Pardubické divadlo na sklonku minulého roku zinscenovalo slavný film režiséra Miloše Formana z roku 1967. Bezmála dvě hodiny plesové zábavy doslova zaplní celé Východočeské divadlo v Pardubicích. Během těchto dvou hodin se na jevišti vystřídá téměř celý divadelní soubor. Režie se ujal Petr Novotný.
Příběh (pro ty, kdo neviděli Formanův film) je věru prostý. Sbor dobrovolných hasičů (SDH) pořádá ples, na kterém chtějí předat dar bývalému členovi sboru. Dar má předat dívka, která bude zvolena za královnu plesu. Mezi dívkami tedy krouží „porota“ sestavená ze členů SDH a vybírá „finalistky“. Další dějovou linku tvoří tombola. Klasická tombola skládající se převážně z alkoholu a potravin. Jenže ceny z ní začínají během plesu mizet. K jejich navrácení vybízí předseda větou: „My teď v sále zhasneme a kdo to vzal, tak ať to za tmy vrátí.“ Po této scéně zmizí z tomboly poslední ceny, jen pořadatel Malina je odhalen, když chtěl skutečně vracet jednu z cen.
Poslední příběh tvoří postava Josefa Lamra, nejstaršího člena sboru. Tomu totiž shoří chalupa a hlavní hrdinové ze sboru se mu ji snaží zachránit. Ze soucitu mu pak věnují své lístky do tomboly, ve které ale není – až na tlačenku – nic.
Východočeské divadlo uvedlo komediální příběh s prvky hořkosti na svou scénu 3. prosince 2016. V hlavních mužských rolích se představí Zdeněk Rumpík, Petr Dohnal či Milan Němec. Mezi ženami vévodí Jindra Janoušková a rozhodně nemůžu opomenout Martinu Sikorovou, která byla obsazena do role ne příliš půvabné Růženy Šimordové. Svými pohyby a grimasami baví celé publikum. Z vedlejších rolí nelze nechat bez povšimnutí roli číšníka v provedení Radka Žáka. Kdykoliv se na scéně objeví, rozesměje diváky svými hláškami.
Představení má v první půli spád, dochází ke spoustě komických situací, dialogů. Druhá půle je o poznání pomalejší a leckdy až zdlouhavá. To představení ubírá kladné body.
Kostýmy – hlavně ženské, neboť mužské postavy jsou povětšinou v hasičských uniformách – si zaslouží také zvláštní pochvalu. A to hlavně u postav dvou mladých dívek – Bohunské a Matějíčkové, které jsou oděny do puntíkovaných šatů.
Další plus připisuji za hudební doprovod. Divadlo by klidně mohlo pouštět hudbu pouze z nahrávek, ale v tomto případě zvolilo živou muziku v podání dvou zpěvaček s kapelou.
Čím mě ale VČD překvapilo nejvíce a zaslouží si za to největší plus, je celý způsob provedení inscenace. Již při vstupu do budovy divadla na návštěvníky čekají dívky (herečky) s lístky do tomboly, ve foyer divadla pak vítají diváky další postavy z inscenace a hraje živá hudba. Člověka takové přivítání vtáhne do děje a ples může začít.
Divadlo: Hoří, má panenko!
Režie: Petr Novotný
Scéna: Ivo Žídek
Kostýmy: Roman Šolc
Dramaturgie: Jana Uherová
Hudební spolupráce: Radek Škeřík
Obsazení: Zdeněk Rumpík, Jindra Janoušková, Petr Dohnal, Veronika Macková, Josef Pejchal, Milan Němec, Ludmila Mecerodová, Jiří Kalužný, Lída Vlášková, Alexandr Postler, Dagmar Novotná, Martina Sikorová, Jan Musil, Martin Mejzlík, Martina Mejzlíková, Tomáš Lněnička, Romana Chvalová, Vlastimil Čaněk j. h., Jan Hyhlík, Radek Žák, Josef Láska, Eliška Dohnalová j. h. nebo Barbora Goldmannová j. h., Barbora Haláková j. h., Marie Kopecká j. h., Lucie Ptáčková , Vladimír Chmelař, Lukáš Kopecký a David Hovorka, kapela Škéřovanka, Radek Škeřík j. h. nebo Jiří Kožnar j. h., Milan Boháč j. h. nebo Tomáš Mucha j. h., Milena Dobrovolná j. h., Karla Kotalová j. h.
Inspice: Martina Mejzlíková
Nápověda: Naďa Krůlová
Autor fotografií: Michal Klíma
www.vcd.cz
