Film Chicagský tribunál – Netflix útočí na Oskary

30. 10. 2020

319

V kinech ještě nějakou dobu nic nového neuvidíme, což Netflixu a dalším službám s online obsahem hraje do karet. Ačkoli ještě před lety žil Netflix hlavně z méně kvalitních projektů nebo překupoval práva na cizí filmy a seriály, v poslední době se tento trend mění. Netflix čím dál častěji nasazuje vlastní tvorbu, která se hravě vyrovná i konkurenci, a to včetně té největší, která posílá své filmy rovnou do kina. S novinkou s názvem Chicagský tribunál, která je inspirována skutečnými událostmi, se zdá, že by Netflix mohl dokonce usilovat i o Oskary.

O zábavu se vám postarají samá herecká esa

Nejnovější snímek ze stáje Netflixu je inspirován historickými událostmi z roku 1968, kdy se stovky a tisíce lidí sjíždí v Chicagu na protest proti válce ve Vietnamu.

Chicagský tribunál má jednu silnou zbraň, kterou na diváky vytasí hned v úvodu, a sice známé herecké tváře. Je možné, že jejich jména znát nebudete, ale jejich tváře vám budou povědomé a to stačí, abyste měli pocit, že tam hraje někdo známý a důležitý. Většina z herců má totiž za sebou už celou plejádu povedených filmů, ať už v hlavních či vedlejších rolích a nejeden z nich má doma Zlatý glób či dokonce Oskara. A jelikož se ceny domů nenosí za světoznámé Marvelovky nebo akční velkofilmy, nýbrž za kvalitní, často komorní dramata, můžete si být jisti, že po herecké stránce je film jedinečným klenotem, který nemíří na masy, ale spíš na znalce skutečné filmové kvality.

Poklidné drama s důrazem na autenticitu

Ačkoli se v dramatu neobjevují vyloženě vyhrocené momenty (možná až na jeden či dva okamžiky), snímek si přesto dokáže diváka udržet u obrazovek. Úroveň „napínavosti“ je totiž po celou dobu držena na určité hladině, která diváka donutí dívat se, aniž by se začínal nudit. Většina filmu se navíc odehrává v soudní síní a jako doplnění slouží pouze autentické prostřihy s dobovými fotografiemi či záběry, anebo samostatné scény, které filmově dokreslují děj. Při tom všem je příběh stále táhnut charismatem a hereckým umem jednotlivých představitelů, kdy je na první pohled patrná jejich jedinečnost a osobnostní členitost. Nalezneme zde vtipálky, zatvrzelé mudrlanty ale i tvrdohlavé choleriky.

Možná snímek mohl věnovat trochu více času rozboru, co jednotliví obvinění dělali mezi soudním líčením a ve svém osobním čase, kdy čekali na další sezení. Připravovali se? Sbírali důkazy? Nebo se oddávali svým neřestím a užívali si poslední dny na svobodě, kdyby soud neskončil v jejich prospěch? Tím nechci říct, že by se tomuto aspektu film vůbec nevěnoval, ale většinou jsou to jen krátké scény s pár dialogy, které se týkají hlavně procesu a předchozí demonstrace, která jejich stání u soudu spustila anebo se mluví a poukazuje na válku ve Vietnamu. Náhled do osobního života jednotlivých osobností je trošku upozaděn a myslím, že je to škoda. Naštěstí je vše vykompenzováno skvělou příběhovou linií přímo v soudní síni, která je snad jedna z nejlepších, jakou ve filmu kdy uvidíte.

Film totiž skvěle vykresluje nejen strastiplný příběh a podivné soudní machinace, ale i méně nápadnou stránku souboje mezi lidskostí a nařízeními. Jak právní, tak i státní zástupce chtějí udělat to, co považují za správné, ale zároveň se potýkají se zákeřnými mezerami v zákoně, nekompetentností soudce (kterého zde fenomenálně ztvárnil Frank Langella) nebo s přísnými nařízeními od svých šéfů.