Hrou Hamlet v Městském divadle Brno sezóna začala a Hamletem v Národním divadle Brno sezóna končí. Ať řízením osudu či pouhou náhodou se nám opakovaně zpřítomnilo téma váhajícího hrdiny, který jasně rozpozná zlo, a složitě hledá způsob, jak na něj reagovat. Ti, kdo upozorňují, že v takové situaci jsme momentálně tak trochu všichni, mají nejspíš kus pravdy.
V každém případě šlo o výrazná představení. Režisér inscenace v brněnském Národním divadle Martin Čičvák zvolil cestu nenásilné aktualizace. Ta se vizuálně projevovala především v pojetí kostýmů, které odpovídaly „lepší“ společnosti naší doby. Nebo řekněme doby ne tak dávno minulé. Jazzový podkres totiž navozuje dojem mírného retra.
Scéna ovšem podtrhovala prvek nadčasovosti. Tvořil ji zužující se koridor, jehož vnitřek jasně zářil do jinak tmavého prostoru. Netradičně pojatý Elsinor byl navíc po stranách opatřený dveřmi, jimiž mohly postavy volně vstupovat. Jednoduchost a účelnost výtvarného řešení umocňovala soustředěnost příběhu.
V inscenaci ale především zazářil představitel titulní role Tomáš David. Postavu Hamleta ztvárňuje v plném nasazení. Dokáže nás přesvědčit o opravdovosti Hamletových pocitů, ať už je princ člověkem rozzlobeným a zklamaným proradností a přizpůsobivostí svého okolí nebo tím, kdo si hraje na blázna, aby mohl říct a hlavně konat víc, než by si jinak mohl dovolit.
Také další herci se výrazně podíleli na tvorbě působivé inscenace. Ivan Dejmal pojímá Claudia jako sebestředného, nicméně nebezpečného omezence. Neodolatelná je zejména jeho lehce „beanovská“ mimika. Ofélie Anny Glässnerové je zprvu téměř nenápadnou, křehkou dívkou, aby se posléze proměnila v ženu zasaženou tragédií a zbavenou rozumu. Její civilní herectví jí umožnilo dobře skloubit obě polohy.
Výrazného posunu se dočkala postava Horacia. V podání Martina Veselého se stal knězem. Veselý hraje Hamletova studovaného přítele elegantně a s důstojností. V poslední scéně se ovšem tato proměna poněkud chytí do pasti, když se Horacio v kolárku, stržen vírem tragického finále, hotoví spáchat sebevraždu.
Polonius Martina Slámy dal vyniknout prázdnotě uhlazeného dvořana vždy hotového plnit vůli nového krále. Tragické rozpolcení královny Gertrudy mezi láskou k synovi a novému manželovi zvládá Hana Briešťanská se sympatickou uměřeností. Jan Grygar v temperamentní hrobnické scéně příjemně překvapil rozpumpovaným jazzovým pojetím.
V závěru inscenace se projevily změny, které s sebou Čičvákovo pojetí přineslo. Osudy Rosencrantze i Guildensterna jsou ponechány nedořečeny a tragické finále se objede bez příchodu Fortinbrase a jeho armády. Kvůli délce představení, které i tak trvalo přes tři hodiny, se tomu asi nelze divit.
DIVADLO: HAMLET
Autor: William Shakespeare
Režie: Martin Čičvák
Dramaturgie: Jaroslav Jurečka
Scéna: Hans Hoffer
Kostýmy: Nina Stillmark
Hudba: Jan Kučera
Národní divadlo Brno, Mahenovo divadlo
Hrají: Tomáš David, Martin Veselý, Ivan Dejmal, Hana Briešťanská, Martin Sláma, Anna Glässnerová, Jakub Svojanovský, Roman Blumaier, Petr Jeřábek, j.h., Zuzana Černá, Jan Grygar, David Kaloč
