Již potřetí se v Praze konal festival milovníků obilného destilátu s příznačným názvem Whisky life! Pro velký zájem mezi účastníky i vystavovateli nastala oproti předešlým ročníkům změna v místě konání. Festival neprobíhal v Novoměstské radnici, ale v Betlémské kapli. A vybírat bylo letos opravdu z čeho, proto jsme si mohli spokojeně pobrukovat slova známé písně We feel better than Jan Hus.
A do čeho že jsme to tentokrát vrazili, lidově řečeno, rypák? Lákadel bylo víc než dost, nejdřív ale bylo třeba pozdravit staré známé. A ne, nemám na mysli Adama Blišťana, kterého zdravím tímto, ale kamaráda Jamesona, kterému Adam dělá ambasadora. Čekala nás totiž novinka – Jameson Caskmates, který dozrává v sudech po irském pivu.
Díky tomu je whiskey příjemná, lehce nasládlá a ideálním začátkem degustace. Pro dotvoření celkového dojmu jsme dostali ochutnat i pivo, které zase pro změnu zraje v sudech po Jamesonu. Ideální kombinace. Abychom toho u Adama neměli málo, ochutnali jsme ještě další novinku, dvanáctiletou whiskey Redbreast. Velmi lehká whiskey, pravděpodobně nejjemnější, jakou v celém Irsku mají. Perfektní pro ty, kdo whisk(e)y teprve přichází na chuť.
Že příliš protěžuju Irsko? No nebojte, stihli jsme i Skotsko. Jednou z ochutnaných novinek byla Chivas Regal Extra, blend z whisky, které zrály v sudech po sherry. Výsledkem je jemná, ovocná chuť. Další podobnou whisky, z oblasti highlands, je Tullibardine 500, která také zraje v sudech po sherry. Whisky, k níž se určitě rádi přitulíte nejen za chladných zimních večerů. Bylo ale na čase konečně trochu přiostřit, sestoupili jsme tedy do lowlands a dali si Glenkinchie, sušší desetiletou whisky s aromatem vanilky a příchutí karamelu, tedy stále velmi pitelnou.
Následujícím vzorkem byla Cragganmore, dvanáctiletá lehce nakouřená whisky z oblasti Speyside, která dozrává v sudech po bourbonu, jež jí propůjčují středně plnou sladovou chuť. Se Skotskem jsme se rozloučili Big Peatem, respektive jeho vánoční edicí. Ostrá islay whisky, která je tak suchá, že rašelinu z ní téměř odkusujete. Loni jsem nechtěla ani slyšet, letos jsem na špičku jazyka ochutnala a zhodnotila, že ono to půjde a příští rok jistě zvládnu celou degustační porci.
Po Evropě jsme se vydali ještě do Ameriky, kde jsme ochutnali Bulleit Bourbon a Bulleit Rye. Bourbon obecně má díky podílu kukuřice výrazně sladkou chuť, Rye s vysokým obsahem žita je naopak sušší. Celou naši pouť jsme zakončili v Japonsku s whiskou Nikka, kterou prezentoval loňský vítěz národního kola Nikka Perfect Serve, Kryštof Hordina.
Whisky Nikka se vyznačují svou jemností a dokonalou chutí, základním produktem je Nikka Coffey Grain, já ochutnala prémiovou Nikka Taketsuru Pure Malt, pojmenovanou po svém zakladateli. Její věk není blíže specifikován, jde o blend whisky o průměrném stáří deset let, které zrály v různých druzích sudů. Whisky je bohatá na vůni, v chuti je plná, kořeněná s ostřejším zakončením.
V průběhu našeho putování jsme se nezapomněli osvěžit několika cocktaily – bylo jednoznačně naší povinností ochutnat Penicilin (z Big Peata), Whisky Sour (Singleton 12y), Goldfashioned (Johnie Walker Gold Label) a Nobleman Breakfast (Chivas Regal 12y), cocktail Jana Tesky z národního finále Chivas Masters.
Na úplný závěr jsem se šla ještě rozloučit – Jameson Select Reserve, který jsem objevila loni právě na Whisky life! byl tou správnou tečkou za celým večerem.
