Současný renomovaný německý dramatik Roland Schimmelpfennig s oblibou zpracovává a rozvíjí antická témata. Dá se říct, že ve své tvorbě na ně navazuje a rozvádí jejich motivy. Bratislavské Divadlo LUDUS zvolilo jeho hru Odysea, která je toho dobrým příkladem.
Schimmelpfennig těží ze slavného příběhu, ale nevypráví pouze o dobrodružné plavbě řeckého hrdiny. Stejné pozornosti se dostane také jeho ženě Penelopě čekající na jeho návrat. Schimmelpfennig nechává prolínat obě dějové linky stejně jako časové roviny. V nich se ocitáme v mytologické minulosti a zároveň i v přítomnosti. Penelopa, trpící samotou a nekonečným čekáním, se nakonec nechá zlákat k vyjížďkám v autě se svým milencem. Odyseus se zatím podle očekávání plaví po odlehlých končinách od jedné patálie k druhé a neopomene dobývat, loupit a mordovat, má-li k tomu příležitost.
Autor se dívá na hrdinské činy dávných reků s nadhledem a rovněž situaci opuštěné ženy převádí na všední, v současnosti srozumitelnou, rovinu. Dělá to ale nápaditě a s vtipem. Jeho humor je navíc umocňován temperamentním podáním pěti hereček Divadla LUDUS. Ty okamžitě nasadí velmi svižné tempo. Suverénně prezentují text přímo vražednou rychlostí. Není to ale vůbec na úkor srozumitelnosti. A nejde jen o přednes textu. Také pohotová herecká akce tu má své důležité místo.
Herečky zvládají zpřítomňovat nejen Penelopin románek s výřečným učitelem, ale také antické bojovníky. Vše podávají většinou s mírnou ironií. Přesto je zřejmé, že jde v podstatě o tragické osudy. „Ničitel měst“ Odyseus a jeho druhové jsou chyceni v pasti věčného válčení a násilí, které při bližším pohledu nepůsobí nijak heroicky. V závěru jako by slavný rek ani jiné komunikace nebyl schopen. Ani úděl jeho ženy není nijak obdivuhodný. V tom se asi projevuje autorova skepse, kterou ve větší koncentraci známe například z jeho hry Zlatý drak.
Divadlo LUDUS však zpracovalo v režii Dávida Pašky tuto látku velmi svébytným způsobem, kterým podtrhlo Schimmelpfennigův uvolněný rukopis. Scéna, jejímž autorem je Julius Leon Seiler, se skládá z výtvarně vděčných abstraktních prvků, které připomínají skalnaté ostrovy. Jsou ovšem akusticky mimořádně dobře vybavené, takže všem je rozumět, i když se právě nacházejí uvnitř kulis. To je důležité, protože proud textu je téměř nepřerušovaný.
Kostýmy Marie-Leny Poindl jsou jednoduché a rovněž rozkročené mezi minimálně dvěma světy. Sahají od moderních plavek až k orientálním prvkům. Dobrým nápadem bylo i využití přenosného televizoru. To umožnilo oddělovat kapitoly vyprávění i vizuálně zpřítomňovat pocit vzdálené krajiny, která je pro příběh tak důležitá.
DIVADLO: ODYSEA
Autor: Roland Schimmelpfennig
Režie: Dávid Paška
Dramaturgie: Martin Kubran
Scéna: Julius Leon Seiler
Kostýmy: Maria-Lena Poindl
Premiéra: 6. 3. 2024
Hrají: Zuzana Fialová, Annamária Janeková, Alexandra Lukáčová, Romana Ondrejkovičová, Viktória Šuplatová
–> Divadlo LUDUS
