Příběh J. Roberta Oppenheimera je až notoricky známý. Jenže skutečnost, že to byl jeden z nejvýznačnějších teoretických fyziků minulého století, by asi sama o sobě nestačila. Nebyl tak „zábavný“ jako Einstein. Ovšem když se řekne „otec americké atomové bomby“, najednou jsme doma. „Až vás dostatečně potrestají za vše dobré, co jste pro ně udělal, dají vám diplom. Ne kvůli vám, kvůli sobě,“ řekne mu Albert Einstein při jednom setkání těsně po válce. Alespoň tedy ve velkofilmu Oppenheimer z pera Christophera Nolana.
Projekt Manhattan už je dávno minulostí. J. Robert Oppenheimer je velkou světovou hvězdou. Vždyť to byl on, kdo sestrojil bombu, která pomohla ukončit druhou světovou válku. Ovšem ani světová sláva, ani vlivní přátelé, někdy nepomohou. Přesvědčil se o tom Giordano Bruno na konci 16. století a stejně tak Oppenheimer o mnoho let později. Ono totiž, pokud jste výjimečný, nemáte jen přátele, ale obvykle si naděláte i nepřátele. A v konkurenčním vědeckém světě to platí dvojnásob. Přitom ti nejzavilejší nepřátelé bývají často velmi blízko. V Oppenheimerově případě šlo o Lewise Strausse, předsedu americké Komise pro atomovou energii.
Musíte pochopit můj život
Oppenheimer je na začátku padesátých let vlastně na vrcholu sil a jeho kariéra by měla raketově pokračovat vzhůru. Jenže ve Spojených státech spustil zrovna senátor McCarthy hon na čarodějnice, tedy komunistické. A Strauss, který již šest let střádá plány, jak se kolegovi pomstít za zesměšnění před Kongresem, vycítí příležitost. Jednání o prodloužení Oppenheimerovy nejvyšší bezpečnostní prověrky je vítanou záminkou. Spustí se tak proces, kde je vlastně předem rozhodnuto a nehraje se fér. „Abyste mohli porozumět mým současným postojům, musíte chápat můj předchozí život v souvislostech,“ prohlásí Oppenheimer před komisí.
Má pořád to mladické charisma, stejně jako nadšený student, který má sice geniální mozek, ale v matematice není úplně silný, a co je horší, v laboratoři je zcela k ničemu. Naštěstí ale jeho profesoři rozpoznají potenciál, který se v něm skrývá. Teoretická fyzika se teprve rodí, není to tak dávno, co Albert Einstein převrátil svou sjednocenou teorií relativity tento obor vzhůru nohama. A najednou je tu doba, kdy ten samý Einstein není schopen porozumět tomu, čemu sám otevřel dveře – kvantové fyzice. Zato mladý Oppenheimer má oči i hlavu otevřenou a šance navštěvovat přednášky předních teoretických fyziků předválečného období chytne za pačesy. A tak cestuje z Británie do Německa, Švýcarska či Nizozemí.
Na konci třicátých let se povede experimentálním fyzikům v Evropě poprvé rozštěpit atom. Oppenheimerovy výpočty ovšem říkají, že to není možné. „Důkaz je hned ve vedlejších dveřích,“ řekne mu kolega. Vše změní Adolf Hitler napadením Polska, Němci mají v atomovém výzkumu značný náskok. A jako Židovi je Oppenheimerovi jasné, že Hitler musí být zastaven. Američané musí mít bombu první.
Teorie velkého třesku v bombastických kulisách
Režisér Christopher Nolan se rozhodl zfilmovat příběh výjimečného muže. Muže, kterému část lidí přičítá podíl na statisících mrtvých v Hirošimě a Nagasaki, stejně jako na závodech ve zbrojení během studené války. A současně muže, který je považován za někoho, kdo válku pomohl ukončit. Ne náhodou se Oppenheimerova autobiografie, ze které Nolen při psaní scénáře vycházel, jmenuje Americký Prométheus. Je možná škoda, že se režisér a scenárista v jedné osobě rozhodl vsadit na dechberoucí obrazovou stránku, místo na strhující příběh, který měl k dispozici. Nutno hned na úvod uznat, že co do obrazu, střihu i celkové kompozice je snímek Oppenheimer skutečně velkolepý.
Hoyte van Hoytema za kamerou prokazuje úžasný cit pro detail i schopnost měnit pohledy. Má to ale jedno velké ale. Sázka na ohromující vizuálnost jako by úplně rozbila příběh. Zejména v první části se děj rozdrobí na kusé dialogy přerušované představami dějů ve vesmíru odehrávajících se v představivosti mladého Oppenheimera. A přesně v těchto chvílích si mimoděk vzpomenete na nejslavnějšího teoretického fyzika současnosti Sheldona L. Coopera a znělka Teorie velkého třesku vám začne znít v hlavě už mimoděk. Ostatně podobnost charakterů obou postav je až zarážející, že by měl Sheldon skutečný předobraz?
Aby toho nebylo málo, tolik časových smyček jako ve filmu Oppenheimer, nezažili ani hrdinové Zpátky do budoucnosti ve všech třech filmech dohromady (i když, ona stopáž bude podobná, jako u stoosmdesátiminutového Oppenheimera). Neustálé přebíhání z jedné časové roviny do druhé, pak do čtvrté a zpět do třetí, je někdy dost matoucí a vyprávěnému příběhu nesvědčí ani trochu. Pokud se Nolan rozhodl udržet pozornost diváka, celkem se mu to daří. Protože přestat chvíli dávat pozor, netušíte, jestli jste na univerzitě před válkou, po válce, v tajném zařízení v Los Alamos během války nebo se zrovna odehrávají události padesátých let.
Je to trochu škoda, protože příběh, který Nolan vypráví, je sám o sobě skutečně strhující. Navíc tvůrci měli šťastnou ruku v obsazení, Cillian Murphy se v roli arogantního, sebestředného a charismatického fyzika téměř našel. Na plátně působí přirozeně a uvěřitelně, skoro začnete chápat, proč ho půlka vědeckého světa nenávidí. Skvělý je ale také Matt Damon v roli armádního generála Grovese (toho, kdo Oppenheimera najal na Projekt Manhattan) nebo Robert Downey Jr. jako Lewis Strauss. A mimochodem, poznáte Freddie Mercuryho (tedy samozřejmě Remi Maleka)?
FILM: OPPENHEIMER
Režie: Christopher Nolan
Scénář: Christopher Nolan; knižní předloha: Kai Bird, Martin J. Sherwin
Střih: Jennifer Lameová
Kamera: Hoyte van Hoytema
Hudba: Ludwig Göransson
Zvuk: Kevin O’Connell, Richard King, Gary Rizzo
Účinkují: Cillian Murphy, Emily Bluntová, Matt Damon, Robert Downey Jr., Florence Pughová, Josh Hartnett, Casey Affleck, Rami Malek, Kenneth Branagh, Benny Safdie, Dylan Arnold, Gustaf Skarsgård, David Krumholtz, Matthew Modine, David Dastmalchian, Tom Conti, Michael Angarano, Jack Quaid, Josh Peck, Olivia Thirlbyová, Dane DeHaan, Danny Deferrari, Alden Ehrenreich, Jefferson Hall, Jason Clarke, James D’Arcy, Tony Goldwyn, Devon Bostick, Alex Wolff, Scott Grimes, Josh Zuckerman, Matthias Schweighöfer, Christopher Denham, David Rysdahl, Guy Burnet, Louise Lombard, Harrison Gilbertson, Emma Dumont, Trond Fausa Aurvåg, Olli Haaskivi, Gary Oldman, John Gowans, Kurt Koehler, Macon Blair, Harry Groener, Jack Cutmore-Scott, James Remar, Gregory Jbara, Tim DeKay, James Urbaniak
www.cinemart.cz
