Divadlo DISK vystřelilo do nové sezóny představením Cizinec hledá byt

Pražské divadlo DISK, které funguje v rámci DAMU, vešlo do letošní sezóny skutečně pravou nohou a hned s premiérou. Studenti Činohry se představili s již druhou absolventskou inscenací – tentokrát se ujali adaptace pozoruhodného románu Cizinec hledá byt z pera českého exilového autora Egona Hostovského. Příběhu tajemného doktora Marka, který putuje New Yorkem a marně hledá vhodný byt, místo, kde by se na čas usadil, zpracovali režisér Tomáš Loužný a dramaturgyně Kateřina Slezáková.

Pan Václav Marek je český lékař žijící v New Yorku. S těžkým kufrem putuje od bytu k bytu, od nájemce k nájemci. Jediným jeho požadavkem je klid, lože a stůl, u něhož by dokončil svou vědeckou práci. Markova tajemná a nenáročná osoba se však většinou střetává s nepochopením, a tak nikde moc dlouho nevydrží.

Nějakým způsobem vybočuje a to ostatní dráždí, znepokojuje. Ať už jde o jeho záhadné telefonáty s jakousi ženou, nebo zkrátka jen to, že o něm nikdo nic neví – pro ostatní je to podivný český emigrant. Doktor Marek je postupně čím dál víc zoufalý a čím dál více se přibližuje ke své přítelkyni, se kterou tak často telefonuje…

Román Egona Hostovského není interpretačně zrovna snadný a jeho převod na divadelní prkna by se mohl zdát poměrně obtížný. Velice snadno by se totiž jeho „hlavní poslání“ mohlo chytit za špatný konec. Tvůrci si s předlohou poradili ale velmi dobře a hru dokázali promísit i s románovou nadčasovostí, která nás může zavést například až do současné pražské bytové krize.

Jako první je třeba zvýraznit výborné herecké výkony. Studenti DAMU se ukázali jako velmi talentovaní a zruční herci v mnoha oblastech. Díky nim měla inscenace ten správný spád a vyvarovala se hluchým místům.

Ačkoliv se jedná o celkově pesimisticky laděný román, divadelní hra byla v mnoha místech prosvětlena drobným odlehčením, kde se diváci i zasmějí a díky němuž hra plyne bez škobrtnutí. Všemu tomu přispívá zajímavá scéna v centru s jedním pokojem/bytem, kde se postupně střídají veškeré postavy, a kam se doktor stále v kruhu vrací.

Nesmíme také zapomenout na skladby, v jejichž textech dominuje New York, a které jsou prostoupeny celou inscenací a navozují „americkou“ atmosféru.

Jediné, co lze vytknout, je upozaděný motiv telefonátů doktora Marka se záhadnou ženou. Na úkor toho pak závěr není tolik efektivní, jak by mohl být, a pro neznalce tohoto románu možná hůře pochopitelný. Nicméně i s touto drobností jde opravdu o divadelní senzaci a nelze nic než doporučit.