Už po dvacáté osmé zamrkaly Zlatý voči ve prospěch pražských studentů audiovize. Soutěžní festival představil studentskou tvorbu v pěti sekcích. Ústřední téma BIZÁR však bylo příznačné pro všechny filmy napříč programem.

Dvoudenní soutěžní studentský festival Zlatý voči pořádají studenti oboru Filmová studia Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze a představuje tvorbu nejen českých, ale i zahraničních studentů teoretických filmových škol. Mezi tvůrci promítaných filmů najdete studenty CUNI, MUNI, UPOL, ale také CAS FAMU jakožto teoretické katedry praktické filmové školy.


Festival zároveň uděluje několik cen; kromě hlavní ceny festivalu mohou tvůrci získat také diváckou cenu, cenu za nejlepší avantgardní počin, cenu za nejlepší audiovizuální esej a nejlepší dokumentární snímek.


V letošních sekcích se Zlatý voči věnovaly například problematice AI ve speciální sekci sdružující filmy zaměřené na fenomén moderní technologie čím dál tím více se zakořeňující v každodenním životě člověka. Filmy této sekce mohly být buďto částečně tvořeny umělou inteligencí, nebo o ní pojednávat. Tato sekce byla doplněnou přednáškou Ondřeje Hracha, spoluzakladatelem spolku Aignos, která se věnuje vzdělávání v tématu umělé inteligence.

V programu také hrál velkou roli motiv místa a genia loci, po němž se jmenuje jedna ze sekcí. Sekce přibližuje ve svých filmech řadu společenských, politických i environmentálních témat drtících společnost. Dotkli jsme se tak společně s autory jejich postoji k přírodě, kulturním a genderovým bariérám a dalším otázkám.

Mimo filmový program se návštěvníci festivalu mohli účastnit například debaty o letech devadesátých, ve které vzpomínala filmová publicistka Alena Prokopová spolu s hudebním kritikem Pavlem Klusákem a kurátorem Eugenem Liškou nejen na filmovou tvorbu dané doby, ale taktéž na devadesátkovou filmovou kritiku a porevoluční změny v životě běžného občana. V debatě s názvem Slepé skvrny se sešla novinářka Táňa Zabloudilová s dokumentaristkou Apolenou Rychlíkovou, režisérkou Kateřinou Kořínkovou a režisérem Tomaszem Winskim, aby rokovali o tématech, jež je v soudobé tvorbě stále náročné a místy i kontroverzní zobrazovat.




