V úterý 11. 7. odešla na věčnost další velká osobnost světového formátu. Spisovatel, který především v zemi původu vyvolával celou řadu kontroverzí, kdy si k němu mnozí složitě hledali cestu, na rozdíl od lidí v zemi, kam přesídlil. Je minimálně k pozastavení, že Francouzi Kunderu brali jako francouzského autora českého původu, kdežto mnozí Češi jej spíše vidí jako někoho, kdo se snaží popřít svůj původ, vyčítají mu, že zakázal překlad svých francouzsky napsaných knih do češtiny, nevysvětloval svá díla, neposkytoval rozhovory, zcela se stáhl z veřejného života a po sametu se rozhodl nevrátit do vlasti. Je možné, že Kunderova smrt a jeho poslední gesto, kdy Moravské zemské knihovně v Brně věnoval svou sbírku překladů, korespondencí a dalšího materiálu, smíří konečně český národ s touto komplikovanou osobou? Známe to ostatně z historie, že mnohé zásluhy jsou skutečně uznány až po smrti daného člověka.
Milan Kundera pocházel z velmi kulturně vzdělané rodiny. Otec Ludvík byl rektorem na Janáčkově akademii múzických umění, vynikajícím klavíristou a dokonce byl sám Janáčkovým žákem. Bratranec Ludvík byl zase známým básníkem, dramatikem a esejistou patřícím do literární skupiny Q a psal především pod vlivem surrealismu. Sám Milan Kundera měl také kvalitní hudební vzdělání a v jistém období chtěl být hudebním skladatelem, než si jej definitivně získala literatura. Hudební vzdělání mu poskytnul jak jeho otec, tak během studia hudební kompozice Pavel Haas, jehož dcera a operní zpěvačka, Olga Haasová, se navíc stala jeho první ženou. Hudba navíc silně ovlivňovala i jeho literární dílo. Například v románu Žert, který nastartoval jeho světoznámý věhlas, se věnuje skrze postavu Jaroslava úvahám o lidové hudbě, kterou zde rozebírá především z hlediska hudební kompozice. Nakonec však místo hudby zahájil studia na filosofické fakultě University Karlovy, obor literární věda a estetika. Po dvou semestrech ale přestoupil na FAMU, kde nejprve studoval filmovou režii a poté scenáristiku u Jana Václava Kratochvíla. Tuto změnu oboru komentoval slovy, že na filmu mu nezáleželo tolik jako na literatuře, což může souviset i s jeho pozdějším celkovým perfekcionistickým přístupem k vlastnímu dílu. Později po ukončení studií také na FAMU vyučoval světovou literaturu a ovlivnil budoucí režiséry tzv. československé nové vlny, mezi nimi např. Agnieszku Holland.
A jak začala jeho kariéra spisovatele?
Kundera byl zpočátku prominentním spisovatelem a hrdým příslušníkem strany. Z té byl však po dvou letech vyloučen společně se svým kamarádem spisovatelem Janem Trefulkou. Podle záznamů StB vedla vyloučení jejich společná korespondence, ve které zesměšňovali vysokého státního úředníka. Tato poněkud absurdní zkušenost pak inspirovala Kunderu k napsání jeho prvního velkého románu Žert. Ale před Žertem bylo období, během něhož psal režimem ceněnou a uznávanou poezii, od které se později společně se dvěma divadelními hrami distancuje pro jejich naivnost a pochlebování režimu. Ale právě jeho režimem uznávané psaní mu umožnilo návrat do komunistické strany a spisovatelskou činnost. Z té byl podruhé vyhozen až při stranických čistkách v roce 1970.
Po poezii a dramatech přišla první próza. První sešit Směšných lásek složený ze tří povídek. Ty už definitivně nastartovaly jeho striktní zaměření na prózu. Po prvním sešitu přišel ještě druhý a třetí. Tou nejznámější z povídek ze sešitů Směšných lásek je asi Falešný autostop, kde dva mladí lidé kvůli hře tragikomicky přicházejí o svůj vztah. Dvě z povídek byly dokonce v 60. letech zfilmovány, jmenovitě Nikdo se nebude smát a Já, truchlivý bůh. Kundera už v té době začal být poplatný své pozdější pověsti puntičkáře a dozorce nad jakoukoliv změnou svého díla. K filmu Já, truchlivý bůh si dokonce sám napsal scénář.
Léta šedesátá, Pražské jaro a druhé vyloučení ze strany
S šedesátými léty přišel v Kunderově životě i tvorbě skutečně velký zlom. Zprvu se ještě těšil výhodám prominenta, ale vše se začalo měnit roku 1967, když vydal svůj první román, který už nese rysy typického kunderovského stylu. Jde o román Žert, k jehož napsání ho částečně inspirovala vlastní příhoda ohledně prvního vyloučení ze strany, zároveň zde podává obraz absurdity a konspirace let padesátých, kdy docházelo k politicky vykonstruovaným procesům a vše ještě prokládá esejemi o lidové hudbě. Toto dílo je pro něj charakteristické právě pro svůj postmodernismus, díky čemuž je některými literárními vědci řazen mezi takové jako Umberto Eco, postavy jsou často křehké osobnosti se sklonem k idealismu a důležitým klíčovým prvkem je nevydařená pomsta skrze promyšlené manipulace mezilidských vztahů. Žertem se Kundera definitivně proslavil. V roce 1999 čtenáři francouzského deníku Le Monde zařadili tento román mezi 100 nejdůležitějších knih 20. století. Román se také dočkal svého zfilmování a tím dalšího věhlasu. Vyšel z režisérské dílny Jaromíra Jireše roku 1968 a patří k významným dílům československé nové vlny. V šedesátých letech se seznamuje se svou druhou manželkou Věrou Hrabánkovou, která tehdy pracovala jako hlasatelka Československé televize.
Tu má po svém boku až do konce života, kdy hraje roli literární asistentky a zastupuje ho například při udílení ocenění po sametové revoluci, které pro Milana přebírala od Václava Havla. Během Pražského jara se Kundera zásadně podílí na liberalizačních procesech. Své liberalizační snahy demonstroval na IV. sjezdu Svazu československých spisovatelů, kde vystoupil s úvodním referátem Nesamozřejmost existence českého národa. V něm mimo jiné odsoudil pokus zakázat filmy Věry Chytilové a osud české literatury označil za životně závislý na míře duševní svobody. Po invazi vojsk Varšavské smlouvy napsal článek Český úděl, kde pojednává o tom, že Češi v té době vytvářeli něco světově unikátního, přímo epochálního, co je opět postavilo do středu dějin, srovnatelně s husitskou dobou. Na toto Kunderovo tvrzení reagoval Václav Havel a odsoudil ho jako megalomanství a idealizaci něčeho, co je v západním světě stav normálního minima. Touto názorovou rozepří se nastartují napjaté vztahy mezi Kunderou, Havlem a celým normalizačním disentem.
Pokračování na další stránce…
