Umělec a diplomant Akademie výtvarných umění v Praze Maxmilián Aaron Mootz chtěl upozornit na kolonizaci veřejného prostoru v Praze soukromou firmou provozující elektrokoloběžky, které v posledních letech doslova okupují metropoli. Aby na situaci poukázal, vytvořil z invazivních druhů dřeva jejich věrné repliky, které zmátly turisty hlavního města. Video, které zaznamenává jeho uměleckou intervenci, se stalo virálním a během pár dní nasbíralo více než 700 tisíc zhlédnutí.
Firma Lime má v ulicích metropole tisíce kusů svých koloběžek, které uživatelům jejich aplikace umožňují rychlou individuální dopravu po Praze. Jejich odstavené koloběžky na chodnících se však stávají častou překážkou chodců, řada z uživatelů navíc jezdí vysokou rychlostí přímo po chodnících.
“Městu Praze, potažmo jeho obyvatelům, z přítomnosti sdílených koloběžek neplynou žádné výhody kromě možnosti jejich využívání a firma Lime neplatí za zábor veřejného prostranství žádný pronájem. Spatřuji paradox v tom, že pro turisty a pár místních představují koloběžky usnadnění pohybu, kdežto pro naprostou většinu Pražanů jsou přesným a pouhým opakem, tedy jen bariérou a komplikací. Situace se sdílenými koloběžkami se dostala do bodu neúnosnosti a já jsem na to chtěl upozornit,” říká diplomant pražské AVU Maxmilián Aaron Mootz.
Umělec se na situaci rozhodl reagovat po svém a vyhotovil několik vlastních koloběžek, které zpracoval ve stejném měřítku i barevném provedení, ale s jedním významným rozdílem. Nefunkční repliky se totiž rozhodl zpracovat nikoliv z běžně dostupného materiálu, ale pro výrobu zvolil dřevo invazivních druhů stromů jako je Pajasan žláznatý nebo Trnovník akát. Těm se daří zejména v neudržovaných nebo opomíjených částech městské krajiny a jsou rovněž známé tím, že často vytlačují jiné stromy a dřeviny.
“Mé objekty jsou volnou reakcí na kolonizaci veřejného i virtuálního prostoru nadnárodními giganty a korporacemi. Situace se sdílenými koloběžkami je ovšem pouhým důsledkem hlubších problémů dopravní infrastruktury, kdy je automobilová lobby extrémně protěžována na úkor ostatních způsobů dopravy. Invazivním dřevinám se daří zejména v místech bez kontroly a péče systému, s komerčními koloběžkami je to podobné,” říká Maxmilián Aaron Mootz.
Své dřevěné koloběžky z invazivních druhů dřevin umístil do ulic Prahy, často do podobných nebo stejných míst, kde se obvykle vyskytuje jejich skutečná předloha. Po jejich instalaci pak na místě vzniklo mnoho spontánních a také komických situací, které zdokumentoval skrze krátké video. To následně umístil na svůj instagramový účet, kde během pár dní nasbíralo více než půl milionu zhlédnutí a stalo se tak doslova virálním.
“Maxmilián tímto způsobem metaforicky naznačuje jistou paralelu mezi chováním lidské společnosti a životními strategiemi invazních nelidských entit, rostlinných či živočišných druhů a současně upozorňuje na další dva problémy – například hospodaření s dřevinami. Jedná o politicky a sociálně angažované umění vycházející z jasně kritického postoje k veřejnému prostoru a jeho demokratickému sdílení. Oceňuji, že si Maxova práce zachovává přístupnost také pro laické publikum, je srozumitelná, což je u skutečně široce společensky angažovaného díla na místě. Jedná se o vstup v zásadě ilegální, nikoli však agresivní, destruktivní, ale spíše ironicky a s humorem komentující laskavá guerilla,” říká k dílu studentův pedagog Milan Mikuláštík, který na AVU vede jeden z ateliérů malby. Tu totiž Maxmilián Mootz ve své tvorbě využívá nejčastěji.
“Obecně vzato jde o donkichotský boj, který vede nejen Max, ale po léta řada dalších angažovaných umělců či angažovaných občanů. Jedná se o zápas s plíživou erozí veřejného prostoru, s obsazováním a okupováním sdíleného prostoru soukromými komerčními projekty, které si svou dynamikou nezadá s efektivitou šíření živočišných a rostlinných druhů ze světa parazitologie,” doplňuje pedagog AVU Milan Mikuláštík.
Koloběžky Maxmiliána Aarona Mootze jsou k vidění na výstavě diplomových prací AVU. Každý den až do neděle 29. června 2025 na adrese U Akademie 4, Praha 7.
