Před dvěma lety přijeli odehrát svůj fantastický počin Zaba, tentokrát bylo v playlistu i pár songů z aktuálního alba How To Be A Human Being. Čtveřice Glass Animals dospívá, ale asi směřuje někam, kam si fanoušek „Zaby“ nepřeje.
Je to ohromný rozdíl. Když si pustíte desku Zaba z vinylky, slyšíte dunivé tóny a podmanivý sametový hlas, naskakuje vám husí kůže a lehce se, jako při psaní tohoto textu, pohybujete ze strany na stranu. Když pak na kapelu docela dlouho čekáte obklíčeni rojem pištících fanynek a na pódium se přiřítí frontman stylem „tak si tu uděláme jakože párty a pěkně to rozjedem“ a k tomu vás nová deska nebaví, říkáte si, kam se to kouzlo vytratilo.
Od úvodních Premade Sandwiches a Life Itself se zpěvák Dave skoro nezastavil. Pobíhal sem a tam a tam a sem. A to bylo právě to, co mě osobně vadilo nejvíc. Black Mambo nezněla tak lehce a sexy, Walla Walla zapadla, skladbě Hazey navozená atmosféra taky moc neprospěla.
Po „Zaba“ setu přišel čas pro novou kytarovku Poplar Street, následovanou The Other Side Of Paradise. Všichni se vlnili, mobily svítily až do zadních řad a chodilo se pít a kouřit. Jenže se ozvaly první tóny Gooey a zase bylo vše v pořádku a na svém místě. K tomu sborový zpěv, až tuhla krev v žilách. Take A Slice zněla hodně ostře a spolu s Toes a Cocoa Hooves nasadily večeru zlatou korunu.
A celkový dojem? Nebýt originálních melodií a aranží z už několikrát zmiňovaného alba Zaba, všechno by to splývalo dohromady a znělo na jedno brdo.
