Když divadlo, tak pořádně! Na scénu v Mahenově divadle se nastěhovala rovnou celá vesnice. Želary, které z mapy zmizely dřív, než se na ni vůbec stihly dostat. Želary pulsující silnými osudy, lidskými chybami a nečekaným štěstím. Želary, které si svůj potlesk zasloužily po právu.
Herce Národního divadla potkáváme v prostředí maloměsta už po několikáté a stejně jako v Petrolejových lampách nebo Sekalovi dokazují, že zápas s jeho svébytnou atmosférou jim vůbec nedělá potíž. Malicherné půtky, snaha urvat tu správnou partii i těžké hříchy minulosti, které souží duši a začínají nést své zkažené ovoce. Želary vás posadí do vlaku, který se prožene těmito stanicemi jako o závod.
Ústřední příběh vypráví o brněnské studentce medicíny, která za války musela prchnout do vzdálených Želar, aby se uchránila před pronásledováním Němci. Aby její krytí bylo dokonalé, vezme si za manžela prostého siláka Jozu, který byl v Brně jejím pacientem a změní si jméno. Mezi zdánlivě zcela odlišnými lidmi vznikne silné a vášnivé pouto, které zpřetrhá až smrt. Kolem manželů se ale hemží celá vesnice, ve které snad není nikdo, kdo by si nenesl svůj příslovečný kříž. O zábavu a pláč je tedy postaráno. Zvlášť, když kořalka teče a válka se vesnici zatím vyhýbá. Hořkou slinu na jazyk přinesou až ruští osvoboditelé…
Magdaléna Tkačíková byla v roli Jozovy Hanky úžasná. Uštěpačná, racionální, zvídavá a přirozená. Jozu hrál miláček brněnského publika, Petr Halberstadt, jehož výkon je standardně vždy výborný. Role oddaných manželů mu na divadelních prknech svědčí, jak jsme se ostatně mohli přesvědčit už třeba v Paní z moře nebo Bohovi masakru. Herce po celou dobu provázely smyčce hrající tesknou i skočnou hudbu.
Scéna byla celé představení neměnná, čímž umožňovala hře plynout bez velkých a otravných přestávek potřebných ke změně kulis. Vlakový vagon posloužil jako světnice, hospoda i nevěstinec a svažující se scéna utvářela několik rovin, které se vzájemně nerušily. Svatební kostým Hanky s výraznými rudými doplňky byl bonbonkem pro oko. Do léta vás čekají ještě dvě reprízy a v příští sezóně několik dalších. Vyrazte za kulturou a nechce se odvézt do téhle pohraniční vesničky.
Divadlo: Želary
Autor: Květa Legátová, Dodo Gombár
Režie: Dodo Gombár
Dramaturgie: Martin Sládeček
Scéna: Lucie Labajová
Kostýmy: Hana Knotková
Hudba: David Rotter
Osoby a obsazení: Eliška: Magdaléna Tkačíková // Josef Janda: Petr Halberstadt // Slávek: Petr Németh j. h. // Madlenka: Annette Nesvadbová // Marenina Irča: Jana Štvrtecká // Eda: Pavel Doucek // Lucka Vojničová: Marie Durnová // Žeňa: Hana Tomáš Briešťanská // Honza (Šašek): Václav Veselý // Vratislav Lipka: Štěpán Kaminský // Vojta Juriga: Martin Veselý // Arnoštek: Jakub Šafránek // Zuzanka Gorčíková: Klára Apolenářová // Hospodský Látal: Jaroslav Kuneš // Kněz : Martin Siničák // Zdeněk Tkáč, učitel: Bedřich Výtisk // Doktor Beníček: David Kaloč // Juliška: Anna Stropnická j. h. // Inženýr Šelda: Josef Králík j. h. // Běta Látalová: Tereza Groszmannová // Poručík: Vratislav Běčák j. h. // Generál/Důstojník: Roman Nevěčný // Pavel Juriga: Martin Sláma // Kovář: Jan Grygar // Kůžkař Mráz: Jaroslav Dostál // Michal, strýc Lipky: Michal Bumbálek
www.ndbrno.cz
