Více než 11 kilometrů pod hladinou, v nejhlubších místech oceánu, se nachází vrtná souprava. Ta zde těží ropu. V naprosté tmě a neskutečném tlaku. Aby zde lidé mohli přežít, potřebují prostory, které nejsou nepodobné kosmické lodi. A stejně tak jako v kosmu na neznámé planetě, i v tomhle nehostinném prostředí může žít někdo nebo něco, čemu se lidská přítomnost nebudu úplně líbit.
Říká se, že existuje jeden zásadní rozdíl mezi potápěčem a pilotem letadla. Potápěč má o něco více času problém vyřešit a vyváznout se zdravou kůží. Pilot má sekundy, potápěč minuty. Jenže to platí, když se potápíte dvacet či čtyřicet metrů pod hladinu. V jedenácti kilometrech je to už trochu jinak. Tlak vody v téhle hloubce je asi tisíckrát větší než na hladině a přesahuje 100 MPa. Tady se prostě nedá přežít a největší problém není nedostatek kyslíku. Ačkoli je možné, že tu někdo přežít dokáže.
Kdo bydlí pod hladinou
Nora Priceová má za sebou už nějakou dobu ze svého pobytu na vrtné základně hluboko v oceánu. Pomalu počítá dny, kdy se dostane zpět domů. Jenže jednou ráno – i když den a noc v absolutní tmě patřící k téhle hloubce je pojem poněkud mlhavý – se celá základna otřese. Vypadá to na běžný otřes, jenže pak se začnou dít věci. Když vám v téhle hloubce začne na hlavu kapat voda, rychle vám dojde, že něco není v pořádku. A tak se Priceová snaží co nejrychleji dostat do speciálního prostoru určeného právě pro případy havárie. Nakonec se jí tam podaří doběhnout a vezme s sebou ještě kolegu Rodriga, kterého potká cestou. Několik dalších už do hermetického uzavření prostoru bohužel doběhnout nestihne. Vypadá to, že celou katastrofu přežili jediní. Ví, že musí vyrazit k záchranným evakuačním modulům, které je mají dostat na hladinu.
Jenže jak se záhy ukáže, už je někdo použil, a tudíž na místě, kam se horko těžko dostali, nejsou. Dobrou zprávou ale je, že kromě nich přežilo dalších pět lidí, včetně kapitána. Rychlá kontrola stavu stanice ukazuje, že problém je pořádně velký. A jedinou cestou, jak mít aspoň mizivou šanci přežít, je vydat se skoro čtyři kilometry, z velké části ve skafandrech v otevřeném prostoru, na další ze základen. Jenže šance přežít tuhle výpravu je také mizivá. A to ještě netuší, že ono zdánlivé zemětřesení nebylo tak úplně zemětřesení a jakmile opustí ochranný plášť stanice, čeká na ně venku něco, co opravdu potkat nikdo nechce. A je to rozhodně větší problém než žralok.
Z kosmu pod hladinu moře
Hned během prvních pár okamžiků si každý pravověrný fanoušek sci-fi uvědomí, že prostředí podmořské vrtné stanice mu něco zatraceně připomíná. A co teprve když se přeživší – ve skafandrech hodně připomínajících ty kosmonautů – poprvé potkají se svým podmořským nepřítelem. Už jste okamžitě doma – první Vetřelec z roku 1979! Vlastně se skoro zdá, že tvůrci vzali tuhle filmovou klasiku, a protože jim bylo hloupé ji zopakovat ve vesmíru, jednoduše poslali všechny určené k sežrání na druhou stranu – pod vodu. Protože dokonce i ona nestvůra, kterou lidé svým bezohledným vrtáním probudili, jako by původnímu Vetřelci z oka vypadla. Jen musíme – poněkud nekorektně – uznat, že Sigourney Weaverová byla přece jen o trochu více sexy než Kristen Stewartová hrající Priceovou. Tu celkem drsně jeden z kolegů nazve „plochou elfkou“.
Nelze se zcela ubránit dojmu, že jsme se vrátili zpět v čase, nebo režisér William Eubank potřeboval natočit nízkorozpočtový snímek. Měl ale k dispozici přes 80 milionů dolarů, což zase tak málo není. Jenže to vypadá, že rozpočet vyčerpal během prvních dvaceti minut filmu. Snímek Pod vodou se totiž rozjíždí velmi slušně, dynamický střih týmu tvořeného Toddem E. Millerem, Brianem Berdanem a Williamem Hoyem pomáhá udržet napětí. A dokonce k tomu nepotřebují ani moc efektů. Temná atmosféra vás prostě pohltí.
Bohužel přesně v okamžiku, kdy se otevře prostor ke skutečnému ději, film ztrácí dech. Jakmile tým dosáhne mořského dna a chystá se vyrazit na záchranou cestu ke druhé stanici, děj začne posunovat kupředu asi stejně rychle, jako se kolem nich hýbe voda. Občasná efektní smrt někoho ze šestice sice diváka vytrhne z klimbání, ale obvykle jen na pár sekund. Dokonce ani okamžik, kdy se nestvůra konečně rozhodně zaútočit, dynamiku příliš nenakopne. A tak nezbývá, než se pomalu posunout k závěrečnému melodramatu.
FILM: POD VODOU
Režie: William Eubank
Scénář: Brian Duffield, Adam Cozad
Střih: Brian Berdan, William Hoy, Todd E. Miller
Kamera: Bojan Bazelli
Hudba: Marco Beltrami, Brandon Roberts
Účinkují: Kristen Stewartová, Vincent Cassel, T.J. Miller, Jessica Henwicková, John Gallagher Jr., Mamoudou Athie, Gunner Wright
www.cinemart.cz
