Přestože úspěšný skladatel a muzikant žije v současné době ve Francii (a předtím ve Spojených státech), balkánské kořeny nezapře. Jeho hudba z těchto kořenů vychází, mísí prvky katolické, pravoslavné, židovské i muslimské kultury. Z toho všeho Bregović vychází, neboť po staletí všechny tyto kultury na Balkáně vedle sebe žily, bojovaly, vzájemně se ovlivňovaly. Ačkoli problematika soužití kultur je tématem poněkud neveselým, hudba Gorana Bregoviće taková není. Rytmy udávané dechovou sekcí vás chladnými rozhodně nenechají. Naposledy roztančil Bregović pražské Forum Karlín, kde vystoupil 10. 2. 2015.
Největší překvapení se pro mě konalo hned zkraje večera. A to, že koncert s avizovaným začátkem ve 20.00 začal ve 20.00. S úderem osmé hodiny nastoupila na pódium Emma Smetana se svou kapelou. Zazpívala pár písní a už se balila, aby dala prostor hvězdě večera. Již kolem deváté tak sálem zněly žestě hudebníků The Wedding and Funeral Band nastupujících na jeviště z parketu. Hudba okamžitě rozvlnila všechny přítomné a atmosféra byla perfektní a uvolněná. Nejvíc jsem ocenila, že lidé i přes své taneční kreace nikdy neomezili osobní prostor okolo tančících a nedocházelo k žádným strkanicím ani nehodám, například v podobě piva vylitého za krk.
Během koncertu, trvajícího dvě hodiny, zazněly písně napříč celou Goranovou tvorbou. Z posledního alba Champagne for Gypsies (2012) zmiňme nádhernou skladbu Bella Ciao, nebo Balkaneros. Kapela ale zahrála i starší hity jako Gas Gas (Goran Bregovic’s Karmen With a Happy End, 2007), Hop Hop Hop (Tales and Songs from Weddings and Funerals, 2002), Jeremija (Šljivovica & Champagne, 2009), či Soferska (Šljivovica & Champagne, 2009).
Dalo by se říci, že Bregoviće nejvíce proslavila hudba k filmům Emira Kusturici. Ani na koncertě skladby ze soundtracků nechyběly – zaznělo Underground Tango (Underground, 1995), Mesecina (Underground, 1995) a Kalashnikov (Black Cat White Cat, 1998), který představoval „grand finale“ celého koncertu.Zvukově byl koncert opravdu nabitý, nelze však říci, že by Bregović předvedl nějakou show.
Hudebníci byli rozestavěni do mírného půlkruhu, v jehož pomyslném vrcholu seděl Bregović. Byl tedy k divákům nejdál ze všech. Jelikož nebyl koncert přenášen na obří obrazovky, myslím, že diváci v zadní části sálu a na galeriích si podívané moc neužili. Přeci jen má Forum Karlín 40 metrů na délku… Sál byl ale kvalitně ozvučený a jak jsem již zmínila, Bregović žádnou velkou show stejně nepředvedl. Ostatně, lidé přišli kvůli Goranově hudbě a té se jim dostalo vrchovatě.
