V posledních dnech můžete v českých kinech najít na zdech inzerát: “HOLLAPA HLEDÁ ANSU!” Na fotografii v inzerátu vidíme nepříliš atraktivní pár sedící v kině. Tímto způsobem česká distribuce láká do kin na novinku Akiho Kaurismäkiho.
Ten ke své novince řekl: “Přestože jsem si dosud udělal pochybnou pověst především natáčením bezvýznamných násilných filmů, rozhodl jsem se nakonec, zmučen všemi nesmyslnými, zbytečnými a zločinnými válkami, napsat příběh o tématech, díky nimž by lidstvo mohlo mít budoucnost: o touze po lásce, solidaritě, naději a úctě k ostatním lidem, přírodě a všemu živému i mrtvému.” Právě téma války a sociální nepřízně v industriálním světě, kde dva podivíní hledají lásku, vidíme ve filmu KARAOKE BLUES.
Ústřední pár tvoří Ansa a Hollapa. Ansa střídá zaměstnání častěji, než Hollapa hospody. Potýká se s extrémní chudobou. Rozmýšlí se, než investuje poslední drobné, po přečtení dopisu od energetické společnosti vypíná všechny spotřebiče, během práce v supermarketu krade prošlé potraviny, které by se jinak vyhodily. Hollapův démon je alkoholismus. V jeho příběhu zaznamenáváme náznak pověstného paradoxu z “Malého prince”: “Piju, abych zapomněl, že se stydím, protože piju.”
Pár se setkává v baru během karaoke večera a chvíli jim trvá, než se dají dohromady, v čemž jim nebrání žádný zlý drak nebo hluboká nepřízeň osudu, jako spíš jejich osobní problémy.
Příběh není ale na celém filmu to zásadní, čeho si budete všímat. V první řadě vás zaujme laskavý a nenásilný chladivý humor. V druhé řadě aranžmá, kterým se Kaurismäky divákovi občas vysmívá. Vizuál filmu je totiž esteticky “bezčasý” (nejvíce se dá připodobnit 60. letům minulého století), a to včetně vybavení bytů, budov, oblečení postav, podoby dopravních prostředků.
Kaurismäky však tyto “retro” prvky staví do záměrného kontrastu vůči době, kdy se film odehrává. Vidíme retro nástěnný kalendář s rokem 2023, staré rádio na stole popisuje krvavou řež na Ukrajině, zábavně působí retro nápisy na obchodech a kavárnách jednoznačně odkazující na současnost (například nápis Internetová kavárna).
Nejvíce tento vtip Kaurismäky prohlubuje v momentech, kdy střídá záběry na interiéry a exteriéry. Například po dlouhém záběru na ženu sedící ve vlaku ve stylu 60. let hází střih na projíždějící vlak, který však stylově neodpovídá a blíží se spíš současným vlakům západního stylu. Ačkoli pár v kině sleduje film z roku 2019, na ploše s plakáty vidíme výhradně reklamy na starší filmová díla. Nebo internetová kavárna jako ze seriálu “Žena za pultem”, kde za pultem nenajdeme Jiřinu Švorcovou, ale jeden jediný ultrabook značky HP. Navzdory očekávání ani další technologie, jako například mobily, nezůstávají skryté, ale i tak Hollapa telefonuje své milé Nokií 3310.
Také herecká akce je ostentativně minimalistická. Postavy téměř neprojevují výraznější emoce a při větších celcích si všímáme extrémní topornosti vedlejších postav, zvláště komparzních rolí. Každý pohyb je významotvorný, pakliže daná postava nemá ve scéně zvláštní roli, prostě jen stojí a hledí před sebe. Toto lze považovat za další formu režisérovy hry s divákem.
Spoiler pro pozorné: Když si jedna z postav pořídí psa, tento má dvě různá jména, ale na jeho známce vidíme úplně jiné, třetí jméno. Podle titulků se takto zvíře jmenuje ve skutečnosti a zajímavostí je, že se jedná o stejné jméno, které patří herečce v hlavní roli.
KARAOKE BLUES (2023)
Režie: Aki Kaurismäki
Scénář: Aki Kaurismäki
Kamera: Timo Salminen
Střih: Samu Heikillä
Hrají: Jussi Vatanen, Alma Pöysti, Janne Hyytiäinen, Nuppu Koivu, Matti Onnismaa, Martti Suosalo, Sakari Kuosmanen, Alina Tomnikov
www.aerofilms.cz
