Po stopách něžného muže až do olomoucké Tramtarie

„Víš, ty jsi vážně skvělá holka! Ale myslím, že si zasloužíš někoho lepšího…“ Ohraná fráze, kterou bohužel alespoň jednou v životě slyšela či uslyší každá žena. Co ale pak? Opravdu se někde ve světě schovává „ten pravý“?

Něžná duše a velká romantická gesta k tomu? Stojí za to pustit se po jeho stopách? Na tyto otázky nám velmi humorným stylem odpoví vydařená komedie Vladislava Kracíka Po stopách něžného muže. Inscenace je uváděna na prknech olomouckého Divadla Tramtarie již od března minulého roku a pozor – stále je vyprodáno!

Tři muži se potkají na plovárně a dají se do řeči. I přestože je každý z nich jiného založení, zjistí, že je spojuje jeden velký globální problém. Ženy. První z nich má za sebou těžký rozchod a jeho ex se mu stále zjevuje a rozmlouvá s ním. Druhý je nepoučitelný sukničkář, který uhání holky na kočárek a svého malého syna. Poslední ze slavné trojice mužů má přítelkyni megeru, se kterou se horko těžko pokouší rozejít, ale místo toho ji nakonec nechtěně požádá o ruku. Jak to s těmi nešťastníky nakonec dopadne? Stane se alespoň z jednoho ten „něžný romantik“?

V současné době je o dobré divadelní komedie poměrně nouze. Vyhnout se při psaní scénáře přemíře humoru, ze kterého vzejdou nakonec spíš jen trapné vsuvky v ději, není asi lehké. V režii Vladislava Kracíka a dramaturgii Jiřího Šilberského však k ničemu takovému nedošlo. Vznikla opravdu povedená komedie ze života, kde se člověk směje od začátku do konce. A nesměje se jen protagonistům a kouskům, které vyvádějí. Smějí se i sami sobě, protože každý se v jednom z příběhů, které nám inscenace otevře, zaručeně najde.

Herecké výkony byly výborné, děj plynul, nedalo se nalézt žádné hluché místo. Komediální složka inscenace byla neotřelá, spíše pohladila, než že by nějak provokovala, což se určitě musí vyzdvihnout.
Také scéna byla velmi zdařile vyřešená. Prostředí plaveckého bazénu ještě více přispívalo k humorné linii představení. Například pro představu plavání herci leželi na stoličkách s kolečky a jezdili (plavali) tak v pomyslném bazénu. Byly přidány i všemožné zvukové efekty včetně muziky, která s příběhem takřka splynula.

Nejde o intelektuální zážitek, kdy odcházíte z divadla plni otázek a dohadů. Jde o příjemný oddechový večer, kdy odcházíte s tím, že život je opravdu jen jeden velký žert. A to je také občas potřeba!