Vzrůstem malý, ale významem obrovský vojevůdce, takový byl Napoleon Bonaparte. Muž, který zatočil se zbytky Francouzské republiky a na jejích troskách vystavěl velké císařství. Současně ale také muž poměrně perverzní, jehož milostné dopisy byly ukradeny a od té doby provokují milovníky nejen záhad, ale i více než lechtivého čtení. Režisér Ridley Scott má na kontě Vetřelce, Gladiátora i Robina Hooda. Takže nic jiného, než velkofilm se čekat nedalo. Naštěstí téměř pětihodinová verze Napoleona zůstala jen jako Director’s Cut. Přes veškerou výpravnost jsou totiž i ty více než dvě hodiny občas jako nastavovaná kaše.
Píše se rok 1793 a revolucí deptaná Francie marně obléhá jihofrancouzskou pevnost Toulon. Tu drží vzbouřená posádka podporovaná Angličany. Jistému nepříliš vzrostlému korsickému poručíkovi je pouhých 24 let. Ambicí má ale na rozdávání, v Paříži se holedbá, jak přinese velké vítězství. A skutečně, sám se postaví do čela rozhodující bitvy. Generál de Dommartin byl totiž zraněn při předchozím pokusu o dobytí pevnosti a jeho nástupce Casteaux onemocní. Do čela armády se tak postaví jistý mladičký poručík. Ten nejenže naplánuje útok, ale současně zajistí vše potřebné, aby s pomocí ukořistěných děl mohla jeho vojska zničit i anglickou flotilu kotvící v zálivu. Do Paříže už se vrací jako generál Napoleon Bonaparte. A jeho hvězda míří strmě vzhůru.
Do lůna Josefíny i na francouzský trůn
Tenhle mladík má docela čich na to, objevit se na správném místě ve správnou chvíli. Robespierrův teror v revoluční Paříži právě dosahuje vrcholu, ale současně se sám jeho autor mílovými kroky přibližuje gilotině. Napoleon tak přijíždí do Paříže v době, kdy se chystá změna vlády. A to ambiciózním vojákům vždy otevírá šance. Zejména, když se postaví na vítěznou stranu. Když pak ještě ubrání Konvent před monarchistickým povstáním, roste nejen jeho respekt, ale i moc. Až taková, že k němu otevře cestu ženě, z jejíž tváře docela nedávno na plese nemohl spustit oči. Vdově, po důstojníkovi popraveném během teroru. A ženě, která je podobně ambiciózní jako on sám. „Podívej se dolů a už nikdy nebudeš chtít nic jiného,“ řekne Josefína de Beauharnais bez obalu, když si na schůzce s ním vykasá sukni a roztáhne nohy. Příliš se nemýlí.
Těsně před koncem osmnáctého století již stojí Napoleon v čele francouzské armády při tažení do Egypta a Afriky. Jeho strategická genialita se zde projevuje naplno. Dějinami zamíchá opět Josefínin klín. Hned po jeho odjezdu se totiž v jejich domě začne až povážlivě často objevovat jistý mladík. Napoleon neváhá a okamžitě vyrazí zpět do Francie. Učiní ráznou přítrž záletům své ženy, ale současně se vrací do země, která je těsně před bankrotem. A zralá na změnu. Vycítí šanci a stane se jedním ze tří konzulů. Když se proti jejich záměrům postaví Konvent, armáda stojící za ním rychle poslancům vysvětlí, jak mají hlasovat. Napoleon je rázem prvním konzulem a nezadržitelně míří ještě výš.
Velká výprava a melodrama po americku
Už když se objevila informace, že ne režisérskou židli Napoleona usedne věhlasný Ridley Scott, tak jsme si tak trochu mohli představit, co nás čeká a nemine. V tomto směru film Napoleon nezklame. Když točíte snímek o velkém vojevůdci, pak samozřejmě epochální bitvy k tomu patří. Tady si – nutno přiznat – Scott mohl dovolit zjevně poměrně velkou výpravu, takže bitevní scény dají vzpomenout i na legendární bitvu v Helmově žlebu. Na plátně pochodují jednotky o stovkách mužů, všude stříká spousta krve a létají ohně. Pravda, ani Ridley Scott se neubránil tomu, aby nenechal železné koule po dopadu vybuchovat. Ale to se mu asi dá odpustit. V Napoleonově kariéře se soustředí jen na zásadní vojenské momenty, takže Toulon, trocha Egypta a pak už vlastně jenom Slavkov, ruské tažení – Borodino, Moskva – a pak samozřejmě Waterloo. Bitevní vřava doplněná zajímavou hudbou Martina Phippse určitě milovníky válečných snímků uchvátí. Je opravdu na co koukat.
Ale pak je tu mezihra. Dobrá, Napoleon byl skutečně perverzní a ani ve svých milostných dopisech Josefíně nešetřil někdy až nechutnými detaily. Zobrazení sexu je ve snímku na dnešní dobu až puritánské, obvykle jsou Napoleon i Josefína zcela oblečeni a vše probíhá poněkud hekticky zezadu. Pravda, Vanessa Kirbyová jako Josefína umí být hodně vyzývavá a explicitní. Přesto, že se snad ani jednou neobjeví odhaleného více, než rameno (je to skoro někdy škoda). Ale co je horší, právě ona linka „škádlené“ lásky mezi Josefínou a Napoleonem jako by dominovala celému snímku. Ubírá mu dost na uvěřitelnosti, ale i dynamice. I když byl někdy jejich příběh označován jako Romeo a Julie po francouzsku, ve skutečnosti byl plný násilí, někdy až teroru a více či méně vážných avantýr. Dolézající a fňukající Napoleon do tohoto obrazu nějak nesedí. Obecně tedy působí Joaquin Phoenix v téhle roli trochu zmateně. Vedle Josefíny působí až moc vysoký (Napoleon měl 160 cm) a hodně nejistý. Celkově právě v těchto chvílích celý příběh filmu Napoleon tak nějak drhne.
FILM: NAPOLEON
Režie: Ridley Scott
Scénář: David Scarpa
Střih: Claire Simpsonová, Sam Restivo
Kamera: Dariusz Wolski
Hudba: Martin Phipps
Zvuk: Michael Fentum, James Harrison, Paul Massey, William Miller
Účinkují: Joaquin Phoenix, Vanessa Kirbyová, Tahar Rahim, Ben Miles, Ludivine Sagnierová, Matthew Needham, John Hollingworth, Youssef Kerkour, Phil Cornwell, Édouard Philipponnat, Ian McNeice, Rupert Everett, Paul Rhys, Catherine Walkerová, Gavin Spokes, Mark Bonnar, Anna Mawnová, Davide Tucci, Sam Crane, Scott Handy, Richard McCabe, Miles Jupp, Benjamin Chivers, Cormac Hyde-Corrin, Jonathan Barnwell, Harry Taurasi, David Verrey, Edward Mercieca, Maxime Durand, Benedict Martin
www.falcon.cz
