Dotek minulosti je název nové výstavy, která bude od 21. listopadu k vidění v Kutné Hoře na Hrádku. Představí se na ní téměř třicet impresionisticky laděných obrazů zachycujících nejen krásu samotného města, ale také tajuplná zákoutí jeho středověkých uliček a ikonických památek. Nechybí mezi nimi ani chrám sv. Barbory, jeden z nejvýznamnějších architektonických skvostů Evropy. „Výstava obrazů akademického malíře a restaurátora Miroslava Koželuha je připravena k 30. výročí zapsání Kutné Hory na Seznam světového kulturního dědictví UNESCO a připomíná jedinečnou atmosféru a historický význam našeho města,“ říká Lenka Mazačová, ředitelka Českého muzea stříbra.
Koželuhovy obrazy zachycují malebné uličky, romantická zákoutí i proměnlivou náladu města v průběhu ročních období. Významnou inspirací pro autora byla i nádhera chrámu sv. Barbory a jeho dokonalé zasazení v krajině. „Obrazy Miroslava Koželuha jsou citlivou interpretací města, které nás všechny okouzluje na první pohled,“ doplňuje Mazačová. Doprovodnou část výstavy tvoří plastiky akademického sochaře Petra Dufka a kresby Miroslava Koželuha ml.
Rozlučka s mumií Hereret
Lenka Mazačová zároveň upozorňuje na poslední možnost navštívit úspěšnou výstavu o starověkém Egyptě s názvem Ve stínu pyramidy. V Českém muzeu stříbra na Hrádku bude k vidění do 2. listopadu. K jejím největším lákadlům mumie ženy jménem Hereret, která představuje skutečný klenot mezi staroegyptskými památkami v České republice. Návštěvníci obdivují zejména její nádherně dochovaný kartonážový obal a dvojitou rakev z cedrového dřeva.
„Hereret pochází z období 22. dynastie, kterou datujeme mezi lety 945–715 před naším letopočtem. Do českých zemí ji přivezl mecenáš Ludwig Holzmaister, který ji na počátku 20. století zakoupil přímo v Egyptě. Podle vědeckých výzkumů se jednalo o asi 170 cm vysokou, štíhlou ženu, která zemřela mezi dvacátým až třicátým rokem života. Hereret je zároveň první mumií v Česku, u níž odborníci provedli 3 D vizualizaci obličeje vyšetřením na CT. Díky tomu dnes víme i to, že Hereret trpěla nejspíš bolestmi zubů, protože u ní vědci odhalili nestejnoměrně opotřebovaný chrup. Žena si pravděpodobně šetřila jeho pravou polovinu a kousala hlavně na levé straně,“ líčí Lenka Mazačová.
Kromě Hereret návštěvníci uvidí například skaraby, šperky, kamenné nádoby, zvířecí mumie, vešebty a další jedinečné předměty. „Výstava vznikla ve spolupráci s Městským muzeem v Moravské Třebové a Národním muzeem – Náprstkovým muzeem asijských, afrických a amerických kultur. Autorem je uznávaný český afrikanista a egyptolog PhDr. Pavel Onderka,“ doplňuje Mazačová a zve i na další, současně probíhající uměleckou výstavu Fabulae de Monte Cuthna. Ta nahlíží ženským pohledem na mystiku středověkých legend, které propojuje se současností.
VÝSTAVA: MUZEUM STŘÍBRA
KDY: 21. listopadu–11. prosince
KDE: Kutná hora, Na Hrádkově
