- Reklama -

Nový cirkus. Neuvěřitelné fyzické výkony, salta a další akrobacie. To vše k němu patří, ale i nový cirkus se vyvíjí a hledá nové formy. Tak se tento žánr více přibližuje k divadlu, má čitelnější příběhovou linku a nejde jen již o ukázky fyzické zdatnosti. Obdobně tak činí i tvůrci nové inscenace Cirku La Putyka Batacchio.

V jednoduchosti je krása a méně je někdy více. Těchto dvou lidových mouder se zřejmě držel Maksim Komaro – Batacchio není 70 minutami akrobacie, ale dobře promyšlenou inscenací s čitelným obsahem. Ačkoli se různých kousků divák také dočká, nejsou uspěchané, přirozeně vygradují s představením a nepůsobí, že jsou tam jen proto, že se to od nového cirkusu očekává. Značný prostor je věnován divadelnímu pojetí inscenace, obrazivosti a vyprávění příběhu. Finský režisér Maksim Komaro s La Putykou již spolupracoval na inscenacích Slapstick Sonata a Play. Batacchio je inscenací pro zakládající členy souboru, na jevišti tak uvidíme sedm herců a akrobatů, kteří v La Putyce působí od jejího začátku.

Podobně jako Roots se i Batacchio vrací do minulosti a nechává se inspirovat poetikou starých kočovných divadelních společností. V představení tak vidíme pestrou směs akrobacie, kouzelnických triků a klauniád. Celé představení je rozsekáno do krátkých, spíše divadelních scének, obrazů, ve kterých vyniká herecký talent Vojtěcha Fülepa a Anny Schmidtmajerové. Ostatní pak ohromují artistickými čísly, především pak svými kousky s teeterboardem.

Jednotlivé scénky jsou odděleny, i když ne zcela striktně, stane se, že jeden účinkující musí vyhnat jiného, aby se mu do jeho výstupu následně připletl třetí. Přesto je jasně čitelné, kdy končí jeden obraz a začíná další. Jednak se střídají různé styly a jednak se scéna vždy zahalí oponou. Ta však nemá za úkol jen skrýt jeviště, než se herci nachystají na další vystoupení, ale je i užitečnou rekvizitou. Těch ostatně herci vyžívají dost, zaujme, že se jedná o naprosto obyčejné předměty jako koště, kýbl a podobně. Co s nimi však dokážou, je obdivuhodné.

Hudba Jana Balcara skvěle dokresluje dění na jevišti. Podle potřeby je dynamická nebo tklivá. Neruší, naopak perfektně zapadá a doplňuje celkový dojem z představení. Za naprosto dokonalé považuji kostýmy Kristiny Novákové Záveské, zvláště pak v závěru představení. Kdo by řekl, že černá krajka bude mužům tolik slušet? Kostýmy také odkazují k dávným dobám a commedii dell‘arte – v první scéně se objeví Vojtěch Fülep a Šárka Bočková v kostýmech, v nichž nápadně připomínají Harlekýna a Kolombínu.

Cirk La Putyka opět dokázal, že na české scéně zaujímá přední pozici mezi novocirkusovými companiemi. Stírá hranice, mění zažité vnímání nového cirkusu a posouvá celý žánr na české scéně dál.

 

Divadlo: Battachio

REŽIE: Maksim Komaro
OBSAZENÍ: Šárka Bočková, Michal Boltnar, Vojtěch Fülep, Daniel Komarov, Anna Schmidtmajerová, Alexandr Volný, Jiří Weissmann
CHOREOGRAFIE: Ilona Jäntti
SCÉNOGRAFIE: Hynek Dřízhal
KOSTÝMY A MAKE-UP: Kristina Nováková Záveská
HUDBA: Jan Balcar
SVĚTELNÝ DESIGN: Jan Mlčoch
ZVUKOVÝ DESIGN: Jan Středa
RIGGING, TECHNIKA: Jonáš Tichý
GRAFICKÝ DESIGN: Martin Sršeň
FOTO: Tomáš Třeštík
TRAILER: Jakub Jelen
PRODUKCE: David Ostružár
PRODUCENT: Cirk La Putyka
AUTOR FOTOGRAFIÍ: Martin Sršeň
www.jatka78.cz

PŘEHLED RECENZE
Režie/Dramaturgie
10
Zpracování
10
Výprava
10
Herecké výkony
10