Film Avengers: Infinity War. To nejlepší až nakonec

Navzdory rozporuplným očekáváním Avengers: Infinity War úspěšně naplňuje vše, co bylo slíbeno, ba víc. Je to film, jenž slouží jako důstojné a smysluplné završení deset let budovaného filmového univerza, aniž by se choval předvídatelně či prvoplánově. Jak se říká, to nejlepší má přijít až nakonec.

Věřte tomu, nebo ne, ale Marvelu se konečně podařilo natočit skutečně dobrý film. Vlastně mezi jeho snímky vůbec nemá konkurenci a jako dílo je cenný i mimo hranice superhero žánru, který se až na výjimky kvalitními kusy zrovna neproslavil. Vlastně bych se nebál říci, že po výjimečných snímcích Watchmen a The Dark Knight jde o třetí nejlepší superhrdinský film, co kdy vyšel.

Proč je tak dobrým, ptáte se? Opomineme zde očividnou kvalitu audiovizuálního zpracování, jež je už dnes v podstatě pro hollywoodské trháky samozřejmostí, a raději se zaměříme na způsob, jakým film pracuje s dějem.

Bohužel z pochopitelných důvodů nemohu nic říci o závěrečném brutálním dějovém zvratu, který je hlavním důvodem, proč Infinity War považuji za tak dobrý film, ač bych o tom rád popsal mnoho stran. Naštěstí má film ale i další aspekty, na které se můžeme zaměřit.

Jako první bych zde rád vyzdvihl skutečnost, že se Infinity War podařilo odvrátit asi největší obavu, která se ohledně tohoto filmu mezi fanoušky vyskytovala, tedy že se tvůrcům nepodaří smysluplně svést dohromady skoro třicet postav z předcházejících filmů, jež v nových Avengers vystupují. Je velmi příjemným překvapením, že se to podařilo skvěle, a navíc je ještě uvedeno několik postav nových, které také dostanou svůj prostor.

Za tento úspěch snímek nepochybně vděčí rozhodnutí rozdělit postavy do několika skupin, které budou následně operovat v podstatě samostatně v rámci své vlastní dějové linie. Tím je udržena přehlednost, ale zároveň se jednotlivé postavy uvnitř své skupiny mohou pořádně projevit. Film je navíc vystavěn tak, že se ony linie přirozeně odvíjejí jedna od druhé a jako celek zcela přesně (ač s jistým, velmi krátkým časovým odstupem) navazují na konec filmu Thor: Ragnarok a jemuž v rámci posloupnosti marvelovského univerza předchází.

Druhým velkým kladem Infinity War je, že se na rozdíl od zbytku marvelovek nebojí krve. Od začátku až do konce umírají postavy, některé z nich i dost důležité pro univerzum jako celek. Nejde ale o smrti pro smrti samotné, nýbrž o promyšlené posunovače děje a dotvářeče atmosféry. Film tak i přes své – pro Marvel typické – samozřejmé vtipkování, získává o dost temnější atmosféru, což značně napomáhá pocitu fatálnosti a beznadějnosti celé situace.

Když už mluvím o postavách, musím zmínit i tu nejlepší ze všech – Thana, hlavního záporáka, jehož temná hrozba visela nad marvelovským univerzem už po celé roky. Ten se nyní konečně ukazuje v plné síle a je přesně tím, na koho jsme tak dlouho dychtivě čekali. MCU má zásadní zlozvyk zaplňovat své filmy dvoudimenzionálními padouchy, jejichž jména i tváře divák zapomene deset kroků od východu z kina. Thanos takovým zloduchem není. Má jasnou, postupně se odkrývající, propracovanou i smysluplnou motivaci, city, se kterými se musí vypořádat, minulost, jež směřuje jeho kroky. I menší záporné postavy, které utvářejí jeho skupinu a pronásledují hrdiny, jsou skvěle navržené a zapamatovatelné.

Nenechte se ovšem zmást. Že je Infinity War nejlepším filmem Marvelu, neznamená, že nemá svoje chyby. Děj je místy zkratkovitý a divák si musí částečně domyslet, co se postavám stalo v době chronologicky před jeho začátkem (tedy po minulých filmech MCU). Několika dějotvarů je použito až příliš (deus ex machina, oblíbený to nešvar hollywoodských scénáristů; rovněž se třikrát stane, že někdo někomu vyhrožuje, že pokud ten, komu je vyhrožováno, něco neudělá, některý z jeho blízkých zemře), moc a bojové schopnosti postav se mění podle toho, jak to děj zrovna vyžaduje, humor občas drhne, a tak dále… Nejvíce snímku nepochybně ubližuje, že bez znalosti předchozích částí zasazených do marvelovského světa v podstatě nedává smysl.

Nic z toho však není natolik zásadní, aby to ohrozilo dílo z celkového hlediska.
Avengers: Infinity War je tak filmem sice ne dokonalým, avšak přesto díky svému provedení a především konci cenným a hodnotným.
A nebojte se, on to Marvel zase dalším filmem zkazí.