Film Komorná: Drzé lesbičky, pozlátko a chapadla

Nový film Chan-wook Parka je trošku lehčího ražení než jeho oslavovaný Oldboy nebo Nebohá paní pomsta. Zdá se, že tentokrát čerpal ze studnice svých skrytých přání a fantazie. Předvedl vizuální klenot. Jeho vyprávění však má své vady.

Mladá dědička Hideko tráví celý život zavřená v bohatém sídle svého chlípného strýce, který ji týrá a plánuje si ji později vzít kvůli majetku. Dívku objeví chytrý podvodník, který se rozhodne její věno získat pro sebe, a tak do jejího domu nastrčí svoji známou jako komornou. Ta má svou paní přesvědčit, aby se do „falešného hraběte” zamilovala. Všechno začne jít z kopce, když se obě broskvičky velice sblíží…

Hlavním lákadlem na film Komorná je jeho mistrně sestříhaný trailer, který slibuje minimálně zajímavou podívanou. Je škoda, že samotný film není tolik výstřední a temný, jak by mohl být. Na druhou stranu, výsledná lehkost odvíjení příběhu nahrává ironickému humoru, kterým je hodně scén prostoupeno. Postavy podvádějí a mordují, ovšem jinak jsou velice distingované – a vy se pochechtáváte jejich glosám. Zbytek času se se zaujetím kocháte. Protože, stejně jako postava mladého podvodníka, režisér je estét. Film se odehrává v interiéru bohatého sídla, které je slepeninou anglické usedlosti a japonských vzdušných obydlí. Exteriéry jsou zase nádherná korejská příroda a upravená japonská zahrada. Kostýmy od Parkovy dvorní designérky Sang-gyeong Jo braly dech a snad každá žena v sále je chtěla mít doma. Všechny. A hned!

Herecké výkony ženských protagonistek byly v první půli dost naivní, což jen podporovalo následné vyústění příběhu. Stále si ale myslím, že komorná byla hezčí než její stále chválená paní – i ve scénách bez šatů. Hezoun Jung-woo Ha hrál roli falešného hraběte s neskutečnou grácií až do úplného konce. Chobotnice ve sklepení chlípného strýce svůj part taky zvládla bezchybně. Zvlášť tu část, kdy byla slizce nechutná.

Jedinou větší vadu filmu spatřuji v tom, že se odvíjení nitě příběhu dost protahuje. Film působí delší, než skutečně je a divák, který nemá zálibu v pěkných, líných scénách, se může nudit. Přeci jen, dychtivé rty a vztyčené bradavky nepanují v každé scéně. Zmatenými zápletkami ošlehaný divák zase odhalí hlavní zvrat filmu, což nutně není na škodu. Celkový dojem to však může někomu zkazit. Já říkám – začněte chodit na korejské filmy, budou vás bavit.