Přečetli jsme #1: detektivky, thriller i pozdravy z Japonska a Silicon Valley od nakladatelství HOST

Lize spitová se narodila v roce 1988 a žije v Bruselu, kde vystudovala scénáristiku na filmové škole RITS. Píše populárně–naučné knihy, scénáře, prózu i poezii, vyučuje scénáristiku a je spoluiniciátorkou bruselského projektu RAW, Ruimte voor Artistiek Werk (Prostor pro uměleckou tvorbu), který nabízí prostor k práci mladým filmařům a spisovatelům.

V roce 2003 vyhrála v soutěži pro začínající literární talenty Write Now! cenu odborné poroty i publika. Její románový debut Tání z roku 2016 získal s ohromným náskokem čtenářskou cenu deníku NRC Handelsblad, který patří k nejčtenějším nizozemským novinám. Chystá se i jeho filmová adaptace.

V roce 1988 se ve vesničce Bovenmeer narodily jen tři děti, chlapci Pim a Laurens a dívka Eva. Až do puberty tvořili nerozlučnou trojici, která se řídila heslem „jeden za všechny, všichni za jednoho“. V létě 2002 se však jejich vztah náhle proměnil. Chlapci si pro dívky ze vsi vymysleli hru, k níž Evu nutně potřebovali, a na ní bylo, jestli se k nim přidá, nebo společné přátelství zradí.

Eva ve snaze ze složité situace vybruslit zosnovala plán, který se jí pochopitelně vymkl z rukou a krutě vymstil.
Po třinácti letech od této chvíle se Eva vrací do vesnice s obřím kvádrem ledu v kufru auta. Tentokrát má vše pod kontrolou.

Autorka čtenáře vtahuje do děje hned od první stránky a pozornost je schopná udržet až do stránky poslední. Celý příběh totiž provází hádanka, na jejíž rozluštění jsem se já osobně nemohla dočkat: co se tehdy vlastně stalo?

Spitová se nebojí jít až na dřeň, své postavy nechává až neuvěřitelně trpět. Ze strhujícího příběhu jde mráz po zádech, hrudník se svírá úzkostí. Občas povytáhnete obočí a lehce pootevřete ústa, kam až daleko je na první pohled křehká autorka s vizáží čerstvě rozkvetlé sněženky zajít…

Mistr severských thrillerů, kterého asi už není třeba ani představovat (vzpomeňme jeho literární skvosty Žena v kleci, Zabijáci, Vzkaz v láhvi, Složka 64, Marco a Nesmírný).
Nyní máme před sebou sedmý díl této série, ve které opět hlavní roli ztvárňuje oddělení Q.

V kodaňském parku je nalezeno tělo staré ženy. Šílený řidič zahájí hon na mladé dívky. Je možné, že spolu na první pohled odlišné brutální vraždy nějak souvisejí? Tuto záhadu řeši detektiv Carl Mørck z oddělení Q.
Carl a jeho tým jsou pod velkým tlakem a musí případ rozlousknout – pokud se jim nepodaří splnit očekávání nadřízených, jejich oddělení bude zrušeno. Rose navíc dohnala vlastní minulost – kdysi možná měla co do činění se strašlivým zločinem.

Musím přiznat, že Selfies jsou nejslabším dílem z celé série, dějová linka týkající se Rose byla rozvláčnější, než by bylo potřeba a chyběla zde jistá dávka Olsenova sarkasmu, kterými je tolik pověstný a v předchozích dílech jimi nijak nešetřil.
Stále je to ale velmi čtivá kniha, a nebojím se toho, že by autor začal vykrádat sám sebe. Zápletky byly předvídatelnější než v předchozích dílech, občas se zde nacházelo až moc náhod a čtenář tuší, jak celá kniha dopadne, ještě než dolistuje na poslední stránku.

Uvidíme, co nám Jussi Adler-Olsen naservíruje na knižní trh dalšího, a i když Selfies trochu pokulhávájí oproti předchozím dílům, očekávám od autora něco, co zase všem vyrazí dech.

Carolina Neurathová je finanční reportérka a ekonomická žurnalistka švédského deníku Svenska Dagbladet. Narodila se v roce 1985 a za svoji investigativní práci v oblasti bankovnictví a finančnictví získala několik novinářských ocenění a vydobyla si pozornost i za hranicemi překrásné severské země.

Peder af Rooth tráví s manželkou a přáteli víkend na venkově, kde jej zastihne telefonát, který mu převrátí život vzhůru nohama: Stockholmské obchodní bance, v níž působí jako generální ředitel, hrozí nenadálý bankrot. O několik hodin později sedí Peder v soukromém letadle a míří do hlavního města, kde začíná dramatický boj o záchranu banky.

Svérázná finanční reportérka Beatrice Farkasová dostane tip, jehož zveřejnění by mohlo banku položit už dávno. Po několik měsíců svádí boj o informace s nejmocnějšími finančníky v zemi. Ani ve snu by ji však nenapadlo, jaké následky bude její pátrání mít.

Jedné noci ji probudí telefon. Bývalý obchodník banky, její nejslibnější zdroj, vypadl z balkonu svého bytu. Bulvár úmrtí označí za sebevraždu, avšak Beatrice je přesvědčená o tom, že jeho smrt si někdo přál. Někdo, kdo ho chtěl zastavit.

Že to až nápadně připomíná seriál House of Cards, akorát místo v Bílém domě se ocitáme v bance? Několik společných rysů by se zde našlo, i když pravdou je, že House of Cards (jak kniha, tak i seriál, který se podle ní natáčí) byl přece jen o kousek větší adrenalin. Několik věcí mají však společných: čtenář si musí neustále klást otázku, zda je v tomto nemilosrdném prostředí alespoň trochu morálky, jsou všichni účastníci večírků „horních deseti tisíc“ opravdu tak šťastní a spokojení, nebo na sobě mají jen masky a realita je mnohem, mnohem krutější?

Beatrice Farkasová je pro příběh sice nezbytnou postavou, ale také začíná už trochu nudit. Ve světě zla musí být vždycky někdo, koho zajímá spravedlnost a chce jí dosáhnout, ať se děje cokoliv, ale nečetli a neviděli jsme to už stokrát?
Přesto je Neurathové prvotina dobrým začátkem a jakmile se jí podaří odstranit několik klišé a své další příběhy bude postupně brousit jako diamant, určitě si na ni udělejte v knihovně místo, máme se na co těšit.

Dan Lyons je americký novinář, spisovatel a scenárista a narodil se v roce 1960 (což je pro tento příběh podstatné vědět). Dlouhá léta pracoval jako analytik a redaktor technologických rubrik v časopisech jako Forbes nebo Newsweek. V letech 2006–2011 stál za globálně populárním satirickým blogem Tajný deník Stevea Jobse. V současnosti pracuje jako producent a scenárista pro HBO.

Dan Lyons měl šťastnou a spokojenou rodinu, skvělou kariéru a práci, která ho bavila. Všechno změnil jeden telefonát jeho šéfové z Newsweeku. Po pětadvaceti letech novinařiny je najednou bez práce: padesátník, který sice umí psát a má vynikající přehled v technologické sféře – ale přece jenom, jednapadesátiletý chlap.

Píše se rok 2012 a média jsou kvůli odlivu inzerce v dlouhodobé krizi. Lyonsovi nezbývá než se poohlédnout jinde. Třeba v nějakém perspektivním start-upu, mladé dravé technologické firmě. Vůbec ale netuší, do jakého šílenství se vrhá.

Zaměstná jej společnost HubSpot a dokonce o tom šéfové start-upu napíší nadšený článek, že Dan Lyons, legenda Newsweeku, nastupuje jako jejich nová posila. Dan přijde první den do práce a čeká několik hodin na recepci, než si ho vůbec někdo vyzvedne a ukáže mu pracovní místo. Šéfové, kteří díky šikovnému PR přitáhli na firmu pozornost jeho osobou, mu ani nepřijdou podat ruku.
Vítejte v dnešním start-upu, kde pracují a šéfují vám lidé, kteří když se narodili, vy jste pravděpodobně ve druháku na střední psali zrovna čtvrtletku z matematiky.

Jeho nadřízený by mohl být pomalu jeho vnuk a byla mu přidělena práce v redakci firemního blogu, která produkuje absurdní články typu 10 tipů, jak si nainstalovat Google Chrome. 10 tipů, jak si nastavit AdBlock. 5 věcí, bez kterých se váš tablet neobejde…

Lyons zkroušeně prochází chodbami, kde jsou šťastní mladí lidé bez praxe, zato k jejich egu by nedoletěla ani raketa s Teslou Elona Muska, jak vysoko se nachází, všichni mají na sobě stejné firemní oblečení, mohou si zde zahrát stolní fotbálek, mají zde obrovský automat se sladkostmi zdarma – a „to přece stačí, brácho…“, někteří ještě ani nemají dokončenou vysokou školu a jsou na vyšší pozici než on – respektovaný novinář s mnohaletou praxí.

Samozřejmě, že chce z firmy odejít. Hned. Ale nemůže, protože jeho manželce byla diagnostikována nemoc, kvůli které nemůže chodit do práce a on musí živit rodinu se dvěma dětmi. „Musím tu přežít rok, jeden rok a potom za sebou prásknu dveřmi a už mě tu nikdo neuvidí…“ opakuje si neustále.

Jak tohle všechno skončí? Ustojí uznávaný novinář práci, kam nezapadá a troufám si říct, že je pod jeho úroveň, nebo začnou nadřízení poslouchat jeho nápady a návrhy, jak a v čem se zlepšit a společnost tak posunout dál?

Ač je text často vtipný, chvílemi se čtenář neubrání smutku. Kdyby do mojí společnosti přišel člověk s takovou pověstí, vzděláním a praxí, pozorně naslouchám jeho nápadům a radám a minimálně se nechám inspirovat. Ale asi je to také tím, že už patřím do „starého železa“ a zapomínám, že úcta a respekt se už dávno nenosí… nebo je tento trend „in“ zatím jen v Americe a v Čechách na tom přece jen nejsme ještě tak špatně?

Martina Leierová je novinářka. Narodila se a vyrůstala v Praze. Po dokončení studií procestovala část světa, žila delší dobu v Indii, ve Washingtonu, New Yorku nebo Vídni. Přispívala do různých periodik, po návratu do Prahy působila několik let jako redaktorka Lidových novin. Poslední čtyři roky strávila v Tokiu, o něm psala převážně do Respektu.

Život v rodném městě mohl být pro novinářku Zou příjemný a jednoduchý, kdyby se konečně dokázala usadit. Jenže Zou to zase táhne pryč. Přijímá proto nabídku sběratele umění Kaisera, aby našla tajemného padělatele obrazů.
Pátrání ji zavede nejprve do New Yorku a poté do Japonska. Zde se Zoa ocitá v neznámém světě, k němuž patří zemětřesení a tajfuny a kde se k jejímu zděšení téměr nedomluví anglicky. Japonsko ji ale okouzlí, a to i díky setkání s malířem Tomohirem. Jenže kdo tento výjimečně talentovaný umělec vlastně je?

Vzájemné souznění se nečekaně mění v nebezpečné drama a Zoa musí hledat úkryt v prostředí, které nezná a kde na každém kroku vyčnívá.
Nejzajímavější pasáže z knihy jsou bezesporu ty o životě v Japonsku, japonských zvycích, kultuře a rozdílech oproti našim zvykům. Zápletka sama o sobě není nic, co by čtenáře posadilo na zadek, přestože hledání padělatele světoznámého uměleckého díla začíná velmi slibně. Jak ale stránky plynou, čtenář si rychle pospojuje všechny mozaiky příběhu a konec je jasný, i když zbývá přečíst ještě asi 30 stránek.

Postavy jsou plošší, málo propracované, povrchně popsané, ale knize i tak nejvyšší kouzlo přidávají právě japonské (a pár newyorských) reálie. Jedná se o oddechovou četbu, pro jeden mrazivý víkend jako stvořenou.
P.S.: Kniha má mimořádně povedenou obálku.

Všechny knihy zakoupíte za stránkách www.host.cz.