Fotograf radí dámám ke klidu, sám si ale nedá pokoj

Do sálu kina Lucerna mě nezavedla slušná mediální masírka filmu Fotograf, ale (s)prostá chuť pobavit se. Protože ať už na Jana Saudka myslíte v dobrém, či zlém, rozhodně vás nenechá v klidu, i když k němu tak rád nabádá – hlavně nás ženy, s mocnou i méně mocnou zadnicí.

Film Ireny Pavláskové zpracovává život jednoho z nejlepších českých fotografů Jana Saudka, o jehož naturelu víme mnohé. Vyprávění se Janovým životem inspiruje volně a nechává diváka domýšlet si, jak to vlastně všechno bylo. Jde skutečně o fantazii, nad kterou se v úvodu Karel Roden usmívá, když s mistrem na lavičce polemizuje o tom, co lidi vlastně od příběhu očekávají? Kdo chce znát pravdu, musí se smířit s tím, že mnohdy ani vypravěč sám po ní netouží.

Ano, Fotograf nemá děj. Jestli tohle někomu přijde jako zásadní mínus, pak by si měl uvědomit, že jeho vlastní život ho taky nemá. Prostě plyne. A během něj se mu stávají situace více, či méně úsměvné. Fotograf s životem souloží (budete mít pocit, že nedělá skoro nic jiného), užívá si ho, občas ho stojí nervy a peníze. Spoustu peněz.

I když je stopáž filmu (133 minut) na první pohled vražedná, nenudila jsem se. Lucerna se smála, což nejednoho intelektuála asi nakrkne a bude mít plnou pusu toho, že kdyby film natočil Troška, vyjde to nastejno. Fotograf pouští z úst hlášky jemu vlastní, košilaté, oplzlé a mnohdy nechutné. To záleží na vašem vkusu a smyslu pro humor. Atmosféru snímek rozhodně má. Interiéry Janova bytu jsou rozkošné, zde odvedli tvůrci výbornou práci.

Toliko opěvovaný herecký výkon Karla Rodena je samozřejmě na místě. Celou dobu je na něj moc příjemný pohled. Jeho lidskost a bohémství jsou uvěřitelné a pravdou je, že bez něj by film ztratil kouzlo. V určitých scénách budete mít pocit, že se do Rodena vtělil sám Saudek.

Ovšem netěšte se, dámy, že vám Karel ukáže z Jana to nejpodstatnější, vy víte, co myslím. Za zmínku určitě stojí také přesvědčivý výkon Marie Málkové, v roli Líby, tedy Ráchel, ve skutečnosti Sáry. Nebudete ji mít rádi od prvních minut a na konci filmu ji budete nenávidět. Ostatní herci jsou dobří, ale moc prostoru nedostávají, což je ale vzhledem k námětu snímku celkem logické.

Jelikož se Jan Saudek podílel na scénáři, sdělí vám Fotograf pouze to, co chce on sám. Pokud Saudka znáte, film vás vlastně nijak zásadně nepřekvapí a nepobouří. Žádnou senzaci nečekejte. O nepříjemných momentech ze Saudkova života, kdy si užil své s nacisty i komunisty, se dozvíte skutečně jen letmo.

Musím se přiznat, že na české filmy do kina zásadně nechodím, jelikož jim většinou nerozumím. Naposledy jsem na stříbrném plátně viděla 3 sezóny v pekle, ze kterých jsem byla absolutně nadšená, naprosto vyvedená z míry současné české kinematografie. Fotograf mi je místy připomínal, ne snad řemeslně, ale atmosférou a šílenstvím obou hlavních předobrazů – Bondyho a Saudka.

Vidět, nebo nechat být? Vidět, pokud vás Saudek zajímá a nemáte problém s lidovým humorem a celulitidou. Nechat být, pokud jste citlivý intelektuál s vytříbeným vkusem nebo Sára Saudková.