahá mnohem hlouběji do historie, konkrétně do starověkého Říma. Překvapivě se tedy nejedná o původně americký svátek.

Předchůdcem dne sv. Valentýna jsou starořímské oslavy nazvané Lupercalia, které probíhaly v polovině února. Svátek byl zasvěcen Faunovi, bohu plodnosti a ochránci polí a stád. 

Lupercalia přežila i počáteční vzestup křesťanství a nadále se slavila. Zakázal je až papež Gelasius na konci 5. století, který oslavy nahradil dnem sv. Valentýna, křesťanského mučedníka. Podobně jako Vánoce připadají na starověké oslavy slunovratu. Teprve později se tento den spojil s oslavou lásky. 

Katolická církev uznává nejméně tři světce se jménem Valentýn. Ohledně jeho osoby tak panuje mnoho nejasností a koluje hned několik legend. Jedna z nich, ta nejrozšířenější, hovoří o knězi z Terni, který se odmítal podvolit nařízení císaře Claudia. Ten zakázal svým vojákům se ženit z obavy, že pak budou chtít zůstat doma s rodinou, místo aby šli do války. Valentýn však mladé páry oddával potají, a proto byl Claudiem odsouzen k smrti a roku 270 – údajně 14. února – sťat. Ale jak jsme zmínili, je možné, že si to papež Gelasius přizpůsobil, aby se zbavil pohanského svátku Lupercalia. 

Druhá legenda vypráví, že Valentýn vrátil zrak dceři soudce Asteria poté, co jej Claudius uvrhnul do žaláře. Asterius s celou rodinou uvěřil v Krista a obrátil se na křesťanství. Pohané pak na jeho dům zaútočili, Valentýna vyvlekli na ulici a zde jej popravili. 

Podle jiné legendy Valentýn pomáhal uprchnout křesťanům z římského vězení a byl při tom dopaden a zatčen. Ve vězení se měl zamilovat do žalářníkovy dcery, které před smrtí údajně napsal dopis podepsaný „Tvůj Valentýn“, což je obrat, který se používá dodnes.

Den svatého Valentýna v podobě, jak jej známe dnes, se začal slavit až ve 14. století. O sto let později se objevily první „valentýnky“ – nejstarší dochovanou je báseň, kterou v roce 1415 napsal vévoda Orleánský své ženě.  

V polovině 18. století bylo již běžné, že si blízcí přátelé a milenci vyměňovali na svatého Valentýna drobné dárky a ručně psané lístky. Později je začaly nahrazovat tištěné karty, které se s vývojem technologie tisku stávaly čím dál dostupnějšími. Oblibě také nahrávaly levnější sazby poštovného. První komerčně vytištěné kartičky se pak začaly vyrábět v USA a v polovině 19. století začala Esther A. Howlandová s jejich sériovou výrobou. Přestože tedy svátek pochází ze starověké Evropy, jako obchodní příležitost jej začali vnímat skutečně až Američané.