Na návštěvě ve Valencii s festivalem La Película

Máme za sebou další ročník festivalu filmů ze španělsky mluvících zemí La Película, který se tentokrát soustředil na oblast Valencie. Ve čtyřech českých městech si diváci mohli vychutnat velkofilmy, dokumenty i kritiky oceňované snímky.

Kinosály v Brně, Praze, Ostravě a Hradci Králové v průběhu deseti dní uvedly osmnáct filmů napříč různými žánry. My se vydali ochutnat komediální drama z jihoamerické Argentiny, Král čtvrti Once. Příběh zavalitého Ariela, který se vrací do své rodné židovské čtvrti na návštěvu za svým otcem.

Původně zamýšlená dovolená nabere nečekaný spád, když na něj místo otce Ushera čeká rodinný podnik, kterého je potřeba se chopit. A přitažlivá dívka Eva. Tohle všechno v prostředí chaotické nadace zprostředkovávající chudým vše potřebné.

Pro středoevropského diváka byl film dost neuchopitelný svým chaosem a cizí mentalitou. Zajímavě přibližoval život židovské komunity a nutil člověka krčit rameny a kroutit hlavou. Humoru jsme se však dočkali pomálu, jednalo se spíš o vleklou nudu. Jediné napětí v diváku udržovalo neustálé čekání na Ushera, který se ne a ne objevit.

Snímek nese poselství, že člověka jeho minulost dožene a rodiny se jen tak nezbavíš. Hudební motivy byly dynamické, jak je židovské hudbě vlastní, a trochu popoháněly tempo filmu k lepším výkonům. Herci byli dost přesvědčiví a kamera místy až dokumentaristická, takže si divák připadal jako Velký bratr pozorující detaily jednoho života. Alan Sabbagh se svým obřím pupíkem rozhodně nepůsobil jako prototyp svůdníka, přesto o něj byl u žen veliký zájem.

Mlčenlivost Evy, kterou hrála Julieta Zylberberg (znáte z Divokých historek), byla ke konci sice vysvětlena, ale nedávala o moc víc smysl než na začátku. Král čtvrti Once se bohužel nezařadí mezi Burmanovy úspěšné snímky, jako jsou Motocyklové deníky, Truman nebo Rozhodčí.

Mezi zajímavé snímky uvedené na festivalu se řadí Viva v irsko-kubánské koprodukci, které reprezentovalo Irsko na Oscarech. Psychologické drama Sto let odpuštění diváky zavedlo do nejvyšších politických kruhů prorostlých korupcí. O smích se postarala šílená komedie Noc, kdy moje matka zabila mého otce. Nadšencům fantastických příběhů udělal radost film Konec, postapokalyptické sci-fi budující napjatou atmosféru.