Film Bohemian Rhapsody (2018). Rockový nářez roku

„Zlatou desku? Tu nikdy nedostanete. Za rok nebude o Queen nikdo vědět,“ říká ve snímku Bohemian Rhapsody Ray Foster, jeden ze slavných producentů EMI. Stále ještě začínající skupina se mu totiž snaží vnutit stejnojmennou skladbu. Jenže do tohoto experimentu se producentovi nechce. A tak za sebou kapela práskne dveřmi.

„Budou si vás pamatovat jako toho, kdo ztratil Queen,“ prorokují ještě namyšlení mladíci na odchodu. Popravdě, jen těžko se mu může někdo divit. Experimentální skladba s prvky operních motivů trvající přes 6 minut. Mohlo by tohle zahrát nějaké rádio? Pár let předtím, když si dvojice Lennon a McCartney usmysleli, že v jejich skladbě Yeasterday bude znít smyčcový kvartet, si dokonce i jejich producent Brian Epstain, zvyklý na ledacos, klepal na čelo. Dnes je to ale jedna z nejúspěšnějších písní všech dob. Vedle Yesterday se zařadila dnes i Bohemian Rhapsody. Mimochodem, ono Bohemian nemá nic společného s Českem. Není to Česká rapsodie, ale Bohémská. Vzhledem k tomu, jak vznikala, je to docela přiléhavý název.

Zanzibařan s předkusem

Tak trochu společenský otloukánek, kterého všichni považují za Pákistánce, Farrokh Bulsara, se živí jako pomocník na londýnském Heathrow. V puse má o několik řezáků více, což mu způsobuje poměrně velký předkus. Že by tedy byl favoritem zástupů dívek, to se říci nedá. Ale tenhle chlapec ví, že chce dosáhnout něčeho víc. V klubu poprvé slyší skupinu Smile. Ta hraje zajímavou hudbu, která se mu líbí. Na parkovišti po koncertu je svědkem toho, jak Brianu Mayovi a Rogeru Taylorovi oznamuje jejich zpěvák, že odchází k jiné kapele mající větší budoucnost. Farrokh, tehdy si už nechává přes protesty svého otce říkat Freddie, si tuhle příležitost nenechá ujít. „S tímhle předkusem? To těžko,“ směje se mu May.

Jenže tenhle chlapec se opravdu jen tak nevzdá a bez přípravy, přímo na parkovišti, vystřihne pěvecké sólo, při němž oběma muzikantům poklesne čelist. Přiberou ještě basáky, protože Freddie na kytaru nehraje, a mohou to zkusit znovu. S neuvěřitelně charismatickým zpěvákem nabere jejich kariéra raketový směr vzhůru. Tomu ovšem nestačí vyprodávat kluby v Houstonu a okolí. On touží po něčem mnohem větším. Donutí parťáky prodat dodávku, jedinou cennou věc, kterou mají, a najme studio, aby natočili desku. Aby toho nebylo málo, zdá se mu, že název Smile je na skupinu trochu fádní, a tak se zrodí Queen. On sám se vzdá i svého příjmení, oficiálně se tak jmenuje už Freddie Mercury. Právě tady se rodí legenda.
Legenda, na níž má velký podíl právě tenhle chlapec, který je ve skutečnosti potomkem uprchlíků ze Zanzibaru.

Není tedy Pákistáncem, jak si mnozí myslí. Jeho rodiče jsou velmi tradiční, a tak než si najde cestu k otci, uběhne ještě hodně let. Během nich si bude muset vyřešit řadu svých vlastních problémů, ale zároveň udělá ze skupiny Queen jednu z nejvýraznějších kapel 20. století a celé hudební historie. Zbylí členové kapely, jakkoli vynikající hudebníci, zůstávají v jeho stínu. Platí to také o nejnovějším snímku Bohemian Rhapsody, který kus historie téhle kapely mapuje.

Až na samotný vrchol

Režisér Bryan Singer se scénáristou Anthony McCartenem nesnažili natočit dokumentární film, ani pseudodokument. Vsadili na formát čistokrevného životopisného filmu. Naštěstí se oba ubránili prostřihům s dostupnými záběry z vystoupení Queen, nebo s využíváním dalších filmových materiálů s původními členy. Díky tomu dostal skutečně obstojný prostor Rami Malek, Američan s egyptskými předky, který je pro světové publikum dostatečně exotický, aby dokázal legendárního zpěváka ztvárnit.

Nutno přiznat, že nabídnuté šance využil skutečně naplno. V roli je velmi autentický a dokáže si poradit jak v okamžicích, kdy má vystupovat v roli Mercuryho na pódiu, tak v momentech, kdy se jako Mercury hledá sám v sobě. V momentech, kdy se v něm pere láska k Mary Austinové s tím, jak je přitahují muži, je zřejmě úplně nejsilnější.

Austinovou si zahrála Lucy Boyntonová, kterou jsme mohli vidět ve snímku Miss Potter, stejně jako v nejnovějším zpracování Vraždy v Orient Expressu (recenzi najdete zde). Zbylé členy kapely, včetně basisty Johna Deacona si zahráli Gwilym Lee, Ben Hardy a Joseph Mazzello. Všichni tři zůstávají – možná trochu neprávem – ve stínu Malekova skvělého výkonu. Ale tohle aranžmá dodává filmu potřebnou hloubku. Tvůrcům se rozhodně povedlo hodně se přiblížit i skutečné fyzické podobě všech muzikantů, zejména u Mercuryho je to někdy až děsivé.

Bohemian Rhapsody mapuje osudy kapely Queen od prvních vystoupení v klubech, ještě jako Smile až po chvíli, kdy se k nim přidal Mercury a otočil kormidlo osudu jiným směrem. Končí pak naprosto unikátním vystoupením kapely na legendárním koncertu Live Aid v roce 1985. Kapela se dala znovu dohromady jen pár chvil před vystoupením po téměř dvouleté odmlce a v době, kdy už Mercury ví, že je nakažen AIDS. Zahraniční recenze snímku vyčítají, že ukazuje Mercuryho jako umělce, ale zapomíná na Mercuryho jako člověka. Nám se to rozhodně nezdá. Spíše naopak.

Snímek začíná neskutečně dynamicky v okamžicích, kdy se Queen rodí. Necelá polovina má velmi svižný spád, který udrží pozornost diváků nejen skvělou hudbou, ale i dějem. Od v úvodu citovaného rozhovoru s Fosterem ( kterého hraje Mike Myers) tohle tempo mírně poleví. Skvělá hudba zůstává, ale pozornost se přesouvá z kapely na samotného Mercuryho hledajícího sama sebe. Sledujeme jeho zběsilé drogové večírky, kterými maskuje svoji nejistotu. Na závěr ale přichází vrchol v podobě koncertu Live Aid. Poslední minuty tak navodí fanouškům muziky Queen husí kůži a jen těžko odtrhnou oči od plátna.