Pojďme se na chvíli vrátit na začátek. Je 4. července a z chvíli začíná slavnostní zahájení 59. ročníku Karlovarského filmového festivalu. Jeho úvod je, stejně jako posledních 30 let, v režii bratří Cabanů. Hororovou atmosféru, kterou nastolí jenom díky kuželům světla a jeho rozptylu, je velice těžké popsat. Tento minimalismus, postavený ovšem na skvělém nápadu k úvodům patří. Celé představení doplní netradiční mix hudby – od klasiky až po soundtrack z filmu Interstelar.


Z hororu se vracíme do rozsvíceného sálu a přichází samozřejmě tradiční moderátor večera, pan Marek Eben. Osobně se mi jeho řeč na zahájení líbí vždy, ale ta letošní překonala všechny ostatní. Promluvit k odchodu Jiřího Bartošky bez patosu jistě nebylo jednoduché, ale zvládl to s naprostou grácií. Společně s výkonným ředitelem Kryštofem Muchou a uměleckým ředitelem Karlem Ochem pak předali první ceny – pro Vicku Krieps a Petera Skarsgårda za mimořádný přínos světové kinematografii. Svou premiéru si také odbyla tradiční festivalová znělka v režii Ivana Zachariáše. K té se však vrátíme samostatně.


Zbývala poslední věc – kdo se dívá, nebo navštěvuje slavnostní zahájení pravidelně, ví, že na závěr vždy přišla, samozřejmě z úst Jiřího Bartošky, věta: „Považujme tento ročník festivalu za zahájený.“ Jak Marek Eben, tak Kryštof Mucha i Karel Och se pokusili tuto zdánlivě jednoduchou větu říct, nakonec se ale vrátili k tomu, co lemovalo celé slavnostní zahájení – nikdo se nedá nahradit, ale můžeme obdivovat to, co člověk za život vybudoval. A to se stalo i celým motivem festivalu – žádný patos, tryzna, ale oslava festivalu, který Jiří Bartoška se svým týmem vybudoval znovu doslova z popela a ten, především díky úžasnému týmu, jede neskutečnou rychlostí dál.


Hlavní soutěž – jaké filmy letos zazářily?
Mezinárodní filmový festival má hned dvě soutěže. Hlavní a soutěž Proxima. Je samozřejmě nasnadě vychválit českého zástupce v soutěži, ale nejde to jinak. Snímek Ondřeje Provazníka Sbormistr byl nejkomplexnějším a nejcitlivějším filmem letošní soutěže a dost možná i jedním z nejzajímavějších českých snímků za poslední dobu.


Dalším filmem, který stojí za zhlédnutí, je drama Z lásky. Stojí za ním teprve pětadvacetiletý režisér Nathan Ambrosioni. Toto francouzské dílo se zamýšlí nad tím, jak křehké, složité ale i krásné může být soužití vzniklé z nutnosti.


Každý rok má Hlavní soutěž i dost netradiční zástupce. Tuto kategorii letos naplnil snímek Mira Rema Raději zešílet v divočině. Vychází z knihy Aleše Balána a dokumentárním i umělecky výpravným stylem sleduje život dvou bratrů žijících na šumavské samotě.
Pro Vary je typická i nesoutěžní sekce Zvláštní uvedení. Z jedenácti snímků bych ráda vypíchla hned pět – film Petera Bebjaka Duchoň, slovenský snímek Nahoře nebe, v dolině já, již mnohokrát probírání a opravdu nádherný film Karavan, první český viet-film Letní škola, 2001 a dokument Český film, který zaznamenal rozhovory z jednoho hotelového pokoje s předními českými filmaři.
Letní škola, 2001 si zaslouží samostatnou pochvalu za marketing během festivalu. Po Varech mezi projekcemi prodávali merch vyrobený z kostýmů ve filmu. Prodej probíhal ve stylu vietnamské tržnice, ke které se tématicky váže.
Barťák navždy – jak si Vary krásně a důstojně připomněly svého prezidenta
Zavzpomínat na prezidenta mezinárodního filmového festivalu, ale samozřejmě také na geniálního herce, mohli návštěvníci hned na slavnostním zahájení. Úvodním filmem se totiž stal dosud nepublikovaný rozhovor s Jiřím Bartoškou s názvem Musíme to zarámovat. Diváci jej měli možnost vidět i na platformě KVIFF.TV, kde byl k dispozici zdarma každému. Když se ve Varech promítl znovu – poslední den festivalu – zboural seznam výherců Divácké ceny deníku Právo a nakonec si snímek tuto cenu i odnesl, ačkoliv měl oproti jiným snímkům pouze jednu možnost pro hlasování.

Další krásnou připomínkou byla již zmiňovaná znělka v hlavní roli s Bolkem Polívkou. Je škoda o ní cokoliv psát – pokud jste ji ještě neviděli, udělejte tak.
Na hlavní trase festivalu: hotel Thermal – hotel Pupp jste mohli vidět 60 snímků z celé historie „prezidentování“. Černobílé snímky, povětšinou povedené momentky, měli kolem sebe návštěvníci pořád plno a sloužily i jako improvizované a originální fotokoutky.
Pokud by do Varů letos zavítal někdo zcela neznalý celé situace, brzy by pojmul myšlenku, že v Česku nosíme specifické uniformy. Byly jimi letošní festivalová trička s portrétem Jiřího Bartošky ve dvou provedeních. Bylo zajímavé sledovat, jak je nosí lidé bez ohledu na věk. Festivalový obchod je taky musel několikrát za festival znovu naskladnit.


Nejen filmy – jaký byl letošní doprovodný program?
Vary samozřejmě nejsou jenom o filmech. Každý rok k nim patří třeba koncerty – letos jste mohli vyrazit na Vřídelní kolonádu na koncerty Mattoni stage, do KVIFF.TV parku především na DJ sety nebo k Domu České televize. Ta nabídla spíše alternativnější scénu.

A pokud jste měli pocit, že máte ke zhlédnutému filmu málo informací, doslova celé Vary nabízely diskuze s tvůrci. Začnete v KVIFF.TV parku hned u hotelu Thermal, pokračujete k Mlýnské kolonádě k živému vysílání Radiožurnálu a pokračujete až k Innogy pointu, který, jakožto partner velkého množství filmů, nabízel opravdu zajímavé diskuze.

A jak to nakonec všechno dopadlo?
VELKÁ CENA – KŘIŠŤÁLOVÝ GLÓBUS: Raději zešílet v divočině, režie: Miro Remo
ZVLÁŠTNÍ CENA POROTY: Bezpráví / Bidad, režie: Soheil Beiraghi
CENA ZA REŽII: Vytautas Katkus za režii filmu Návštěvník / Svečias /// Nathan Ambrosioni za režii filmu Z lásky / Les Enfants vont bien
CENA ZA ŽENSKÝ HERECKÝ VÝKON: Pia Tjelta za roli ve filmu Neříkej mi mami / Se meg, režie: Nina Knag
CENA ZA MUŽSKÝ HERECKÝ VÝKON: Àlex Brendemühl za roli ve filmu Až se z řeky stane moře / Quan un riu esdevé el mar
ZVLÁŠTNÍ UZNÁNÍ: Kateřina Falbrová za roli ve filmu Sbormistr, režie: Ondřej Provazník
DIVÁCKÁ CENA DENÍKU PRÁVO: Musíme to zarámovat! (rozhovor s Jiřím Bartoškou v červenci 2021), režie: Milan Kuchynka, Jakub Jurásek
Festival v číslech
59. MFF Karlovy Vary 2025 se zúčastnilo 9 949 akreditovaných návštěvníků – z toho 7 926 s festival passy, 411 filmových tvůrců, 1 055 akreditovaných filmových profesionálů a profesionálek a 557 českých a zahraničních novinářů. V průběhu festivalu se uskutečnilo 465 filmových představení a bylo prodáno celkem 128 133 vstupenek. Uvedeno bylo celkem 175 filmů, z toho 108 celovečerních hraných, 23 celovečerních dokumentárních a 44 krátkých filmů. Z filmů uvedených na 59. MFF Karlovy Vary mělo na festivalu 36 světovou, 5 mezinárodní a 5 evropskou premiéru. 156projekcí osobně uvedla delegace tvůrců. Uskutečnilo se 89 projekcí pro novináře a filmové profesionály.












