Kde najít fantastická zvířata? To se nedozvíte. Film potěší atmosférou, bohužel ne příběhem

Po osmi filmech o Harrym Potterovi se autorka jejich knižních předloh rozhodla vrátit do světa čar a kouzel. Přišla proto rovnou se scénářem filmu Fantastická zvířata a kde je najít, který byl založen na stejnojmenné knize, která v českém vydání vyšla v roce 2002.

Kniha je ale pouze encyklopedie smyšlených magických zvířat, takže příběh pro film musel být vytvořen úplně od základu. Tak se Mlok Scamander (Eddie Redmayne) dostává roku 1926 do New Yorku. Útěk několika exemplářů z kufříku, v němž má schovaná zvířata z cest kolem světa, dá vzniknout událostem naprosto mimo jeho očekávání.

Děj začíná ve chvíli, kdy Mlok Scamander, mladý roztěkaný kouzelník, přijíždí do New Yorku. Poté, co mu z kufříku zmizí jedno ze zvířat, se rozehraje komický střet s nečarem (americký výraz pro mudlu) Jacobem Kowalskim (Dan Fogler). Nakonec si spolu kufříky nevědomky dokonce vymění. Mloka si všimne bystrozorka Magického kongresu Tina Goldsteinová (Katherine Waterston) a zatkne ho. Poté, co se zjistí, že došlo k záměně kufříků a nečar má ten plný magických tvorů, rozhodne se pomoci Mlokovi získat zavazadlo nazpět.

To se opravdu podaří, jenže několik tvorů z něj již stačilo uniknout. Kowalski je navíc jedním zvířetem zraněn a musí se na něj dohlížet, než se vyléčí. Tímto se nečar dostává do středu kouzelnického dobrodružství. V New Yorku se ale v tu dobu rozehrává ještě úplně jiný příběh. Příběh temné moci, která terorizuje obyvatele a ničí budovy.

Moci, která očividně není lidská. Hrozí tak odhalení kouzelnického světa a Magický kongres začne hledat příčinu této hrozby. Do hledáčku bystrozorů se dostane i Mlok Scamander, který musí udělat vše pro to, aby prokázal svou nevinu a New York před temnou silou zachránil.

Příběhově je tento film nudný a prázdný. Neidentifikovaná temná hrozba prohánějící se městem nestačí k dostatečné zápletce, hlavní antagonista nedostává moc prostoru a Mlok s celou svou partou se většinu filmu oddává spíše nahodilým humorným skečům než komplexnímu příběhu. Většina dějových zvratů je navíc předvídatelná, takže už po chvíli víte, kdo je hlavní záporák, kdo se do koho zakouká i jak se vyřeší, že všichni nečaři v New Yorku viděli na vlastní oči existenci kouzelníků.

Silnější částí filmu je humor, který ale stojí spíše na jednoduchých, hloupoučkých pointách. Rozverná Queenie (Alison Sudol), sestra Tiny, okatě flirtuje s Jacobem, který je natolik překvapen a fascinován světem kouzel, že se už vcelku ani ničemu nediví. Je ale zdrojem situační komedie a zároveň funguje jako Mlokův vtipný side-kick.

Bohužel jedním z největších vtipů, tentokrát ale ne v pozitivním smyslu slova, byl nástup Johnnyho Deppa na scénu, který nevyzněl lichotivě ani pro něj, ani pro film. Nutno ale podotknout, že o humor se z velké části starají i ona zvířata, nejvýrazněji asi kleptomaniakální „krtek“, který vlastně celou patálii s výměnou kufříků, a tím i útěkem zvířat, způsobil.

Nejlepší jsou ve filmu právě fantastická zvířata. Ačkoliv je film slibuje už svým názvem, je jim věnováno příliš málo prostoru. Jejich představení probíhá během pár scének, kdy Mlok vezme Jacoba do svého tajného světa v kufříku, kde ona kouzelná zvířata schovává. Chytání těch pár exemplářů, která Mlokovi utekla, je spíše podnětem pro další komediální skeče.

Osobně bych byla nejspokojenější, kdyby film byl spíše dokumentem o fantastických zvířatech, kterým by prováděl David Attenborough, což vím, že je nereálné. Jen mi přijde škoda a skoro i nefér k divákovi, aby film sliboval jedno a nakonec se věnoval druhému, tedy nějaké neosobní nezáživné hrozbě bez výrazného vyvrcholení a nečekaných dějových zvratů.

Ani vykreslení postav a herecké výkony nejsou moc silné. Nejlepší je ve snímku Jacob Kowalski, který působí jako odlehčující prvek. Jeho fascinace kouzelnickým světem je uvěřitelná a sympatická. Dan Fogler tuto roli zvládl velmi dobře. Mlok Scamander jako neurotický zvídavý asociál je až příliš prvoplánový, stejně tak Tina Goldsteinová, typická představitelka drobné ženy, která má přehnaný smysl pro právo a pořádek a která se až příliš touží prosadit ve velkém krutém světě.

Dánská dívka si oscarové nominace zaslouží

Hned se mi vybavila Judy Hopps ze Zootropolis. Redmaynovo vykreslení Mloka mi zase až příliš připomínalo jeho roli v Dánské dívce, kde byl podobně roztěkaný, podobně nervózní, podobně… podivný.

Jeho herecký výkon byl dobrý, nicméně tohle jsou zřejmě role, které budou Eddiemu sedět. Queenie sice občas scénám dodá roztomile naivní podtón, celkově ale působí naprosto zbytečně. Nejvíce mi proto přišla sympatická až ve chvíli, kdy opravdu vzala situaci do svých rukou a zachránila Tinu s Mlokem před trestem smrti.

Fantastická zvířata a kde je najít je příjemně oddechovým snímkem, který neurazí, pokud od něj moc nečekáte. Zápletky a zvraty jsou prostě příliš slabé a postavy nešikovně prvoplánové, ale humorné scénky dokáží pobavit a film díky zvířatům stojí za to. Snad jich v příštích dílech uvidíme více.