V pražském Centru současného umění DOX proběhla závěrečná akce prvního ročníku Ceny literární kritiky. Z trojic nominovaných v kategoriích poezie a próza zvolila odborná kolegia konečné vítěze – Irynu Zahladko za sbírku Jak se líčit v nemoci a Emmu Kausc za román Narušení děje.
Cena literární kritiky vznikla z iniciativy literárních časopisů A2, Host, Souvislosti, revue Prostor a Tvar. Záměrem jejích zakladatelů bylo zaplnit mezeru v oblasti české literatury, kde cena kritiky doposud chyběla, a vnést do veřejného prostoru kritické debaty o literatuře. Dvě pětičlenné poroty obou kategorií se od loňského září průběžně scházely na veřejných debatách pořádaných v různých městech České republiky, aby hovořily o přečtených dílech a důkladně osvětlily svá hodnoticí kritéria.
Právě transparentnost hodnocení je tím, čím se Cena literární kritiky zásadně liší od zavedených literárních cen, zejména od Magnesie Litery. Konečně i na samotném závěrečném vyhlášení Ceny se ke slovu dostali porotci, aby ještě naposledy okomentovali kritéria, dle kterých vznikly tříčlenné nominace v kategoriích poezie a próza.
Knihy, které přežijí svůj okamžik
Literární kritik a vědec Jiří Zizler vytknul ve svém komentáři vlastnosti, které byly určující při výběru trojice nominovaných v poezii: „Vybírali jsme zejména silné svědectví a knihy, které byly velmi soudržné. Myslím, že jsme vybrali tři tituly, které přežijí svůj okamžik, to znamená, že vyhrají souboj s časem.“ Tuto představu nejlépe naplnily básnířky Iryna Zahladko se sbírkou Jak se líčit v nemoci, Lenka Chýle se sbírkou Raná/Deník pastýřky a Yveta Shanfeldová svojí Výstavou posedlostí.
Z hlasování odborného kolegia nakonec jako vítězka vzešla v Česku žijící Ukrajinka Iryna Zahladko, jejíž sbírka kombinuje traumatizující zážitek války na Ukrajině a zkušenost s onemocněním rakovinou. Nově jmenovaná držitelka Ceny ve své děkovné řeči neopomněla vyzdvihnout kvalitu básnických sbírek nominovaných konkurentek: „Nebyla bych překvapená, kdyby tuto cenu dostala i nějaká jiná ze sbírek, protože myslím, že žádná z nich není horší nebo lepší.“
Pocit a nic víc
Porotci prozaické kategorie Marta Ljubková a Petr A. Bílek se shodli na tom, že přes veškerou jejich literárněvědnou erudici byl tím nejdůležitějším kritériem hodnocení pocit, který ze čtení knihy mají. „Půl roku se nějak snažíte kritéria zformulovat, ale nakonec dospějete k tomu, že v tom díle musí prostě člověk rád čtenářsky být. Zní to banálně, ale zároveň je na tom něco hluboce pravdivého,“ shrnula svoji představu Ljubková.
Ze tří nominovaných debutových románů byla v konkurenci Kristiny Hamplové a Miroslava Hlauča kolegiem oceněna Emma Kausc za autofikční román Narušení děje. Ta stejně jako básnířka Iryna Zahladko obdržela jako odměnu obraz vytvořený Krištofem Kinterou, 50 tisíc korun a rezidenční pobyt v Mikulově.
Ve svém projevu vítězka prozaické kategorie zdůraznila význam Ceny literární kritiky spočívající v její schopnosti vnést literaturu do veřejného prostoru. Právě tento aspekt celého projektu Ceny lze považovat za to nejdůležitější. Veřejné debaty, kritické texty na stránkách literárních časopisů a spolupráce napříč českou sférou literární kritiky, to vše přináší impuls, který česká literární scéna potřebovala. Literatura se tak stává živým aktuálním tématem, ať už se držitelem Ceny literární kritiky stane kdokoliv.
