Jakkoli neuvěřitelně může titulek znít, bylo tomu tak. Na konci dubna měla totiž premiéru nová cirkusová groteska plná černého humoru nazvaná právě Funus. A ideálním prostorem pro cirkusové hrátky jsou holešovická Jatka78, která skýtají přístřeší nejen domovskému souboru Cirk La Putyka, ale i dalším a mezi nimi i žonglérskému uskupení Bratři v tricku.
Bratry v tricku jsou pánové Václav Jelínek a Adam Jarchovský, kteří se specializují na žonglování a propojují jej s divadelní stránkou. Na inscenaci Funus s nimi však pod vedením režisérky Veroniky Poldauf Riedlbauchové spolupracovali i další, konkrétně Mattia Comisso, Klára Hajdinová a Kristina Spirulina.
Klára Hajdinová coby ctihodná vdova vítá u vchodu pozůstalé, ve které se diváci proměňují. Mnoho z nich na hru přistupuje a přeje zdrcené ženě upřímnou soustrast. Všichni jsou na svých místech a obřad může začít. Předem je však ještě potřeba si nacvičit dostatečně tragický výraz, sladit nářek s tóninou varhan a projít smuteční řeč.
Groteskní začátek střídá dojemná scéna, již představuje párová akrobacie Mattia Comissa, který v rakvi zaujme pozici nebožtíka, a Kláry Hajdinové. Brzy však odeznívá a opět se dostáváme do víru grotesky, občas proložené žonglováním s kužely. Žonglérské kousky byly vcelku náročné, proto se účinkující bohužel nevyhli několika pádům kuželů. Jelikož však šlo o premiéru, lze doufat, že technická preciznost se časem zlepší.
Nejlepšími scénami představení tak byly „duety“ Kláry Hajdinové a Kristiny Spiruliny, která se zjeví v půlce pohřbu jako tajemná femme fatale. Následná rivalita mezi oběma ženami vyvolávala v publiku bouřlivý smích, ať už šlo o svůdné pohyby nebožtíkovy milenky a neumělé pokusy o jejich nápodobu jeho ženou, nebo vzájemný pěstní souboj obou dam v rakvi.
V druhé půlce představení opět tvůrci přešli na vážnější notu, naneštěstí však nebylo zcela jasné, co se některými výjevy snaží říci. Například přecházení pánské části vystupujících po jevišti pomalým pohřebním krokem působilo sice patřičně, bylo však zbytečně zdlouhavé a nepředávalo žádnou informaci, neposouvalo děj. Závěr celého Funusu pak proběhl opět pomocí žonglérského čísla a definitivně jej zakončil smích Kláry Hajdinové, kterým byla dána najevo tragikomická povaha pohřbů.
Scénografii tvořila již několikrát zmiňovaná rakev, její víko pak bylo zavěšeno a přeměněno v lustr, který osvětloval hlavní místo dění. Hudbu tvořily mimo jiné i známé hudební kusy jako Beethovenova Moonlight sonata nebo Fever od Peggy Lee.
Funus lze určitě doporučit, pokud divák hledá něco odpočinkového a lehčího. Časem si inscenace navíc jistě sedne a poskytne tak ještě lepší zážitek než při premiéře.
Cirkusová groteska: Funus
Parte a příprava obřadu: Veronika Poldauf Riedlbauchová
Výprava pohřbu: Ján Tereba
Hudba na rozloučenou: Zuzana Patráková / Jakub Borovanský
Světlo na konci tunelu: Ondřej Kyncl
Pohřební služba: Michala Holbíková a Art Prometheus
Pozůstalí: Mattia Comisso, Klára Hajdinová, Adam Jarchovský, Václav Jelínek a Kristina Spirulina
www.jatka78.cz
