Výstava s názvem V lese vesele v Nové galerii připomíná procházku lesem z pohádky bratří Grimmů, ve kterém se nechcete ztratit ani kvůli všemu perníku světa. V tomhle lese nenajdete Thoreaua ani ježibabu, ale tři zajímavé české malíře: Jana Rybníčka, Adama Kašpara a Martina Salajku.
„Odešel jsem do lesů, protože jsem chtěl žít uvědoměle, postavit se čelem k základním zkušenostem života, a vyzkoumat, zda bych se mohl naučit to, čemu mě život má učit, a ne abych teprve až budu umírat, seznal, že jsem vůbec nežil.“ píše Henry David Thoreau ve své knize Walden, aneb Život v lesích. Já odešla do lesů v Balbínově ulici kvůli tomu, že mi malby mladých umělců Rybníčka, Salajky a Kašpara byly na první pohled sympatické a působily (ne)vesele.
Nová galerie je spletitá, takže jsem v ní příjemně bloudila a každou chvíli narazila na obraz, který byl ještě podivnější než ten předchozí, o názvu jednotlivých děl ani nemluvě. Na ten se jménem Durch die Nacht mit Lachtani jen tak nezapomenu.
Jak naprostý umělecký laik jako já hodnotí vystavené malby? Na výbornou, samozřejmě. Obrazy Adama Kašpara jsou monumentální, dýchají a člověk by do nich vydržel zírat hodiny a hodiny, naplněn posvátným tichem a úctou k Matce Přírodě. Přesně takovou věc chcete mít v obýváku, když na konci dne klesnete do pohovky s vědomím, že jste opět přežili další z cest pražskou MHD. Martin Salajka je plný symboliky, úžasných barev a v jeho případě určitě „sovy nejsou tím, čím se zdají být“. Jan Rybníček je ze všech tří rozhodně nejvíc „creepy“. Zároveň vás ale určitě pobaví svým nadhledem.
Zdá se, že nejen ostrov, ale i les je stav mysli. Rozhodně si tohle zjištění nenechte ujít.
