Spirituální prožitky zaznamenali ve své tvorbě čeští umělci několika generací. Výstava Napojení bude k vidění do 28. března v prostorách olomouckého Telegraphu. Ústřední postavou je dle organizátorů Karel Malich, představitel proudu nové citlivosti. Na dernisáž chystá galerie komentovanou prohlídku a křest katalogu výstavy.
Prodej lístků probíhá na recepci, naproti které se nachází vchod do galerie. Po vstupu do místnosti upoutá pozornost malá vitrína s bílou plastikou umístěnou za sklem, kterou doplňuje citát Karla Sezemského. Místnost vyplňují úzké vysoké zdi, na nichž visí umělecká díla. Stěny jsou rozmístěny tak, aby měla tvorba každého umělce vlastní prostor. Některé části výstavy však nejsou průchozí a jelikož směr prohlídky není vyznačen, návštěvník se musí vracet.
Nelze si nevšimnout velkého nápisu, který seznamuje s projektem a vystavujícími umělci. „Tito autoři se v určitých fázích své tvorby dokáží odpojit od vlastní vůle, záměru i autocenzury, aby se mohli napojit na transpersonální procesy a entity,“ popisuje text na panelu. Ve spodní části ho doplňuje výčet umělců a organizátorů, kteří se na výstavě podíleli.
Nalevo od vstupu visí velkoplošné kresby Jiřího Kornatovského, série zvaná Růst od Taji Spasskove či rudé kresby Marcely Vorlíčkové. Na pravé straně jsou práce například Jany Kasalové nebo Petra Nikla. Za rohem pak vystavuje Dagmar Havlíčková. Na zemi nalepený štítek odkazuje na jediné dílo upevněné na stropě. V zadní části galerie visí díla Margity Titlové Ylovsky, Přemysla Martince či Josefa Duchana.
Uprostřed celé galerie se nachází místo ohraničené čtyřmi červenými stěnami. Uvnitř těchto panelů visí prostorová kresba Pozoruji trhlinu v prostoru, která patří Karlu Malichovi. „Ve své tvorbě zkoumal průnik smyslového vnímání s vlastními transpersonálními, až mystickými, zážitky,“ řekla kurátorka výstavy Terezie Zemánková. Umělec byl ve 20. století součástí proudu nové citlivosti, který se vyznačoval snahou o nalezení jiného pohledu na tehdejší svět.
Způsob tvorby, kterým díla vznikala, spojuje celkem patnáct umělců různých generací. A to nejen po konceptuální, ale i po technické stránce. „Pro Malicha, stejně jako pro všechny vystavující umělce, se ideálním výrazovým prostředkem stala kresba. Umožňuje totiž autentický a pravdivý záznam vjemu, ať už je provedena tužkou, pastelem, propiskou, perem, štětcem, nebo drátem do prostoru,“ doplnila Zemánková.
Součástí výstavy byl také doprovodný program. Tvořily ho přednášky s vystavujícími umělci a performance (umělecké představení, pozn. red.) Petra Nikla. Na 28. března chystá galerie dernisáž, v rámci které proběhne komentovaná prohlídka i křest katalogu.
