PÁTEK

V pátek vystoupila v odpoledních hodinách kapela Vypsaná FiXa, zmiňuji ji zde hlavně proto, že ta na festivale Rock for People vystupovala snad každý rok od jeho vzniku. Na letošní vystoupení si dokonce přizvala i ředitele celého festivalu Michala Thomese. 

Se slunečním západem vedly moje kroky ke KB stage, kde měla od 20:15 naplánovaný koncert kanadská rocková skupina Billy Talent. Myslím, že to byl jeden z nejlepších, ne-li nejlepší koncert letošního ročníku RfP. Působil neuvěřitelnou až pohlcující energii. Tempo koncertu bylo přímo vražedné, jejich set-list se skládal z 20 písní a obsahoval i jejich největší trháky jako Fallen Leaves nebo Red Flag. A na rozdíl od Slipknotů z předešlého dne, kteří si posléze dělali přestávku snad každých 10 minut, si tahle grupa neudělala za celou dobu ani jedinou. Možná i proto, si jejich show po celou dobu držela stejně nadupanou energii. Nutno ale dodat i fakt, že frontman kapely Benjamin Kowalewicz se celou dobu snažil s diváky komunikovat a staral se o ně. Jelikož dav šílel a pod pódiem vznikl opravdu pěkný mumraj, neustále fanouškům připomínal, aby se starali nejen o sebe, ale i o lidi kolem sebe. V mých očích si díky téhle empatii získal ještě větší sympatie. 

Zkrátka, show to byla opravdu nadupaná, a to i přesto, že jejich stage neměla nijak zvláštní úpravu ani neobsahovala nějaké speciální efekty. Lidé i tak zpívali se zpěvákem z plných plic a nikomu nevadil ani všudypřítomný pach potu. Musím uznat, že z tohoto koncertu jsem odcházela úplně fascinována a cítila jsem se skvěle. 

Následoval koncert americké popové zpěvačky Ashnikko. Tu jsem sledovala pouze z povzdáli, protože jsem na koncert dorazila později. Nicméně hudebně byla velmi zajímavá a podle kolemjdoucích byla její show provokativní, až šokojucí. Se svými tanečnicemi měla dle ohlasů velmi propracovanou taneční choreografii a dle hukotu okolo jistě zaujala nejednoho diváka, včetně mě samotné.

Po skončení jejího koncertu přišla na řadu hlavní hvězda večera – Machine Gun Kelly. Americký zpěvák, vlastním jménem Colson Baker, který se pohybuje na rozmezí žánrů rapu a punk-rocku. Je známý především rychlostí svého rapování. Zajímavostí je, že i jeho přezdívka částečně odkazuje právě na to, s jakou rychlostí dokáže rapovat („machine gun“) a také na amerického gangstera z prohibiční éry. Na jeho výstup jsem šla s rozporuplnými pocity, které jsem myslím – dle kolemstojících – neměla zdaleka jediná. Už během jeho první písně zaznívaly okolo mě hesla jako: „Si spletl festival ne!?“ a podobně.

A bohužel, ani v průběhu koncertu se atmosféra příliš nezlepšila. Sice zde byly zajímavé efekty, jako oheň, stage s instalací vysoké pyramidy a různé video-efekty, přesto se do varu dostala jen určitá skupina fanoušků – především dívek v náctiletém věku. Myslím, že pocit určitého chladu měl i MGK sám, stage totiž opustil bez jediného slova, dokonce jsem ani nezpozorovala přesný konec koncertu, čekala jsem, že se zpěvák třeba ještě vrátí, že si jen dává přestávku, nicméně jak se ukázalo, opak byl pravdou. Na druhou stranu, abych nemluvila jenom kriticky… Když v jednom okamžiku spustil svůj rap, jeho rychlost mě skutečně zaskočila a říkala jsem si: „Ty jo, ok, tak tohle je hustý“.