Taking Off Company, to jsou Klára Hajdinová a Alexandra Ptáčková. Obě absolvovaly Vyšší odbornou školu hereckou v Praze a dohromady se daly v roce 2011. Inscenační tým Taking Off Company doplňuje dramaturgie a režie v osobách Lucie Málkové a Iva Kristiána Kubáka. Jejich prvním společným projektem byla hra Oblíbenci (premiéra 12. 9. 2011). Nyní přichází s novou hrou s názvem ME (premiéra 2. 10. 2014).
ME probíhá v netradičním, nedivadelním prostoru – v bytě v Balbínově ulici na Vinohradech. Z těchto důvodů je kapacita diváků omezena na 21 osob. Ovšem i pouhých 21 osob, usazených na stoličkách v předsíni, vyvolává nepříjemný pocit stísněnosti. Hra však trvá pouze hodinu, takže se to dá vydržet. Odehrává se především v předsíni, ale i ve zbytku bytu – kuchyni a ložnici a divákovi na nevýhodně situované stoličce může unikat děj.
Tisková zpráva prezentuje inscenaci jako intimní a humornou zpověď, která vznikla z improvizací na téma sebeláska, sebepoznání a nezdravé vztahy. Nejspíš záleží, jaký úhel pohledu divák zvolí. Já viděla hru o konfliktu dvou dívek, které spojuje jeden muž. Tomášova přítelkyně (Klára Hajdinová) a Tomášova sestra (Alexandra Ptáčková). Tomáš a jeho přítelkyně slaví osm měsíců vztahu a chystá se tajná oslava. Do příprav ale vtrhne Tomášova sestra se všemi svými zavazadly a hodlá se v bytě usadit. Právě se totiž rozešla se svým přítelem.
Je vidět, že nezvaná společnost Tomášově přítelkyni již od začátku vadí a snaží se tento svůj postoj odůvodnit. Oslava osmi měsíců je pro ni zásadní pro svou symboliku – překlopením číslice dostáváme znak nekonečna. A za stejně nekonečný považuje ona svůj vztah s Tomášem. Snaží se proto jeho sestru přesvědčit, ať jde k někomu jinému, tak moc je pro ni oslava důležitá. „Moje jediná kamarádka je v Itálii.“
Strhává se hádka, v níž se přesvědčuji, že vztah mezi oběma není vřelý. Sestra zmíní kvality bratrovy bývalé, současná přítelkyně se hroutí a brečí. „Tak proč nejdeš k ní, když je tak skvělá?“ „Protože je v Itálii, ty krávo!“ Emočně vypjatá situace se uklidňuje a Tomášova sestra po monologu o tom, jak se nikde necítí chtěná a vítaná, kterak má pocit, že nikam nepatří, opouští byt.
Přítelkyně se v klidu zvedá a jde zdobit perník, který peče jako překvapení. Následně si bere bundu a taktéž opouští byt. Jde za přítelovou sestrou, usmířit se a přivést ji zpátky? Nebo ji její rozpoložení nechává chladnou a jde jen dolů do večerky koupit nové víno na oslavu, neboť to původní nevítaná návštěva vypila? To se nedozvíme, neboť odchodem Kláry Hajdinové ze scény hra končí.
Představení ve mně zanechalo neodbytný pocit, že tady je něco špatně. Opravdu nechá člověk člověka uprostřed sraček? Opravdu lze nechat někoho v klidu odejít, po tom, co vám „vybleje“ svoji duši na podlahu, a jít si dál chystat oslavu, jako by se nic nestalo? Je opravdu oslava důležitější než pomoc bližnímu? Tohle bylo myšleno tou sebeláskou? Sobectví a egoismus? Možná jen na hru nahlížím špatně, to nepopírám, ale neodbytný pocit ve mně zůstává dál…
Inscenace ME měla premiéru v rámci festivalu …příští vlna/Next wave… Festival proběhl v první polovině října v Praze a Brně. Hra ME ovšem běží dál i mimo festival. Termíny repríz jsou: 10. 11., 11. 11., 10. 12., 11. 12. vždy v 19:00 a 21:00 v bytě v Balbínově ulici, č. p. 21.
Divadlo: ME
Režie: Ivo Kristián Kubák
Výprava: Dáša Krištofovičová
Dramaturgie: Lucie Málková
Produkce: Jana Ada Kubíčková
Hrají: Klára Hajdinová a Alexandra Ptáčková
