57. ročník KVIFF je za námi. Do kin pomalu vstupují a nebo budou vstupovat soutěžní snímky. Vybrali jsme pro vás pět filmů, které rozhodně stojí za zhlédnutí. Festivalovou atmosféru velkého sálu hotelu Thermal vám příblíží následující snímky.
Úsvit (režie: Matěj Chlupáček)
„Nikdy jsme nebyli moderní“ – tak zní podtitul filmu, i jeho anglický název. Nese v sobě poselství celého snímku. Odehrává se v roce 1937, přesto je velmi moderní a pokrokový i na dnešní dobu. Neuvěřitelně lidský příběh vás přenese do slovenského města Svit, přímo pod majestátné štíty Tater. Hlavním hrdinou není mladý továrník v podání Miloslava Königa, jak by se mohlo zdát, ale jeho žena Helena (Eliška Křenková), budoucí lékařka, především ale nastávající maminka. Idylu společného života naruší nečekaný nález – mrtvé novorozeně. V čem je nález tak děsivý a jak se s novou situací popasují jednotlivé postavy? Příběh sledujete očima Heleny, postavy, kterou někdy úplně nechápete, přesto jí strašně fandíte a obdivujete ji. Příběh zpod Tater, tvořící hranici mezi lidmi a přírodou, uvidíte v kinech od 9. října.
Minulé životy (režie: Celine Song)
Snímek zatím ani nedorazil do tuzemských kin a už se o něm mluví jako o filmové události roku. Romantické korejské drama pohlíží na vztahy a lásku bez hollywoodského patosu a kýče. Hledá odpověď na otázku „co je důležité pro vztah?“ a hlavně „co by bylo kdyby“. Společně s filmem můžete odpovědi hledat od 27. července.
Duch Richarda Harrise (režie: Adrian Sibley)
V našem seznamu nemůže chybět ani dokument. Protože sama bych to lépe nevyjádřila, vypůjčím si slova festivalové návštěvnice a filmové fanynky, Drahomíry Grešové: „Největším zážitkem byl pro mě na letošním Mezinárodním filmovém festivalu v Karlových Varech dokument Duch Richarda Harrise. Vůbec jsem netušila, kolik profesí na špičkové úrovni byl Richard schopen ve svém životě vykonávat, jak obrovské měl nadání, jaký byl bojovník a co ho k oněm špičkovým výkonům dovedlo. Velmi významný okamžik z jeho života je zmíněn překvapivě v úplném závěru díla.
Samotný dokument byl umocněn představením díla režisérem a producentem Adrianem Sibleyem před samotným promítáním, ale hlavně následnou diskuzí po skončení filmu, ke které přispěly i další osoby z tvůrčího kolektivu.
Fascinující je nejen Sibleyův způsob zpracování dokumentu, který vytvářel s pomocí Richardových tří synů probírajících se množstvím krabic s uloženým materiálem. Ale hlavně Sibleyova vytrvalost, kdy neuvěřitelných dvacet let pomáhal rozplétat příběh jejich otce pro filmové plátno. Napadá mě nespočet otázek. Dá se po dvaceti letech nošení lidského příběhu v hlavě říci dost? Končím? Je hotovo? A jaký to musí být životní příběh, potažmo člověk, že vydá na dvacet let práce? Chci se s ním rozloučit a dílo ukončit? Proto obdivuhodná je jak samotná osoba Richarda Harrise, tak režisér Adrian Sibely. Klobouk dolů.
Red rooms (režie: Pascal Plante)
Netflix, ale i další streamovací platformy, poslední dobou plní jeden žánr – true crime drama. Příběhy těch nejhorší vrahů a psychopatů historie, soudní procesy, krvavé scény. Proč tomu tak je? Kanadský thriler Red rooms hledá odpověď na tuto otázku prostřednictvím hlavní hrdinky, Kelly-Ann. Úspěšná modelka je posedlá masovým vrahem Ludivocem Chevalierem. Jak daleko je schopná zajít? A věří vůbec v Chevalierovu nevinu, nebo doufá v pravý opak? Film, který vás vtáhne a dlouho nepustí, uvidíte od 11. září.
Přišla v noci (režie: Jan Vejnar, Tomáš Pavlíček)
Aneta s Jirkou žijí celkem poklidný společný život ve svém malém bytečku. Jeho pohodu naruší nečekaný příchod Jirkovy matky Valerie. Zprvu krátká návštěva se promění v nekonečný pobyt intenzivní, drásavé divy, která svou přítomností fatálně naruší soukromí obou partnerů. Jistoty se otřásají, hranice se bortí. Černý humor ještě více osciluje v malém prostoru. Premiéra filmu je plánována na podzim tohoto roku.
