Ve čtvrtek 9. března jste mohli v Paláci Akropolis zažít tři zpěváky, tři různé hudební žánry a tři naprosto odlišné nálady.
Hudební koktejl obsahoval irské blues Davida Hopea, vokální orgie novozélandského berlíňana Grahama Candyho a loučení s minulostí českých Portless.
Statný Ir David Hope to možná ani nečekal, já osobně tedy taky ne, ale jestli ve chvíli, kdy přišel na pódium, bylo v sále deset lidí, bylo to moc. Ale všichni do jednoho jsme se snažili mu ta tklivá blues s kytarou zpříjemnit.
V pozici hosta neurazil, ale také ani nenavnadil na hlavní hvězdu večera. I když… k tomu se vrátím později. Když subtilní klučina přicházel na pódium a gestikuloval, vyzývajíc k aplausu, velkých ovací se nedočkal. A to to byl sám velký malý Graham Candy! Ale jak fanoušci postupně přicházeli, zvedala se i úroveň a nálada, Graham byl nadšený, smál se a zpíval jako o život. A ty jeho oči! To bylo pokoukání.
Překvápkem byla zbrusu nová píseň Silence a cover Pumped Up Kicks. Každopádně jestli jste ještě neviděli a neslyšeli písně tohoto Novozélanďana, který momentálně žije v Berlíně, napravte to. V takřka komorní úpravách zazněly hity jako Back Into It a Holding Up Balloons, které mají jen na YouTube skoro milion views. Ve čtvrtek v Akropoli totiž vystupoval týpek hostující u Parov Stelara, sbírá úspěchy ve formaci Alle Farben, která je snad ještě slavnější než on sám! Lidi, kde jste byli?!
Krátce před devátou hudební harcovníci loučící se s repertoárem bývalých Support Lesbiens v čele s očividně zpruzelým Kryštofem Michalem vytáhli z útrob Akropole i svého posledního fanouška. Mně na krk dýchali dva a hlasitě si pokrkávali. Takže. Od Portless jsme slyšeli skoro všechny hity Support Lesbiens. Doteď si nejsem jistá, zda z pódia byl cítit smutek, ironie nebo pohrdání minulostí. Menší vlna nadšení se u kapely zvedla s příchodem rappera Henry D, kterého uslyšíme i na nové desce. Prý to bude návrat k tvrdšímu stylu s příměsí rapu. Podle odehraných hudebních ukázek to ale nebude nic objevného.
Byla to ten večer podivná hudební kombinace a ani teď mi není jasný záměr pořadatelů. Ale jedním si jistá jsem – ten, jehož muzika je současná, trendy, barevná a světová, je Graham Candy. On byl hlavní hvězdou večera, na kterou ale skoro nikdo nepřišel.
