Veškerá kultura je na nějaký čas opět u ledu, a tak nezbývá než se zase ponořit do četby. Výběr knih z nakladatelství Albatros Media tentokrát přesně vystihuje současnou pochmurnou náladu související nejen s ročním obdobím, ale také se stále přetrvávající krizí. Nabídneme vám van Goghův životopisný román, společnost mrzutého Joela Monreoa, traumatizovanou Vannesu Wye a další hrdiny letošního podzimu.
Dan Mooney – Poslední neuvěřitelné dobrodružství pana Monroea
Dispečer letového provozu Dan Mooney se svou prvotinou Me, Myself and Them zařadil mezi současné spisovatele, kteří vzbuzují zájem. Čím se od záplavy dalších knih odlišuje? Tématem duševního zdraví a černým humorem, který Mooney svádí na své rodiště v irském Limericku, přičemž k dobru přidává následující historku: jeden z jeho přátel se pokusil spáchat sebevraždu skokem z mostu. Naneštěstí ale byl zrovna odliv, a tak „jen“ zapadl do bahna a zlomil si obě nohy. Přátelé mu pak jako dárek koupili kalendář, v němž zakroužkovali časy přílivů a odlivů. Trochu drsné, ale Mooney si díky tomu uvědomil, že téma duševního zdraví lze otevřít i s dostatečnou dávkou nadsázky a s humorem, a přesto jej stále brát vážně.
K českým čtenářům se dostává druhý Mooneyho román s názvem Poslední neuvěřitelné dobrodružství pana Monroea (v originále The Great Unexpected). Hlavním hrdinou je šestasedmdesátiletý Joel Monroe, kterého po smrti jeho ženy Lucey i následného spolubydlícího na pokoji v domově důchodců, omrzel život. Rozhodl se proto, že nebude čekat, až si pro něj zubatá přijde, ale vyrazí jí naproti. Spiklencem v jeho plánu se stane nový spolubydlící Frank Adams, béčkový herec s pseudonymem Frank de Selby.
Vzhledem k hlavní postavě, břitkému humoru a stylu psaní nelze nevzpomenout Jonassonova Stoletého staříka. Joel Monroe je oproti Allanu Karlssonovi starý mrzout, ale z obou knih čiší energie a nadhled na téma stáří. Že Mooneyho kniha neslouží jen k pobavení, ale k hlubšímu zamyšlení, dokládají otázky k zahájení diskuze na konci příběhu. Přesto můžete Poslední neuvěřitelné dobrodružství pana Monroea pojmout jako čistě oddechový román, se kterým strávíte několik příjemných chvil.
Hana Švejnohová – Mrcha jemně uzená
Hana Švějnohová se dostala od divadelního herectví přes rozhlasové vysílání až k psaní. Ačkoli básničky a fejetony píše již od mládí, teprve nyní vyšel její první román nazvaný Mrcha jemně uzená. A rozhodně nečekejte žádnou červenou knihovnu, spíš přesně naopak.
Hlavní hrdinkou je Helena, herečka v důchodu, která přetáčí svůj život zpátky jako kazetu, aby nám jej pustila od samého začátku. Jsme svědky její první sexuální zkušenosti ještě než jí bylo patnáct let, jejího prvního manželství s ředitelem oblastního divadla i jejího prvního rozvodu. A pak i druhého, to když se bezhlavě zamilovala do ženatého Huberta. Hubert se sice rozvedl, ale vztah se svou ženou neukončil. A to ani po dlouhých třiceti letech manželství, které s ním Helena strávila. Proč? Kvůli finančnímu zázemí? Protože se nechtěla již potřetí rozvádět? Protože Huberta i přese všechno stále miluje? Život je někdy příliš složitý, aby poskytl jednoznačné odpovědi na podobné otázky.
Mrcha jemně uzená je románem pro ženy, který bourá zažitá klišé. Žádná láska až za hrob, naopak s věkem přichází jisté vystřízlivění nejen z manželství, ale ze života celkově. Možná i určitá únava. Jenže na druhé straně jsou silní spoluhráči, které tvoří zvyk a obava z osamělosti. I přes občasnou vážnější notu si román zachovává až do konce svou lehkost. Však Helena si s nevěrným Hubertem nakonec po svém poradí.
Kate Elizabeth Russell – Má temná Vanessa
Román je letošním debutem americké autorky, kterým vzbudila značný rozruch. Autorka se do jisté míry inspirovala Nabokovou Lolitou, do karet jí ovšem nahrála také kampaň MeToo. Má temná Vanessa totiž popisuje traumatizující sexuální vztah mezi patnáctiletou Vanessou Wye a dvaačtyřicetiletým učitelem angličtiny Jacobem Stranem. O rozruch se postarala další americká spisovatelka Wendy C. Oritz, když na svém Twitteru uvedla, že příběh knihy Má temná Vanessa zní velmi podobně jako její Excavation z roku 2014. A nezapomněla si rýpnout, že kolegyni se dostává většího ohlasu, protože je běloška. Obě knihy se sice zabývají tématem mezigeneračního zneužívání učitelem, odborníci však známky plagiátorství neobjevili. Přesto Kate Elizabeth přiznala, že částečně vychází i z vlastní zkušenosti, ač to v předmluvě důrazně a několikrát popírá.
Vypravěčem je sama Vanessa, která v příběhu skáče mezi lety 2000, kdy chodila na školu v Browicku a navázala vztah se svým učitelem, a 2007 a 2017, kdy ani po ukončení školy nezpřetrhala veškeré vazby se Stranem. Ač jí doposud nepřišlo zcela na mysl, že by ji (bývalý) učitel jen zneužíval, obvinění jednou z žaček, která se Vanesse ozvala, aby potvrdila její verzi, donutí hlavní hrdinku celou životní epizodu zrekapitulovat a podívat se na ni novou optikou. Byla to pravá láska (pro ni navíc první), nebo si to jen namlouvala a opravdu ji starší muž vmanipuloval do pasti, aniž by to sama postřehla?
Kate Elizabeth Russel rozhodně nechodí okolo tématu po špičkách, ale servíruje hořké, bolestné a občas i skutečně odporné čtení odhalující emocionální nezralost teenagerů, která může být nenávratně poškozena a ovlivnit jejich následující život. Jako Vanesse, která ani o 17 let později není schopná normálního stavu a k lepší náladě si vypomáhá drogami a alkoholem. Čtenář je svědkem opakovaného znásilnění, což si však Vanessa v bouři svých hormonů lačnících po sexu neuvědomuje. Týrání se prolíná s milostným příběhem ve svižném vyprávění poněkud nespolehlivé vypravěčky, která si některé vzpomínky stále naivně idealizuje.
Petra Podolová – Futurum
Petra Podolová se zúčastnila 3. ročníku literární soutěže Hvězda inkoustu, kterou pořádá nakladatelství Albatros Media, a zvítězila. Tématem daného ročníku byla Praha 2120, a tak autorka vytvořila postapokalyptické fantasy s rozbořenými kulisami hlavního města.
Vltava vyschla, z Hradu zbyly ruiny, na Petříně se usadilo cosi nekalého a mrtví se válí v ulicích. Jenom U Fleků to pořád žije. Jo a abychom nezapomněli – venku si postavy přetahují přes nos a ústa šátky. Až na pár podrobností to může připomínat současnou „apokalypsu“, což autorka před rokem nemohla ani tušit. Určitá, byť nepatrná podobnost s dnešní realitou však činí knihu ještě zajímavější.
Hlavními hrdiny románu jsou Dam a Dany. Zatímco Dam přežívá na nebezpečných ulicích Prahy a hledá svou Dany, ta by měla být mrtvá nebo aspoň pohřešovaná. A přesto se před ním jednoho dne zjeví jako by se nechumelilo, jen se zamlženými vzpomínkami. Postupně však společně rozkryjí, že na povídačkách o démonických postavách, které sbírají mrtvé a cosi s nimi dělají, něco je. Dam těmto pohádkám nevěřil, ale najednou se objeví Dany a společně se snaží nejen celou záhadu rozluštit, ale také porazit tajemného padoucha, aby zbytky Pražanů mohly přežít.
Autorka se neobtěžuje s rozsáhlejším úvodem a čtenář si tak může jen domýšlet, co se asi s Prahou stalo, že dopadla takto (ačkoli v současné situaci už tolik fantazie nepotřebuje). Místo postupného vpravování do příběhu nás Petra Podolová vrhne do zápletky rovnýma nohama a nedopřeje nám chvíli oddechu. Děj se svíjí jako klubko hadů – někde se více zamotá, jinde zase trochu rozplete. Udržuje čtenáře ve střehu a zároveň v nevědomosti, které z postav fandit a z koho se vyklube další padouch. Na mladou autorku, jež vyhrála literární soutěž, se jedná o skutečně vyzrálou prvotinu.
Jiří Žák – Já, Vincent
Život Vincenta van Gogha byl zpracován už bezpočtukrát. V knižní i filmové podobě. Animovaný, respektive malovaný film S láskou Vincent (Loving Vincent) dokonce získal nominaci na Oscara. I přes mnohá existující zpracování van Goghův život stále fascinuje, a to jak milovníky umění, tak samotné autory děl. Jedním z nich je i Jiří Žák, spisovatel, překladatel z francouzštiny a herec souboru Divadla na Vinohradech. Jeho téměř 500stránkový román pojednává o tom, co jsme četli již tolikrát – o životě slavného malíře Vincenta van Gogha.
A přesto kniha Já, Vincent není stejná jako ty, které jsme doposud četli. Tak především, jde o román, nikoli odbornou nebo populárně naučnou publikaci. Autor proto přiznává, že některé výjevy z knihy jsou smyšlené nebo časově prohozené, aby co nejlépe vyhovovaly potřebám beletrie. Ač jde o poměrně úctyhodnou bichli, díky velkému množství dialogů a dopisů, které si Vincent vyměňoval zejména se svým bratrem, stránky rychle ubývají.
Jiří Žák se neostýchá ani před temnějšími stránkami malířovy osobnosti, mezi něž patří láska k absintu v kombinaci s jeho psychickými poruchami a záchvaty. S ohledem na vyprávění v první osobě vznikl syrový román, při jehož čtení budete mít pocit určité naléhavosti. Zvláště když víte, že van Goghův život skoční tragicky a že tomu nelze nijak zabránit, nijak jeho osud přepsat.
Všechny knihy zakoupíte na stránkách www.albatrosmedia.cz.