Kapele Mňága a Žďorp to i po třiceti letech na scéně šlape jako z praku, takže nebylo žádné překvapení, že koncert na Flédě byl už v předstihu vyprodaný a v půl deváté, kdy měl začínat, se u vstupu táhla ještě hodně dlouhá fronta na štěstí.
Petr Fiala poté, co mu na konci prvního songu Některé otázky už si prostě nekladu praskla struna, zažertoval, že zahrají jestě jednu a skončí – a pak během dalších skoro dvou hodin skupina zahrála nejlepší kousky ze své bohaté diskografie, od notoricky známého Hodinového hotelu z debutové desky Made in Valmez až po Rodný lány ze zatím posledního alba Třínohý pes.
Nemohly chybět ani hity jako Going Blind, Písnička pro Tebe, Nagasaki, Hirošima, I cesta může být cíl nebo Měsíc, kde ženské vokály doplnila slečna, která se na stage vyhoupla z publika. Hlasitě (hlavně mužskou částí publika) vyžadovanou Ne, teď ne ale nechali až mezi přídavky a to ještě s hudebním výletem do reggae.
Mňága a Žďorp je sázka na jistotu. Chytlavé melodie, poetické texty a kung-fu tanečky Petra Fialy by samy o sobě na dobře strávený večer stačily, ale to, že spousta jejich písní už skoro zlidověla, takže si často s kapelou (nejen) refrény pozpěvuje plná Fléda, je super bonus navíc.
