Cizinec: dávka nihilismu přímo do vašich sluchátek

Nejznámější dílo francouzského spisovatele Alberta Camuse vám jistě předhazovali ve škole na hodinách českého jazyka.

Ale četli jste z něj někdy víc, než jen krátký výtah na internetu těsně před maturitou?

Pokud ne, pojďte to napravit s pomocí audioknihy od vydavatelství Tympánum. Slibuji, že nebudete zklamaní.

Kritici dílo popisují jako stěžejní pilíř existencionalismu. To je hezké. Ale čím je Cizinec tak jedinečný, že si zaslouží vaši pozornost? Úředník Meursault navštíví pohřeb svojí matky, začne si románek s dívkou Marií a na pláži zastřelí muže. Na těchto událostech lze postavit jak detektivní příběh, tak romantickou novelu. Albert Camus přišel s něčím zcela jiným – s pohledem do hlavy člověka, který se vymyká všemu, co zahrnuje slůvko normální.

Samozřejmě můžeme pochválit fakt, že se jedná o výbornou reflexi soudobé společnosti, odsuzování všeho odlišného a podobně. Osobně ale považuji za hlavní devízu knihy její přímočarost a upřímnost. Tím, že příběh odměřeně vypráví sám Meursault a dovoluje nám tak sledovat své myšlenky, nám otevírá zcela novou perspektivu. S hrdinou se těžko ztotožníme. Dokážeme však pochopit, proč jednal, tak jak jednal. Protože Meursault nelže. Říká pravdu i v případě, že mu může uškodit. Jestli vás aspoň trošku láká psychologie, kniha vás zaujme.

Postava Meursaulta, která by jinde byla vydávána za padoucha, zde přechází spíše do oběti společenských norem. Obzvlášť silnou scénou jsou jednotlivá slyšení u soudu, kdy se ukazuje určitá absurdita lidského očekávání, etiky a hodnot. Meursaultovi je neustále předhazováno, že na pohřbu svojí matky nebrečel a hned druhý den navázal nemanželský poměr s dívkou Marií. Za toto jednání je pranýřován, jako by se jednalo o kdovíjaký hřích. Autor dobře ukazuje, jak hloupé je někoho soudit za doličné citové prožívání a způsob uvažování.

Nahrávka má necelé čtyři hodiny a Jiří Dědeček je šikovný vypravěč. Během poslechu vám přijde samozřejmé, že celou dobu mluví samotný Meursault. Natolik jeho hlas postrádá falešné emoce. Přebal od Ondřeje Fučíka není zrovna nápaditý, ale k samotnému dílu se hodí. Zakoupením této audioknihy přispějete na rozvoj audiofondu pro zrakově postižené. To docela ujde, co vy na to?