Film Kryštůfek Robin (2018): Disneyovka, jak má být

Ačkoli se film jmenuje Kryštůfek Robin, každý se těšil na návrat Medvídka Pú. Tedy, každý… Vyjma těch, kteří si stěžovali na to, že původně britský pohádkový hrdina mluví s americkým akcentem Jima Cummingse, který jej daboval, a vyjma čínského prezidenta Si
Ťin-pchinga, který promítání filmu v Číně zakázal poté, co byl právě k Medvídkovi Pú připodobněn. Jejich škoda, protože Kryštůfek Robin nabízí vše, co by správná pohádka měla mít.

První knížka o Medvídkovi Pú (Winnie-the-Pooh) vyšla roku 1926 a 1928 ji následovala druhá, obě s ikonickými ilustracemi E. H. Sheparda. Do češtiny byl poprvé přeložen už v roce 1938. Nás však zajímá spíše americký úspěch knihy – Stephen Slesinger získal od Alana Alexandra Minea autorská práva už ve 30. letech 20. století. Po jeho smrti poskytla roku 1961 jeho žena práva studiu Disney. První animovaný příběh Medvídka Pú z Disneyho továrny vznikl v roce 1966 a nastartoval ještě větší oblibu malého „hloupoučkého medvěda“.

Film Kryštůfek Robin začíná zmíněnými ilustracemi a příběhy malého Kryštůfka ve Stokorcovém lese. Záhy ale přejde ke hrané scéně, kdy Kryštůfek odjíždí do internátní školy a zvířátka mu uspořádají piknik na rozloučenou.

První pohled na omšelé plyšáky může vzbudit rozpaky, zvláště vybledlý tygr a jetý Iáček, který ztratil vše ze své animované roztomilosti. Králík je také jen uhlazenější verze Králíka Březňáka z filmové Alenky, jediné Prasátko se vyvedlo. A samozřejmě Medvídek Pú, což je dobře, aspoň ze skupinky vyniká.

V následujících scénách se ilustrace střídají s hranými pasážemi a v rychlém sledu sledujeme dospívání a ranou dospělost Kryštůfka Robina. Čas strávený v internátní škole, smrt otce, seznámení se s Evelyn, budoucí manželkou, odchod na frontu (hlavní děj se odehrává na přelomu 40. a 50. let), návrat z války a práce pro Winslowovu společnost.

Od této chvíle se začne odvíjet hlavní linie příběhu. Dospělý Kryštůfek je vedoucím oddělení efektivnosti a jeho úkolem je najít způsob, jak snížit náklady o 20 %, jinak bude podnik uzavřen. Plán musí být hotov do pondělí, místo víkendu s rodinou jej tedy čeká práce.

Opět. Evelyn i dcera Madeline jsou z toho nešťastné a do jeho rodného domu v Sussexu odjíždí samy. Příběh by mohl skončit, kdyby se jeden medvěd nevzbudil a nezjistil, že všichni jeho přátelé zmizeli. Jelikož to byl Kryštůfek, kdo jej tahal z každé šlamastyky, rozhodl se jej poprosit o pomoc. Ocitl se tak v Londýně a díky šťastné náhodě se ani nemuseli moc hledat.

Setkání nicméně nebylo moc šťastné a jak to v podobných filmech bývá, Kryštůfek dítě v sobě dávno pohřbil. Púa proto jednoduše popadne a rozhodne se ho odvést zpátky do Stokorcového lesa. Nakonec mu to nedá a chce pomoct Púovi najít ostatní, ale jeho trpělivost s hloupoučkým medvědem brzy vezme za své.

Ovšem, vše dobře dopadne, je to přece pohádka. A to pohádka, jak má být. Je v ní dojetí, napětí, humor, dobro, zlo i mravní ponaučení. Dojde i na zpívání, ovšem na disneyovku dostatečně usměrněné, takže to neotravuje. Herecké výkony Ewana McGregora, Hayley Atwell i Marka Gatisse jsou vyvážené, věrohodné. Překvapivě zaujme i dětská role Madeline v podání Bronte Carmichael. Doslova pohádkový je Stokorcový les a kameraman odvedl dobrou práci. Už jen pro jeho záběry stojí film za to.

Je otázka, zda je Kryštůfek Robin pohádkou pro děti. Určitě je ale pohádkou pro dospělé. Stísněná a skoro až thrillerová atmosféra předchází pocitu kýče a snaha vyvážit pracovní a osobní život dětem také přeci jen není zrovna vlastní. Ale co si budeme povídat, i dospělí potřebují pohádky a podobně jako Kryštůfek Robin připomenout, že dítětem můžeme být i ve čtyřiceti.