Assassin‘s Creed: Návrat domů představuje klid před bouří

Od počátku letošního roku vychází v nakladatelství CREW komiksová série Assassin‘s Creed. Hlavní hrdinka Charlotte de la Cruz má s pomocí organizace Erudito zastavit řád Templářů a zachránit svět. Podaří se jí to? Je s nedávno vydaným třetím dílem o kroku blíže úspěchu?

Setkání asasínů s členy Erudita přináší vzrušené emoce. Charlotte se musí vydat zpět do minulosti, aby odhalila klíč, kterým zastaví Templáře. Jak se zdá, je na ni však nalíčena past v podobě falešných vzpomínek. I když se jí nakonec vyhne, není všemu konec a opět musí se svými spolupracovníky prchat. Chtělo by se obávat, zda se z této nové šlamastyky, kdy jí Templáři doslova dýchají na záda, zdárně dostane. My však víme, že v březnu vyjde Assassin‘s Creed 4, takže je jasné, že Charlotte bude ještě nějakou chvíli pokračovat ve své misi.

Ostatně čtvrté pokračování slibuje „zásadní zvraty a změny“, což si po třetím díle jistě komiksoví fandové přejí. Návrat domů totiž připomíná pověstný klid před bouří, a i když je v obsažených sešitech 11-14 pár akčních momentů a o několik více úmrtí, nezískávám dojem, že by se děj výrazněji posunul. A jak už u některých komiksových pokračování bývá zvykem, nabízí více otázek a dohadů než odpovědí.

Jako nemá smysl chválit den před večerem, stejně tak si netroufám hodnotit scenáristickou práci Anthony Del Cola a Connora McCreeryho. K tomu bude možné se vyjádřit po vydání celé série. V tuto chvíli je spíše otázka, zda jsme svědky mistrné zápletky, nebo průměrného příběhu. Co však už nyní hodnotit lze, je kresba Neila Edwardse a kolorování Ivana Nunese. Podobně jako v předchozích dvou sešitech nás kresba ani v tomto díle nijak neohromuje. Jednotlivé panely působí staticky, a to i v momentech, kdy mají být značně dynamické.

Gesta rukou během hádky mezi členy Erudita působí loutkově – zalomené paže v loktech a vytažené před obličej, jen náznak provázků chybí. U kreseb ze vzdálenější perspektivy pak dochází k rezignaci na alespoň minimální detaily. Hlavu čtenáři zamotá i Ivan Nunes, který se stará o výslednou barevnost kreseb. U hlavních postav se naštěstí oba výtvarníci drží, ale stačí se vydat do minulosti a rysy postav či barva vlasů se v přechodu z jednoho sešitu na druhý lehce mění.
Přesto nejde o nic, co by fanoušky tohoto univerza vyvedlo z míry a třetí díl, který je snad předvojem velké akce, si užijí.