Literární recenze: Hawksmoor – Postav kostel, sežeň oběť a potěš Satana

1666 – Londýn zasáhla morová rána a vzápětí velký požár, který zničil část města.
1711 – Architekt Nicholas Dryer postavil v chudinských čtvrtích sedm kostelů. Každý z nich posvětil lidskou obětí, která byla zakopána do jeho základů.
1980 – Detektiv Nicholas Hawksmoor vyšetřuje sérii záhadných vražd. Tuláky a děti někdo rdousí holýma rukama poblíž kostelů a na místě činu nenechává žádné stopy…

Hawksmoor je skvělá kniha. Má opravdu propracovanou zápletku a na konci čtenáře pořádně pleskne mokrým hadrem přes obličej. Nedočká se totiž vysvětlení a uzavřeného konce. Dostane se mu stejného zmatku, jako na konci Nolanova filmu Počátek.
Kapitoly vyprávěné z pohledu Dryera jsou autentické. Nejen kvůli užití archaického jazyka, ale také kvůli všednosti, která je prostupuje. Čtenář se neubrání smíchu, když hlavní postava vznosným jazykem konstatuje své akutní střevní potíže. Stejně tak při výměně názorů jedinců z nejnižších tříd společnosti.

Na stránkách Hawksmoora najdete detektivku, historický román, fantasy, satanismus i vědu. Peter Ackroyd prolíná různé styly vyprávění, část jedné kapitoly je dokonce koncipována jako divadelní scénář. Johana Labanczová při překladu jeho výtvoru odvedla pořádný kus práce. Poprala se s archaickou češtinou, peprnými výrazy i s komplikovanými rozhovory hlavních postav o náboženství, architektuře a anatomii.

Tím, že Peter Ackroyd svůj román staví na reálných historických osobnostech, je příběh ještě zajímavější. V Londýně opravdu existoval jistý Nicholas, který stavěl kostely. Ale Nicholas Hawksmoor. Vidíte tu hříčku? Postavy Nicholase Hawksmoora a Dryera se prolínají v časových liniích a osudy lidí v jejich okolí se opakují.

Kvalita knihy spočívá hlavně v autorově smyslu pro detail. Scéna na policejní pitevně je sugestivní, až málem cítíte pach vnitřností oběti. Vyprávění tuláků o tom, jaká je jejich minulost, doplňuje jednotlivé střípky do skládačky příběhu tak, že nestačíte žasnout. Popis tmavých krčem, kde opilí zákazníci močí rovnou pod stůl, a špinavých ulic s děvkami na nárožích staví atmosféru starého Londýna cihlu po cihle.

Cítíte všechny pachy, vnímáte emoce postav a zvědavě se ženete po stránkách k vyústění příběhu. To najdete, jen pokud jste dávali pozor. Pro některé tak trochu neexistuje. Ať už se doberete k tomu, co tím chtěl autor říct, nebo ne, kniha vás dostane.